Konečně jsou rodiče v kuchyni a maminka prostírá k večeři. A protože jsme s bráškou už nervózní, mrzutí a zlobiví, rodiče rozhodnou, že večeře bude až po rozbalení dárků. Maminka najednou řekne: „ Slyšeli jste to zvonění? Ježíšek už je asi u sousedů. Běžte se honem podívat“! Vyběhneme ven. Bratr ke vratům směrem k návsi, já zůstávám u vchodu do domu, kdyby náhodou Ježíšek přišel z druhé strany od humen. Je to nádherný, až posvátný večer. Je ticho, všude bílo, veliké vločky pomalu padají na staleté lípy , které lemují protější silnici. Večerní osvětlení silnice a lip tomu dodává ještě větší kouzlo. Stojíme trpělivě, vyhlížíme, hlídáme. Mezitím naši stihnou přenést z ložnice do kuchyně ozdobený stromek a dárky a zazvoní na zvoneček. Vletíme do kuchyně, ale Ježíšek už je pryč. „Jakpak jste to hlídali? Ježíšek zrovna odjel“, říká maminka. Už nám nevadí, že jsme ho zase propásli a vrháme se na dárky.
Jaro
Sníh je pryč. Svítí sluníčko, tráva rychle roste a jsou na ní obrovské žluté koberce kvetoucích pampelišek. Na dvoře se začínají batolit malá housátka a kuřátka, poskakuje tam malé kůzle. A nám dětem začíná práce. Je potřeba občas zamést a uklidit dvůr a hlavně každý den natrhat plný košík kopřiv. Ty pak v dlouhém dřevěném korýtku nadrobno nasekat sekáčkem, do kopřiv nastrouhat vařené brambory, vše zasypat šrotem a dobře promíchat. Aby to housátkům a kuřátkům chutnalo. Taky se občas musí vyvést na pastvu koza a její trochu už odrostlé kůzlátko. Protože bych to sama nezvládla, pomůže mi děda. Kozu vyvede za humna do travnatého úvozu a přiváže jí ke kolíku, aby neutekla. O kůzlátko nemusím mít strach, to od mámy neuteče. A já mám chvíli klid na čtení. Taky je potřeba přivézt trávu pro kravku a králíky. Táta vyrobil „tažné zařízení“ k motorce a tak každý den za motorku zapřáhneme káru, na káru dá táta kosu a brousek (pro sebe) a hrábě (pro mě) a jedeme za ves sekat „pangejty“. Tak se u nás říkalo příkopům u silnice. Koncem jara a začátkem léta jezdíme sušit seno, aby byly zásoby zase na zimu.
Léto
Jsou tu prázdniny! Hurááá!!! Celé dny lítáme s kamarády venku, nebo jezdíme na kole, nebo hrajeme vybíjenou. Ale drobné práce kolem dvora a domácích zvířátek musíme stihnout i o prázdninách. Trošku to ale šidíme, to přiznávám. A k tomu máme také školní povinnost. Jakou? Přece sběr léčivých rostlin. A tak lezeme na vzrostlé lípy, které byly o vánocích tak krásně zasněžené, a trháme lipový květ. Na okrajích polních cest za vsí pak třezalku, řebříček, kopřivy, hluchavku. A chodíme i do lesa na listy lesních jahod. A jsou tu žně. U těch družstevních obdivujeme na polích obrovské kombajny. Ale strýček, kupodivu v té době ještě soukromník, kombajn nemá. Tak musíme pomáhat vázat povřísla, svazovat snopy a stavět je do panáků. Úmorná makačka. Koncem prázdnin dozrávají třešně a letní jablka. Vše se musí včas očesat. Lezeme tedy po stromech s košíky a češeme. Potom musíme pomáhat s mytím ovoce a zavařováním. Děsná práce. Ale v zimě jsou třešňové kompoty a povidla z letních jablek k nezaplacení
Podzim
Už jsme si zase trochu zvykli na školní režim. Ale dalo to fušku! Malá domácí havěť trochu povyrostla, tak už nemusíme na ty protivné žahavé kopřivy. Už jsou všichni schopní se trochu obstarat sami, stačí nasypat do korýtka trochu zrní nebo rozházet po dvoře drobečky suchého tvrdého chleba. Na polích se sklízí řepa. Teď musíme pomáhat i na družstevním poli „shazovat“, to znamená vyoranou řepu naházet na hromádku ve tvaru kužele. Větší děti pak pomáhají také osekávat tj.speciálním sekáčkem nebo menším srpem odseknout nať od bulvy. My malí nemusíme, abychom si náhodou neusekli prsty. A vybírají se brambory. Samozřejmě ručně. U strýčka soukromníka dostaneme na poli malé košíčky a vybíráme v čerstvě vyorané brázdě žluté brambůrky. Za odměnu si můžeme k večeru zapálit bramborovou nať a brambory si v ní upéct. Některé jsou spálené na uhel, ale i tak to je lahůdka.
Zima
Všechny polní práce jsou u konce, ani péče o drobnou domácí zvířenu na dvoře už není nutná. Ale zase je plno sněhu, tak musíme zametat sníh ze zápraží a prohrnovat cestičku od stodoly ke chlévu. Aby táta mohl přinést kravičce a koze čerstvou slámu a seno. A užíváme si zimní radovánky. Na malém kopečku za vsí sáňkujeme, při tom se koulujeme a válíme ve sněhu. Domů se vracíme za tmy promrzlí a promočení, protože tenkrát žádné vodovzdorné a mrazuvzdorné oblečení nebylo.
A zase se rychle blíží Vánoce. Jestlipak letos konečně toho Ježíška uvidíme?
