Moje energie: Trojfázová soustava
Foto: autorka

Moje energie: Trojfázová soustava

26. 3. 2019

Je zimní večer, za okny tma tmoucí a do toho duje vítr. Nemám ráda větrné počasí a vítr v noci mi nahání přímo hrůzu.
Blik.
A ještě jednou. A v bytě je tma jako v ranci. Vstávám z křesla a jako slepec po paměti se šinu do předsíně, kde vím najisto, že je tam baterka. Svítící baterka. Kužel silné svítilny mě přivede k oknu a vidím, že zhasla také pouliční světla a nesvítí ani kostelní hodiny. Skučící vítr mi dává za pravdu.
Rozsvěcuji svíčky a přemýšlím o tom, jak jsme závislí na elektrické energii. Světlo, teplo, televize, lednička, nabíjení mobilů …
Přestávám přemítat a přesouvám se do koupelny. V bytě se citelně ochlazuje, plynové topení bez elektriky také nefunguje.
Ležím v posteli a nemohu spát, poslouchám smutné burácivé tóny větru. Kvílí, naříká, hrozí.

Energie, síla která roztáčí stroje v továrnách, svítí nad jídelním stolem. Energie zakletá do stovek světýlek a světel po celém světě. Energie = život.
A co má vnitřní energie? Co mě nabíjí? Co ve mně probouzí životní sílu?
Možná by se slušelo říct, že to je moje rodina, milovaná vnoučata … Jistě, ale je tu ještě něco jiného. Něco, co patří jenom mně, a to je ta moje energie, ta chuť poprat se s těžkou nemocí, to, co mě nabíjí.

První fáze: fotografování

Miluji ticho
ranního rozbřesku
to ticho
co je jak balzám
na bolavou duši
to ticho
ve kterém se jen
ptačí tóny tuší
ticho
mlhavého rána
kdy z malovaného hrníčku
voní káva


Hlavně na jaře, v létě a na podzim vstávám hodně brzy. Nejsem líná si přivstat a courat se venku v přírodě, ještě než začnou jezdit první dělnické autobusy. Je před pátou, den se teprve probouzí a slunce maluje skvostné svítání. Na svých toulkách s fotoaparátem skoro nikoho nepotkávám. Jen něžné srny a ptáky a krásu ranního rozbřesku. Libuji si v tichu, které se kolem mě rozprostírá, a fotím. V tu posvátnou chvíli zapomenu na noční můru nebo naopak na probdělou noc. Tak jako nabíjím baterku ve svém fotoaparátu, tak mě nabíjí tato činnost, tento můj koníček, tento můj kůň. Prostě: bez foťáku ani ránu.

Druhá fáze: knihy
Knihy jsou moje celoživotní láska. Přečetla jsem jich mraky a moje knihovna je i po darování dvou prádelních košů do kamarádčina soukromého klubu velmi obsáhlá. Mám ráda v knihách hodně děje, napětí, ale také dobrý konec.
Už třetí rok chodím číst knížky seniorům do pečovatelského domu. A mám radost, že se na mě ta hrstka lidiček každý týden těší, a právě to znovu probouzí ve mně energii, jejich zájem a radost z mého čtení. Tak se vlastně obohacujeme navzájem.

Třetí fáze: drobné radosti
Drobné radosti se ukrývají všude, jen se stačí porozhlédnout. Náš pes Rex, čáp na hnízdě, který netrpělivě vyhlíží svou družku, barva vody v řece v ranním slunci, první jarní květy. Úroda na zahrádce, jízda na kole, vybarvování omalovánek. I tyto drobnosti mi dodávají potřebnou energii.

V seniorském věku jsou tyto činnosti – koníčky velmi důležité. Jen nezůstávat sám s nemocí a splíny.
Není důležité, jaké činnosti se věnujeme. Je důležité najít si nějakou smysluplnou činnost, která nás bude naplňovat a z níž budeme mít uspokojení a radost. A nezůstávat sám.

 

Partneři soutěže:

710x100-4.png

DIG_680x140_stat.jpg

Soutěž Moje energie
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Elenko, moc hezké. Vše už bylo napsáno.
Dana Puchalská
Eleno, nechci opisovat to co je už napsáno. Ale je to moc hezký článek a fotky jsou moc krásné. Díky.
Alena Tollarová
Eleno, rozumím Ti a jsem ráda Tvou kamarádkou. Co kdyby sis zase jednou udělala drobnou radost a přijela . S foťákem, samozřejmě :)
ivana kosťunová
Zvláště ta první fáze je jedinečná.
Zuzana Pivcová
Co dodat? Nějak jsem polkla a nedostává se mi slov, která se obvykle za mě sypou. Tak díky a kráčej tou svou cestou dál.
Lenka Hudečková
Elenko, už jsem to četla na Tvém profilu, moc pěkně sepsané a samozřejmě pěkné fotky. Jen tak dále s čerpáním pozitivní energie :-)
Elena Valeriánová
Moje milé, vaše komentáře přesně patří do třetí fáze - drobné radosti. Ani nevíte, kolik energie jste mi dobily. Děkuji a doufám, že ten přenos energie funguje i k vám, třeba zrovna z mých fotek.
Naděžda Špásová
Elen, moc hezky jsi to napsala a fotky jsou, jak jinak, super. :-)
Marie Novotná
Ano, taková jsi Ty. Plná optimismu,rozdávající úsměvy a pozitivní energii všem. Přeji Ti, aby studna tvé energie nikdy nevyschla. Přeji dobré světlo, ať už v raní mlze u Zlatého jezera , nebo při večerním pozorování čapího hnízdění. A do třetice hodně zdraví.
Jana Kollinová
Eleno, Tvůj článek je poezie v próze. Při čtení jsem intenzivně vnímala vnitřní klid, lásku, něhu a pokoru. Článek plně vyčerpává zadané téma. Nezávidím porotě úlohu vybrat NEJ článek. Fotografie pohladí čtenáře po duši. Děkuji.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.