Dívám se do oken
Úvodní foto: autorka

Dívám se do oken

2. 12. 2021

Z chodby domu vcházím na svůj balkon, z něj do bytu. Z balkonu vidím protější dům. Někdy se zadívám do oken bytu ve stejném patře. Za okny bez záclon občas někoho zahlédnu. Na volně stojícím věšáku visí pár kusů oblečení. Ten byt dobře znám. Žila jsem v něm téměř dvacet let. Nejdřív s rodiči, pak jen s maminkou.

O patro výš bydleli dědeček a babička. Byli téměř každodenní součástí našeho života. Když jsem se odstěhovala do svého bytu, zůstala v něm maminka mnoho let sama. Často jsem ji navštěvovala. Pamatuji si každý detail našeho bytu. Pamatuji si i spoustu toho, co jsem v něm prožila. Chvíle hezké i bolestné. I ty obyčejné. Někdy si na některou z nich vzpomenu, jindy se na okna podívám jen letmo. Přesto si pokaždé uvědomím, že za nimi maminka už není. Už není ani na tomto světě. V „našem“ bytě bydlí cizí lidé. Neznám je a oni neznají mě. Asi je to dobře.

Poznámka: Ta síť u našich balkonů je teprve od letošního roku. Proti holubům. Prostrčit skrz ni foťák jsem se bála, abych ho neupustila.

bydlení Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Nováková
Věrko, i byty a domy patří do našeho života, protože právě v nich jsme část života žili s našimi blízkými. Žití je vždy takové, jaké nám osud přidělí, dobré i zlé, ale i v tom zlé jsme milovali cosi. Vzpomínky krásné, radostné i smutné v nás vždy zůstanou. Hezký článek, který mě dostal, zvláště pak v této předvánoční době. Děkuji.... krásný adventní čas
Soňa Prachfeldová
Ano, vzpomínky nevymizí jsou v nás hloboko uloženy, jsou součástí našeho já.
Martina Růžičková
Takové pohledy vyvolávají vzpomínky. Hezky napsáno.
Věra Ježková
Děkuju. :-)
Marie Ženatová
Milá Věruško moc děkuji za milý vzpomínkový článek. Já jsem takové štěstí neměla. Náš rodný dům je už několik let prodán a já když ho občas vidím, tak se na něj dívám už jen s velikou bolestí.
ivana kosťunová
Rádi se vracíme , znám to.... Tak krátký článek a tak hodně toho vyjadřuje.
Eliška Murasová
Věrko, jezdím občas kolem domu, kde jsem bydlela do 24let. Nakukuju do oken a přemýšlím, kdo tam asi bydlí, a jak se mu tam bydlí. Děkuji za Tvoji milou vzpomínku.
Marie Měchurová
Taky jsem se v životě několikrát stěhovala. Vzpomínky se vážou i k prostředí, ve kterém jsme prožili chvíle hezké a i ty méně hezké. I po letech se někdy vybaví vzpomínky na věci, které jsme používali. Na dva domy, ve kterých jsem jako dítě bydlela vidím i z vlaku, když projíždím svojí rodnou vesnicí. Moc hezké zamyšlení.
Věra Ježková
Moc vám děkuji za milé komentáře. :-)
Zuzana Pivcová
Při srazech se spolužáky ze ZDŚ jsem vždy chodila kolem domu na náměstí, kde jsme jako rodina bydleli. Vidět ten dům a zvláště byt, z nějž jsem musela nedobrovolně odejít ve 13, 5 letech, ve mně budilo vždy touhu ještě jednou se tam vrátit. Až se mi to díky někdejší spolužačce podařilo. Pro zájemce je o tom můj někdejší příspěvek s názvem Po padesáti letech u nás doma (myslím). Tobě děkuji za vzpomínku, je milá.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.