POZNÁMKA: Nespoléhejme jen na stát, za svůj život jsme odpovědni sami
FOTO: archiv redakce

POZNÁMKA: Nespoléhejme jen na stát, za svůj život jsme odpovědni sami

30. 9. 2022

"Mnoho lidí je obecnými společenskými poměry v naší zemi zneklidněno, zklamáno, nebo dokonce znechuceno; mnoho lidí si myslí, že - demokracie nedemokracie - opět jsou u moci lidé nedůvěryhodní..."

Tato slova pronesl Václav Havel v prosinci 1997 v pražském Rudolfinu. Bylo to v jednom ze svých nejvýraznější projevů, kde zaznělo i později častokrát opakované sousloví "blbá nálada".

Ta slova se dají použít i dnes, byť se původně vztahovala k propojení politiky a byznysu, tehdejším ekonomickým problémům a následným úsporným balíčkům.

Náměstí měst se dnes plní nespokojenými lidmi, část z nich vyzývá k nové revoluci. Je mi zle z těch, kteří jedou na proruské a nacionalistické vlně a absenci vzdělání a zdravého rozumu zakrývají silnými názory na cokoliv. Náklonnost k Rusku, které vojensky zaútočilo na svobodnou zemi, také spojuje zástupce extrémní pravice i levice - vystupují na demonstracích ruku v ruce.

Ale do značné míry chápu lidi, kteří jdou vyjádřit svoje obavy z budoucnosti a je jim jedno, kdo za pořádáním podobných akcí stojí - mnohdy to ani nevědí. Dusí je nárůst životních nákladů, nerozumí jazyku politiků, ztrácejí víru v cokoliv.

Na portále i60.cz proběhl hezký projekt "Příběhy naší rodiny". Čtenáři vzpomínali na své rodiče, prarodiče, mládí. Je to hezké čtení, ale často smutné. Příběhy se dotýkaly i první republiky nebo války, kdy to řada rodin neměla zrovna lehké. Ovšem spojovalo je jedno - v naprosté většině případů musely rodiny samy reagovat na vzniklé situace a problémy. Od státu toho nemohly moc čekat, musely se postarat samy, pomoci si v rámci rodiny či známých.

Věci jako automatická valorizace penzí, stropy na ceny energií, podpora sociálně slabších rodin a další opatření ve světlo toho nejsou samozřejmostí a měli bychom si jich vážit. Ale neměla by nás opouštět ani odpovědnost za vlastní osud - jsou chvíle, když je člověku "hej", ale také chvíle, kdy "ouvej". A pak nastává nelehké rozhodování, co je v životě podstatné a co zbytné, bez čeho se obejdu.

Václav Havel ve svém rudolfínském projevu také řekl: "S komunismem se ze dne na den zhroutila i po desítiletí udržovaná struktura životních hodnot... Se svobodou pochopitelně nastal i čas úplně nových nároků na individuální odpovědnost. Odpovědnost, která se mnohým zdá být k neunesení."

Tak si držme palce, abychom ji unesli, a ani v těžkých životních situacích, které dnešní doba přináší, neztráceli pokoru a víru v budoucnost.

 

 

 

 

Česká republika důchodci politika
Autor: Erich Noris
Hodnocení:
(3.9 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Miloslava Richterová
ad I. Patta Citujte podle libosti, nemohu s Vámi souhlasit.
Jitka Caklová
V roce 1993 mi bylo 44 let, děti jsem dospělé neměla, neboť jsem rodičovskou dráhu nezačala v osmnácti. Chodila jsem do práce, svépomocí jsme stavěli dům a věděla jsem, že si ho budu v důchodu užívat a také tomu tak je. Dnešní dobu nekritizuji, ale nevím jaký důchod budou mít dnešní mladí, když ještě ve třiceti nevědí, zda rodinu založit, či nezaložit. Asi mi to může být jedno, protože jejich odchodu do důchodu se nedožiji, přestože mám v plánu "odejít" ve 104 letech, pokud mě dřív někdo neumlátí lopatou :-) :-)
Jitka Caklová
21:00 Dnešním důchodcům bylo ve vámi uvedeném roce 1993 40 - 50 let, děti měli dávno dospělé a byla naprosto jiná situace, než když byli mladí, děti měli malé a někteří žádné a právě ti jsou podle vás oněmi cikádami z bajky, jak jste ostatně napsal. Pro mě tedy ne, což jsem už níže napsala. Nepodsouvejte mi něco, co jsem nenapsala, co je pouze dedukcí vašeho myšlení.
Ivo Patta
Petr Dvořák Pane Petře, ekonomové znají jen dva faktory, peníze a pracovní sílu. Pracovní sílu jen natolik, aby z ní vytřískali co nejvíce peněz. To jsem měkl na mysli při psaní knihy EKONOMŮM TO MYSLÍ ČERNOBÍLE (knihu si můžete vypůjčit v městské knihovně). Ti Vaši "největší experti mezi ekonomy" neumí odpovědět, co se týká důchodů, na dvě jednoduché otázky: 1) Co je to starobní důchod? (definice) 2) Jak jsou starobní důchody financovány? Jediné existující solidní popsání naleznete v auditu důchodového systému. Jedná se o přednášku z konference RELIK 2017 na VŠE v Praze. JEŠTĚ JEDNOU ADRESA PŘEDNÁŠKY: slideplayer.cz/slide/13563954/
Ivo Patta
Miloslava Richterová Citoval jsem Jiřího Rusnoka, bankéře, prezidenta Asociace penzijních fondů, premiéra úřednické vlády, guvernéra národní banky. Máte stejný problém jako exministryně Maláčová, která dokola opakovala: "Každý kdo poctivě pracoval, si zaslouží slušný důchod". Kde je chyba? V sociální a důchodové legislativě prosazené V. Klausem v roce 1992. Starý zákon měl neutrální název "O důchodovém zabezpečení". Klausem prosazené zákony mají lež v nadpisu zákonů O sociálním pojištění a O důchodovém pojištění (zjednodušuji názvy). Bohužel slovo pojištění přesvědčuje všechny o tom, že si odvodem sociálního pojištění spoří na svůj důchod. Znovu opakuji, je to lež v názvech zákonů, protože peníze odvedené střední, pracující generací na sociální pojištění obratem končí na kontech a v kapsách dnešních důchodců. Proč? Protože máme průběžné (mezigenerační), financování důchodů. Ještě jednou ocituji J. Rusnoka: Řešení spočívá v tom, aby I. důchodový pilíř (PAYG) vyplácel důchody jen těm, kteří do něj platili „příspěvky“ a těmi mohou být v průběžném systému pouze děti.
Ivo Patta
Jitka Caklová Nějak mi nemůžete přijít na příjmení. Ale k věci: názvem cikády jsem navázal na Váši bajku při diskusi s Vámi. Samotného by mne nenapadlo podobné přirovnání. Proto Vaše reakce mne překvapuje, ale na až tolik, když čtu tu lež, co dále v textu uvádíte. Lež: "Odváděli státu mnohem vyšší daně". Skutečnost: Od 1. 1. 1993 je tomu právě naopak. Cituji: Časově i věcně prokazatelného poklesu porodnosti si v přímé souvislosti s reformou daňového systému o 30 000 dětí ročně povšiml také M. Hiršl. Cituji z jeho studie: Změny ... ukazují trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí, a který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec mít děti a kolik…. Bylo to způsobeno vyšším růstem míry zdanění pracovních příjmů rodičů v porovnání s bezdětnými… (časopis Demografie, 2004, roč. 46, č. 3). Aktuálně pracující rodiče stát okrádá nadměrným zdaněním mzdy: Při výchově jednoho dítěte o 2 900,- Kč/měsíc. U dvou dětí o 5 206,- Kč/měsíc. Při třech dětech o 7 053,- Kč/měsíc. Celkem se jedná o krádež ze strany státu ve výši 40 miliard korun/rok. Ty další údaje o diskriminaci bezdětných ze strany rodičů (nečerpali žádné dětské přídavky, náhrady mezd v péči o nemocné dítě, tzv.§, nečerpali od státu peníze na pionýrské tábory pro své děti. Byli v nevýhodě, když museli v nepřetržitých provozech zastupovat ty co měli děti, ať o Vánocích, o dovolených, nebo kdykoliv jindy), kteří nejen pracovali, ale navíc ve srovnání s bezdětnými měli doma druhou směnu, beru z Vaší strany jako naprosté nepochopení toho, co obnáší výchova dětí v rodině. Přitom při výchově více než dvou dětí jsou pracující rodiče jako důchodci okradeni státem o investice do výchovy svých dětí. Výnosy z investic rodičů jsou státem přerozděleny ve prospěch bezdětných důchodců. V průměru dělalo čerpání z odvodů sociálního „pojištění“ cizích dětí 2 miliony korun na jednoho důchodce, celkem 51,8 miliard korun za rok 2021. Pokud považujete fakta za dehonestující, je to Váš problém. S tím se musíte poprat sama, jako já jsem se musel začátkem tisíciletí prohrabat hromadami nepravdivých informací, než jsem našel onu pověstnou jehlu v kupce sena.
Jitka Caklová
Pro mě jsou cikádami dávno dospělé děti, "vychované" některými dnešními důchodci. Co nemohou vyždímat ze svých rodičů, ždímou státní rozpočet. Nevím, co budou dělat, až se RUKA PÁNĚ zavře, a ta doba, vzhledem k situaci, už není daleko.
Jitka Caklová
Ivo Pata: Kdo jsou pro mě cikády jsem napsala v 15:28. To, že jste napsal, že cikádami jsou bezdětní důchodci, považuji za krajně nechutné. Jak správně píše paní Řezáčová, odváděli státu mnohem vyšší daně, nečerpali žádné dětské přídavky, náhrady mezd v péči o nemocné dítě, tzv.§, nečerpali od státu peníze na pionýrské tábory pro své děti. Byli v nevýhodě, když museli v nepřetržitých provozech zastupovat ty co měli děti, ať o Vánocích, o dovolených, nebo kdykoliv jindy. V tomto smyslu se musím bezdětných zastat a styděla bych se napsat, něco tak dehonestujícího, co jste na jejich adresu napsal vy :-(
Miloslava Richterová
Považuji to za nesmysl. Jenom proto, že je člověk bezdětný, přesto, že celý život poctivě pracuje a vše odvádí řádně, má být černý pasažér?
Hana Řezáčová
Nevím jak je to teď, ale kdysi, kdo neměl děti , odváděl z platu vyšší daně ... Psát - "vytunelovali", "černí pasažéři" atd. - to je síla ...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.