Mých 30 let - Buď vůle tvá
ilustrační foto: pixabay.com

Mých 30 let - Buď vůle tvá

15. 11. 2019

Přiznám se, že moje politická angažovanost v době socialismu zůstala u šíření politických vtipů. Když jsem se vdala, manžel už rodiče neměl, moji rodiče bydleli daleko. Starat se o dvě malé děti mne zaměstnalo natolik, že  politika šla mimo mě. Užívali jsme si radostí socialismu - tím myslím šití na děti, pletení na celou rodinu, pěstování ovoce a zeleniny, zavařování, shánění místo normálního nákupu - a snažili se v tom obstát.

V roce 1988 jsem nastoupila do zaměstnání jako vedoucí kulturního zařízení v naší obci. Měla jsem tři děti, nejmladší v jeslích. Zaměstnání, kde vlastně není pevná pracovní doba, mě sice bavilo, ale pro naše manželství to byla ta poslední kapka. 

Pamatuju si, že 17.11 1989 vystoupil v našem klubu folkový zpěvák, který nás pozdravoval od Karla Kryla. Místní bdělé orgány se nad tím pohoršovaly a to jsme ještě nikdo netušili, že přijde pokračování. Při listopadovém divadelním představení Memento jsme se dověděli,co se děje v Praze. Protože se našli bdělí ochránci socialismu, herce z jeviště vypudili do místního výčepu, kde se novinky z Prahy dověděli i ti, kdo nebyli v divadle. A naše vesnička středisková se rozdělila na revolucionáře a obhájce starých pořádků.

Dneska to můžu líčit s humorným nadhledem, ale tenkrát nikdo netušil, jak to všechno skončí. Těch 30 let neuvěřitelně uteklo. A co mi přineslo?

Pro mne je nejdůležitější, že v roce 1991 naši obec navštívila skupina křesťanů s programem o tom, že Bůh pomáhá vyřešit i to, co vypadá úplně beznadějně. V té době už jsem si se svými manželskými problémy opravdu nevěděla rady. Na programu křesťanů jsem byla vlastně proto, že jsem měla jako vedoucí kulturního domu všechno v kině na starosti. A šla jsem se s těmi křesťany hádat, že s tou mojí šlamastykou nehne ani Bůh. Když mi navrhli, abych svůj život předala Bohu, udělala jsem to. Od té doby mi Bůh ukazoval, že za všechny problémy v manželství nemůže jen  můj muž, ale taky já.

Je to už skoro 30 let, co naše rodina patří Pánu Ježíši. Není v ní všechno dokonalé a vyřešené, ale když si představím, jaké pohromy bych si způsobila, kdybych se neučila Boha poslouchat, jsem ráda za to, že máme svobodu. I tu náboženskou. Že se lidé už 30 let mohou dovídat, že s Bohem můžou začít znova, i když vidí, že jsou v koncích. 

Dvě z našich tří dětí mají věřící partnery a pomáhají v církvi se vším, co se v ní děje. Nejstarší syn Boha poslouchat nechce a jeho život podle toho vypadá. Jak se říká: Buď Bohu řeknu: Buď vůle Tvá nebo mi Bůh řekne: Buď vůle tvá. Máme svobodu. A svoboda k tomu, co nám škodí, nám nic dobrého nepřinese.

Svoboda nám přinesla jednak možnost sloužit Bohu otevřeně a zažít Boží požehnání i jeho ochranu, ale i možnost zkoušet drogy, podnikat na úkor druhých, živit se podváděním, zneužívat sociální dávky, žebrat, žít jako bezdomovec. Protože svoboda s sebou nese i odpovědnost za to, co jsem si vybrala.

A tak všem čtenářům přeji, aby si vybrali dobře. A aby měli kolem sebe lidi, kteří jim pomohou s tím, co si v životě nevybrali. A nejvíc všem přeju, aby se smířili s Bohem, dokud  mohou.

 

 

 

 

Soutěž - Mých 30 let
Hodnocení:
(4.8 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Oldřich Čepelka
Sice nesdílím přesvědčení ani víru autorky, ale moc se mi líbí, jak se se vším vyrovnala a s jejími názory (mimo Boha) nemohu než souhlasit.
Marie Faldynová
Věrko Ježková, v církvi, kde by mi říkali,co si mám myslet, bych taky nebyla. Spíš jde o to, že když jde církev "proti proudu" třeba v případě umělých potratů, mám v církvi oporu lidí, kteří mají stejný názor a povzbudí mne. Pokud mi to, co si mám myslet, připomíná v Bibli Bůh, obvykle stojí za to poslechnout. Jeden si ušetří spoustu potíží.
Věra Ježková
Maruško, já funguji podle principu „Pomoz si a bůh ti pomůže.“ To znamená, že když mě čeká něco obtížného, připravím se na to, jak nejlépe dovedu, a pak řeknu: „Bože, teď už je to na tobě.“ Jinak obecně nemám ráda, když mi někdo říká, co si mám myslet. Představa obce křesťanů, která činí něco takového, mi je nepříjemná. Váš článek velmi oceňuji. Přeji vám vše dobré.
Růžena Kuželková
Plně dávám za pravdu p.Charvátovi,my na "západě"jsme to měli obdobně.
Soňa Prachfeldová
Velmi zajímavý příspěvek. Víra je velmi důležitá v životě člověka, ať je to v cokoliv dobrého. Víru nosíme zejména v sobě. Byly doby, kdy se na ty, co chodili do kostela , dívali některou jako na exoty. Učitelé nesměli učit a j. Svoboda nejen vyznání je úžasná věc. .
Marie Faldynová
Děkuji za všechny příspěvky. Těm, kdo by se o křesťanství chtěli něco dovědět, doporučuju WWWHledamBoha.cz nebo internetové Rádio7. V naší generaci spousta lidí ví o Bibli jen to, že je tlustá - a to je opravdu škoda. Nikoho nenutím - ani Bůh nás nenutí :-))
Jana Šenbergerová
Kdo ví, nepotřebuje věřit. Vím, proto nevěřím a tak to zůstane i nadále. Je dobře, že máme každý možnost volby. Ta je nedílnou součástí našeho duchovního růstu. Děkuji za přání. Jsem smířená s tím, čeho jsem součástí a přeji vám hodně štěstí s tím, co jste si vybrala vy.
Dana Puchalská
Jsem nevěřící. Nikdy jsem nebyla, nejsem a nebudu. Proto nemohu posoudit.
Mell Nova
Je dobře, že Vám víra pomáhá, znám ale hodně lidí, kteří jsou tzv. silně věřící, ale jejich chování je dost nemorální.Od jakživa jsem pro rodinu, schůzování nikdy pro mne nebylo to pravé.Jak píšete radosti socialismu, u mne jsou ruční práce, zavařování a práce na zahradě milované, neumím si to bez toho představit,i když bydlím ve městě.A shánění místo normálního nákupu...Bohužel je to i po těch 30 letech.Zmizely totiž specializované prodejny, takže pro něco, co jeden dřív koupil za rohem, musí jet nebo si to objednat přes internet.Hodně věcí dřiv nebylo dobrých, příjemných, najdeme to i v dnešní době.A proto raději všem přeji zdraví a život v lásce, hlavně v té duchovní.
Blanka Macháčková
Vybrala jsem si jinou cestu než vy, ale právě to, že si můžeme vybrat je důležité. Víra obecně je krásná věc. I víra sama v sebe.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.