Oslavy Vánoc, které provází staletá tradice přání klidu, míru a lásky, začínají Štědrým dnem. Zaplní se kostely při bohoslužbách. Na místa, kde chystají Rybovu Českou mši vánoční, známou podle prvních slov textu jako Hej, mistře, vstaň bystře, přicházejí tradičně i ti, kteří do chrámů běžně nechodí, víru v Boha nevyznávají nebo ji nepraktikují.
Slavení Vánoc je známé už od 4. století, kdy jako křesťanské svátky spojené s oslavou Ježíše Krista nahradily původní pohanské slavnosti zimního slunovratu. S postupující globalizací ale Vánoce částečně přicházejí o původní duchovně křesťanský rozměr a stávají se spíš veselými oslavami, kterých se účastní lidé na mnoha místech světa bez rozdílu víry.
Pokud jde o uchovávání křesťanské a duchovní tradice Vánoc, hlavní pozornost věřících je každoročně upřena k Vatikánu a k papeži jako k nejvyššímu představiteli katolické církve. Papež František bude sloužit svou první půlnoční mši ve 21:30. Stejně jako jeho předchůdce Benedikt XVI. tedy zvolil čas před půlnocí.
V Betlémě se během dne uskuteční procesí a později půlnoční mše v kostele svaté Kateřiny přiléhající k bazilice Narození Páně.
Známý zvyk stavět na Vánoce jesličky je starý sedm století, v českých zemích asi 200 let. Tradice vánočních stromků je ještě novější, stejně jako tradice adventního věnce se čtyřmi svícemi. V křesťanském pojetí je advent předvánočním obdobím, v ideálním případě dobou ztišení, soustředění a těšení.
