Dívám se do oken
Úvodní foto: autorka

Dívám se do oken

2. 12. 2021

Z chodby domu vcházím na svůj balkon, z něj do bytu. Z balkonu vidím protější dům. Někdy se zadívám do oken bytu ve stejném patře. Za okny bez záclon občas někoho zahlédnu. Na volně stojícím věšáku visí pár kusů oblečení. Ten byt dobře znám. Žila jsem v něm téměř dvacet let. Nejdřív s rodiči, pak jen s maminkou.

O patro výš bydleli dědeček a babička. Byli téměř každodenní součástí našeho života. Když jsem se odstěhovala do svého bytu, zůstala v něm maminka mnoho let sama. Často jsem ji navštěvovala. Pamatuji si každý detail našeho bytu. Pamatuji si i spoustu toho, co jsem v něm prožila. Chvíle hezké i bolestné. I ty obyčejné. Někdy si na některou z nich vzpomenu, jindy se na okna podívám jen letmo. Přesto si pokaždé uvědomím, že za nimi maminka už není. Už není ani na tomto světě. V „našem“ bytě bydlí cizí lidé. Neznám je a oni neznají mě. Asi je to dobře.

Poznámka: Ta síť u našich balkonů je teprve od letošního roku. Proti holubům. Prostrčit skrz ni foťák jsem se bála, abych ho neupustila.

bydlení Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Anna Čípová
Věrko, krásné zamyšlení. Děkuji.
Hana Polednová
Věru, hezký vzpomínkový článek. Strávila jsem dětství v Letňanech a také juknu vždy do oken, když jedu kolem. Jako bych tam viděla mamku nebo babičku, které takto z okna často vyhlížely.
Naděžda Špásová
Nostalgie nás občas dostihne všechny. Já mám to štěstí, že v bytě po mých rodičích bydlí sestra. Občas jezdíme kolem domu, kde bydlel manžel a kde jsme u tchýně dva roky přebývali, než jsme dostali náš byt, ve kterém jsme letos 40 let. Líbí se mi, jak jsi to napsala. Přeji hezké vánoce a hodně štěstí do příštího roku. :-)
Dana Puchalská
Věrko,děkuju za Tvůj dnešní článek. Já svůj byt,kde jsme léta žili už nemám možnost vídat.
Anna Potůčková
Hezký článek, také když jedu kolem stavení, ve kterém jsem strávila nějaká léta svého života se ohlédnu a také vždy první pohledy míří k oknům.
Irena Mertová
Hezký článeček, který i mne vtahuje do vzpomínek.
Jana Jurečková
Krásná vzpomínka. Já se ráda dívám do oken ve vánoční čas. Chodím na večer ven a koukám. Za každým oknem je stromeček. Krásně nazdobený. I okolí domů, ploty. Vše nazdobené. Tak mi ten čas uteče a ve své hlavě mám jen jednu jedinou myšlenku. Škoda, že se nemůžu vrátit zpět do dětství.
Daniela Řeřichová
Je to hezké mít stále na očích kus svého života. Takové štěstí jsem neměla.
Jan Zelenka
Krásná slova, Věrko. Krátké, leč plné citu a nostalgie. Po přečtení jsem se v myšlenkách vrátil o hodně zpět a v tom virtuálním prostoru jsem se díval do okna našeho nelahozevského bytu ve Dvořákově památníku a v tom okně jsem viděl matku, jak znepokojeně vyhlíží, kdy už se konečně vrátím z hospody. Tvá slova ve mně evokovala zážitky, staré již 60 let. Díky!
Jitka Hašková
Moc hezká vzpomínka. Díky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.