Tato slova pronesl Václav Havel v prosinci 1997 v pražském Rudolfinu. Bylo to v jednom ze svých nejvýraznější projevů, kde zaznělo i později častokrát opakované sousloví "blbá nálada".
Ta slova se dají použít i dnes, byť se původně vztahovala k propojení politiky a byznysu, tehdejším ekonomickým problémům a následným úsporným balíčkům.
Náměstí měst se dnes plní nespokojenými lidmi, část z nich vyzývá k nové revoluci. Je mi zle z těch, kteří jedou na proruské a nacionalistické vlně a absenci vzdělání a zdravého rozumu zakrývají silnými názory na cokoliv. Náklonnost k Rusku, které vojensky zaútočilo na svobodnou zemi, také spojuje zástupce extrémní pravice i levice - vystupují na demonstracích ruku v ruce.
Ale do značné míry chápu lidi, kteří jdou vyjádřit svoje obavy z budoucnosti a je jim jedno, kdo za pořádáním podobných akcí stojí - mnohdy to ani nevědí. Dusí je nárůst životních nákladů, nerozumí jazyku politiků, ztrácejí víru v cokoliv.
Na portále i60.cz proběhl hezký projekt "Příběhy naší rodiny". Čtenáři vzpomínali na své rodiče, prarodiče, mládí. Je to hezké čtení, ale často smutné. Příběhy se dotýkaly i první republiky nebo války, kdy to řada rodin neměla zrovna lehké. Ovšem spojovalo je jedno - v naprosté většině případů musely rodiny samy reagovat na vzniklé situace a problémy. Od státu toho nemohly moc čekat, musely se postarat samy, pomoci si v rámci rodiny či známých.
Věci jako automatická valorizace penzí, stropy na ceny energií, podpora sociálně slabších rodin a další opatření ve světlo toho nejsou samozřejmostí a měli bychom si jich vážit. Ale neměla by nás opouštět ani odpovědnost za vlastní osud - jsou chvíle, když je člověku "hej", ale také chvíle, kdy "ouvej". A pak nastává nelehké rozhodování, co je v životě podstatné a co zbytné, bez čeho se obejdu.
Václav Havel ve svém rudolfínském projevu také řekl: "S komunismem se ze dne na den zhroutila i po desítiletí udržovaná struktura životních hodnot... Se svobodou pochopitelně nastal i čas úplně nových nároků na individuální odpovědnost. Odpovědnost, která se mnohým zdá být k neunesení."
Tak si držme palce, abychom ji unesli, a ani v těžkých životních situacích, které dnešní doba přináší, neztráceli pokoru a víru v budoucnost.