Její obsluha i údržba je jednoduchá, spotřeba energie směšná a životnost prakticky nekonečná. Remoska, malá přenosná elektrická pečící mísa či pánev, je součástí řady kuchyní desítky let. Vaří, peče, smaží, dusí i opéká – připravit se v ní dá téměř cokoli. Remoska je českým vynálezem, její ochranná známka byla zapsána přesně před 50 lety, 21. července 1964. A i když s existencí měla už párkrát na kahánku, hospodyňky na ni dodnes nedají dopustit. A nejen v Česku.
Práci s remoskou totiž zvládne úplně každý, do pečící mísy stačí dát příslušné suroviny, přiklopit topné víko a o nic dál se moc nestarat. V troubě se připravují nejrůznější zapečené pokrmy, brambory nebo těstoviny, škála jídel je ale široká: od zeleniny, přes maso až například po bábovku. Model remosky prošel několikrát úpravami, podstata zařízení ale zůstává v podstatě stále stejná: jednoduchá. Nejnovější pečící mísy se dnes již vyrábějí s teflonem a bez okénka. Pravda, trvá to déle, ale výsledek stojí za to – pokrmy připravené v remosce jsou velmi křehké a chutné. Kam se hrabe klasická trouba.
Švédská inspirace
Za vznikem remosky stojí elektrotechnik Oldřich Homuta. Ten v 50. letech navštívil Švédsko, kde si všiml elektrického hrnce, který sice uměl vařit, ale ne péct. Po návratu do Československa proto spolu s dalšími dvěma kolegy vymysleli inovaci tohoto spotřebiče. První prototypy budoucí remosky vznikly v letech 1953 až 1955. Vynález byl zpočátku nazván počátečními písmeny příjmení "otců konstruktérů" – HUT (Oldřich Homuta, Jindřich Uher a Antonín Tyburec).
Později, v roce 1964, dostala pečící mísa název podle podniku elektrovýroby Remos (Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis). Remoska se nejdříve vyráběla ve Zdicích. V roce 1957 se s její produkcí začalo v Kostelci nad Černými lesy, kde se do roku 1991 vyrobilo zhruba 1,5 milionu kusů. Po roce 1989 však produkce remosek prudce klesla. Na trhu se totiž objevily jiné kuchyňské vychytávky, jako jsou například fritovací hrnce nebo mikrovlnné trouby.
Obnova slávy remosky se datuje do roku 1994, kdy byla ve Frenštátu pod Radhoštěm založena společnost Remoska. Licenci na výrobu koupil technik Jiří Blažek vlastně náhodou, když se neúspěšně snažil pořídit náhradní díly ke staré remosce. První roky podnikání ale nebyly růžové. Po rozpadu trhu v socialistickém bloku a době, kdy Češi prahli po západním zboží a vše "staré" z dob totality zatracovali, bylo potřeba si znovu najít cestu ke spotřebitelům.
V roce 1999 firma začala investovat do nových technologií a získala licenci společnosti DuPont na použití teflonu. Díky tomuto spojení se "kouzelný kastrol z Beskyd" ocitl i v katalogu světoznámé značky. V současnosti dosahuje roční produkce kolem 30.000 remosek, přibližně polovina jde na export, nejvíce do Británie.
Britové bez remosky?
Nepostradatelnou součástí britských domácností je právě naše remoska. Zde ji zpopularizovala lady Milena Grenfellová-Bainesová, která je jedním z dětí zachráněných sirem Nicholasem Wintonem. Když totiž zjistila, že remosku v Británii nikdo nezná, domluvila přímo s českým výrobcem, že mu pomůže proniknout na tamní trh. Dáma zvaná "Lady remoska" vydala i příslušné kuchařky.
V roce 2001 institut Good Housekeeping, který vydává v Británii stejnojmenný časopis, udělil remosce cenu za nejlepší výrobek roku. Remoska je zkrátka ve Velké Británii stejně důležitá jako pračka nebo myčka nádobí.