Maluju, maluju obrázky...
Určitě to znáte. Sedíte, koukáte na televizi, posloucháte rádio nebo s někým telefonujete a před vámi na stole leží papír. Vezmete do ruky tužku a zničeho nic začnete po něm čmárat, co vás napadne. Od nejrůznějších čar a jednoduchých tvarů po složitější obrazce. No a já popadnu pastelky (pokud mi je manžel důkladně neuklidí), připevním papír na podložku a tvořím malůvky. Je to vlastně obdoba antistresových omalovánek s tím rozdílem, že si musím vymyslet navíc motiv a tvary.
V mém případě se nejedná o nic těžkého, snažím se především kombinovat barvy. Fascinují mě jasné, zářivé. Nikdy dopředu nevím, co se mi vyklube pod rukama, a mám obrovskou radost, když se objeví i jednoduchá postavička. Nejlepší je, že občas neodhadnu barvy, poněvadž maluji převážně večer při televizi a svítím malým světlem, které zkresluje. Ráno se pak nad svým dílkem nestačím podivovat. Většinou však bývám spokojena.
Zatím mám malůvek málo, ale doufám, že se postupně začnou rozrůstat.
