Přesnější je používat termín mimosmyslové vnímání. Dá se vypozorovat u mnoha druhů zvířat, jenže právě u psů si ho všímáme nejčastěji. Není divu, psi se přestěhovali ze zahrad do našich domovů, často i do ložnic. Stali se našimi nejbližšími společníky. A přiznejme si, mnohdy nám připadají bližší a sympatičtější než ostatní lidé.
Přibývá vědeckých pracovišť, které se zabývají zkoumáním duševního života psů. Donedávna by byl každý, kdo mluví o tom, že psi myslí, považován za podivína či rovnou za blázna. Dnes šéfové vědeckých týmů věhlasných univerzit zcela vážně mluví o tom, že psi s lidmi komunikují, ba dokonce myslí.
"Psi mě každý den překvapují a jsem pevně přesvědčený, že myslí," tvrdí například nejuznávanější český cvičitel zvířat pro film a televizi, Václav Tomšovský. „Je už prokázáno, že pes z domácnosti chápe průměrně dvě stě výrazů z lidské řeči,“ dodává.
Znají psi význam slov?
Uznávaný psycholog Stanley Corenje přesvědčen, že psi přesně vědí, co určitá slova znamenají. Tím vysvětluje, proč pejsci například běží k lednici, když doma někdo řekne slovo párek. Nebo proč mažou ke dveřím, když slyší výraz procházka. Podobných situací by většina majitelů psů popsala desítky, někteří stovky.
Stanley Coren ve své knize píše: "Jistě, se psem nemůžete nikdy konverzovat o přírodovědě, o morálce nebo o posledním hollywoodském filmu. Na druhé straně jsem zjistil, že moje dorozumívání se psy je mnohem bohatší a složitější než hovory s mými dvouletými nebo tříletými vnoučaty, i když má velmi často podobné rysy." Zkoumá hranice vyjadřovacích schopností psů a na základě výzkumů lidské řeči mapuje jednoduchý systém znaků. Tím pak dochází ke komunikaci mezi psem a člověkem. Prostě překládá psí pohyby a štěkot do lidské řeči.
Vnímají detaily
Zajímavé poznatky k tomu, čím nás často psi přivádějí k úžasu, má kynoložka Magdalena Šimečková. „Některé věci se dají vysvětlit jednoduše a není v nich třeba hledat nic nadpřirozeného,“ tvrdí. Upozorňuje, že psi mají mimořádně vyvinutý pozorovací talent se smyslem pro detaily. „Vlastně nedělají nic jiného, než nás neustále pozorují a poslouchají naši řeč. Takže si vytvoří například spojení: když člověk bere tento kabát, jde se na procházku,“ vysvětluje. Tím se objasňuje, proč se někteří lidé diví tomu, že pes radostně běží ke dveřím, když berou z věšáku určitou bundu, zatímco když berou oblečení jiné, pes otráveně odchází do jiného pokoje. Pes zkrátka vypozoroval, že ta určitá bunda se obléká, když se jde na procházku, zatímco ta druhá, když člověk odchází sám, nejčastěji do práce a to znamená, že pes zůstává sám doma. Jedna bunda rovná se zábava, druhá znamená samota, nuda, otrava. Jak prosté. „Nezapomínejem, že psi, kteří s námi žijí, vlastně nemají nic jiného na práci, než nás pozorovat a takzvaně si o nás dělat poznámky,“ říká kynoložka.
Psi rozpoznají nebezpečí
Vědecké týmy se však zaměřují i na zkoumání dalších takzvaně nevysvětlitelných ukázek chování psů. Těmi jsou například případy, kdy psi trefí do domovů vzdálených desítky kilometrů, kdy mají různé předtuchy, dokáží vycítit nemoci i blížící se nebezpečí.
Například šéf kynologické záchranné brigády Jaroslav Sedlák, který pracoval při odstraňování následků zemětřesení v řadě zemí světa, má několik zážitků, kdy psi opravdu rozpoznali blížící se katastrofu.
"V Turecku jsem se psem prohledával škvíry ve zbořených budovách. Pes se dal na ústup, já za ním. Panely se vzápětí sesunuly. Vysvětluju si to tím, že psi mají vyšší práh vnímání. Že předtím, než spadne strop, možná slyší drobounké praskání, které lidský sluch není schopen postihnout,“ míní. Podobných zkušeností, kdy psi zachránili lidem životy, má více.
Někteří vědci tvrdí, že zvířata reagují na nepatrné změny elektrického napětí, které zemětřesení předcházejí. Stejně tak zřejmě psi reagují na změny pachu nebo chvění svalů u lidí, kteří jsou nemocní nebo se u nich blíží epileptický záchvat.
Americký parapsycholog Joseph Banks Rhine začal s výzkumy mimosmyslového vnímání zvířat v padesátých letech minulého století. Prozkoumal na pět set případů, kdy psi udělali něco, co si lidé nedokázali vysvětlit. Mezi tyto vlastnosti patří už zmíněná schopnost vycítit zemětřesení, epileptický záchvat, ale také vrátit se domů, i když je pes vzdálený desítky i stovky kilometrů a v žádném případě mu k nalezení cesty nemůže stačit pouhý čich.
Nezaměňujme u psů inteligenci a poslušnost
Ať už se všechny tyto úkazy podaří vysvětlit způsobem, kterému porozumíme, nebo ne, kynologové se shodují v následujícím: Nezaměňujme u psů inteligenci a poslušnost. Inteligence jsou všechny už zmíněné projevy, mezi nimi i ty, které si neumíme vysvětlit. Poslušnost je to, že pes pochopil, že když si na náš povel sedne, dostane piškot. Jistě, je chytrý, tak proč by to nedělal? Ví, že nám udělá radost a ještě si pochutná. Ale klidně si přitom třeba myslí, že jsme troubové, kteří potřebují potěšit. Na to bychom neměli zapomínat. A proto bychom se neměli snažit naše psy především vychovat k obrazu svému, ale naopak je nechat, aby něčím ze svého života obohatili život náš. Někdy se na ně stačí jen dívat a snažit se jim porozumět. Dá nám to více, než je přimět k slepé poslušnosti.
