Tahle země není jenom pro mladý
Osudy Čechů ve světě
Eva Haňková Neugebauerová, holčička ze známky vypráví
Minulý týden jsme oslavili 105. výročí založení Československa. Předávání státních vyznamenání na Pražském hradě vždy provází velká symbolika a návrat k prvorepublikovým tradicím.
Austrálie očima českých přistěhovalců
České stopy v daleké Austrálii nacházíme v různých etapách neklidného dvacátého století. Našinci odcházeli na druhý konec zeměkoule za první republiky, po německé okupaci v březnu 1939, po komunistickém převratu v únoru 1948 i sovětské okupaci v srpnu 1968.
Válečný hrdina Dušan Houfek si po útěku z Československa osladil život v Peru
Československého vlastence Dušana Houfka osud zavál do jihoamerického Peru, kde se stal velmi úspěšným a uznávaným občanem. Zároveň se nesmazatelně zapsal do dějin země.
Baťovy úspěchy ve světě aneb S králem obuvi ve vlnách Karibiku
Jen málo československých podniků zažilo v meziválečném období takovou expanzi do celého světa jako zlínský obuvnický koncern Baťa. Vyvážel zboží do desítek vzdálených zemí, kde byly zakládány také vlastní továrny, výrobny, dílny, prodejny či gumovníkové plantáže.
Hans Heinrich Thun-Hohenstein. Podvodník, který si nárokoval český trůn
Šlechtický rod Thun-Hohensteinů, pocházející původně z Jižního Tyrolska, je rovněž spjat s českými zeměmi. Muž, který si nechal celým jménem říkat princ Hans Heinrich Maria Eugen von Thun-Hohenstein, příslušník jedné z mnoha rodových větví, měl za sebou poměrně dobrodružný život.
Ladislav Kropáček vyšetřoval úmrtí Jana Masaryka. Po emigraci zbohatl v Africe, kde ho málem sežral krokodýl
Další osobností v naší galerii zajímavých krajanů ve světě je člověk, který se od vyšetřování smrti ministra zahraničí Jana Masaryka ocitl na rozpáleném africkém kontinentu, aby tu pohádkově zbohatl díky zlatým a měděným dolům. Seznamte se s Ladislavem Kropáčkem (1923-2018).
Nová vlast v džungli aneb Jak Češi budovali kolonie v Brazílii
Regionem, kam Češi hojně mířili, a to dokonce už za první republiky, byla Latinská Amerika. Když pročítáme meziválečný československý tisk, nacházíme zajímavé informace o zakládání různých kolonizačních družstev a společností, které lákaly zájemce o nový začátek v teplých krajích.
Rudolf Kopecký: Novinářský bard na Temži
Mnoho lidí opustilo Československo po únoru 1948, ještě více po srpnu 1968, ale poněkud se zapomíná na skupinu těch, kteří odešli ještě před propuknutím druhé světové války a kvůli politickému vývoji se do vlasti již nikdy nevrátili.
Do školních škamen za ostnatým drátem
Tento týden začal, patrně k nelibosti naprosté většiny žáků a studentů, nový školní rok a s ním i koloběh úkolů, testů, zkoušení a učení. Co je dnes samozřejmostí, bylo pro československé uprchlíky před pětasedmdesáti lety velkým luxusem.
Karel Babčický vzpomíná na svou emigraci v roce 1968 do Norska
Možná není příliš známo, že také skandinávské země přijaly množství československých uprchlíků, a to především po srpnu 1968, kdy prokázaly značné pochopení a - na rozdíl od mnoha jiných - vlídnou a otevřenou imigrační politiku.
Dotančili až k protinožcům
Češi se ve světě dokázali prosadit v pestré škále uměleckých oborů. Víme o řadě známých malířů, fotografů, skladatelů, hudebníků či filmových tvůrců. Málokdo ale zná dvě významné osobnosti taneční scény, kterým ležela u nohou i daleká Austrálie.
Na skok z New Yorku do Bohemie
New York, zářící metropoli, která nikdy nespí, od konce 19. století obývala početná česká komunita. My se nyní zaměříme na místo, dnes nenápadně vklíněné mezi dvě dálnice, asi dvě hodiny a šedesát mil jízdy východně od samotného New Yorku, v srdci Long Islandu.
Lesní inženýr Leopold Vidlák, který se přátelil s českými šlechtici, našel nový domov v kanadských hvozdech
Jednou ze zemí, kam se po únoru 1948 v hojných počtech vydávali exulanti z Československa, byla Kanada. Mnohem větší šanci na brzké vystěhování měli mladí muži, které potřeboval místní nenasytný dřevozpracovatelský průmysl.
Český duchovní v zemi antilop
Po srpnu 1968 se více jak 5 000 československých uprchlíků vydalo do Jihoafrické republiky. Vyřízení všech formalit trvalo v porovnání se západními státy zlomek času a tamní vláda se zachovala velkoryse.
Ten, kdo naučil klokany lyžovat
Možná jen pár znalců naší sportovní historie si vybaví jméno Antonína Šponara (1920-2002). Narodil se v Praze v Jungmannově ulici, kde jeho rodina po generace provozovala rámařství. Od raného věku projevoval velký sportovní talent.
Doporučujeme
Články z Drbna.cz
Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.
Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:
- Váš nejnovější článek
- Nejnovější komentáře k vašim článkům
- Nové vzkazy od přátel
- Nové žádosti o přátelství
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí.
