Uprostřed Evropy, obklopená hradbou hraničních hor a hvozdů, leží nevelká zemička. Její lid do ní v šeru dávnověku přivedl praotec Čech. Mezi sebou se tento lid dorozumívá dílem řečí libozvučnou, znějící jako vánek či zurčení potůčků a řek, dílem drsnou znějící jako hromy a vichřice nebo údery kováře do kovadliny. Po staletí se usazoval a zakládal svá sídla na březích řek a říček, uprostřed luhů a borů a v jejich názvosloví nešetřil fantazií.
Například já jsem prožila své dětství a mládí v obci Lukavec a třeba bruslit jsem se tehdy ještě učila na tůňkách na LUKÁCH. Kde je lukám konec? Luka byla zrekultivovaná a nyní na nich roste řepka. Jen název obce zůstal.
Mě zajímají různé vtipné cedule a když vidím např. nápis: "Nasazování ryb do nádrže je přísně zakázáno", mám okamžitě nutkání běžet do prvního zverimexu, koupit tam jakoukoliv rybu a nasadit ji. Baví mě také roztodivné názvy obcí a městeček, a proto jsem se rozhodla svoji fotogalerii věnovat právě jim. Prvotní nápad spočíval v abecední prezentaci obcí nacházejících se výhradně v obvodu okresu mého bydliště. Jak jsem je začala řadit podle písmenek, připadalo mi, že naši zdejší předci nápaditostí příliš nehýřili a názvy jsou příliš všední. Rozhodla jsem se proto zvolit názvy obcí tematicky a poněkud rozšířit teritorium. Za základ jsem si vzala část svého fotoarchívu, pořízeného vloni na dovolené, kdy se mi při pohledu do mapy rozšířily zorničky údivem nad některými názvy. Zajásala jsem a přiměla manžela poopravit trasu našeho putování a některé tabule s názvy obcí jsem si pro svou potěchu vyfotografovala.
No dobře, nápad tu byl. Jenže já nejsem řidič a kolo by mi k jeho včasné realizaci nestačilo. Nezbylo mi tedy než zapojit svoje ženské zbraně, uvést manžela do dobrého rozmaru a v poobědním polospánku ho požádat o spolupráci. Ten mě už zná, takže si jen povzdychl, zajel natankovat a začali jsme cestou necestou lovit "tabule". Provázela nás modrá obloha s protisluncem, déšť a zastihla nás i tma.
A tak vznikla první řada tabulí s názvy obcí z říše živočišné. Druhá řada se věnuje tabulím s názvy vyjadřujícími nutnost živočišstvo nasytit. A závěr, nakonec vlastně největší část fotogalerie? Ten snad nejlépe vystihuje nápaditost, zvukomalebnost a vtip našich předků. Při prohlížení mapy se mi v hlavě začal jako kostky skládat příběh lásky, vášně, zklamání, zrady a pomsty a usoudila jsem, že by byla škoda ho nevyužít. Je na každém, aby zapojil svoji fantazii a ten příběh si odvyprávěl po svém, neboť variant je povícero.
Morousům, škarohlídům, mravokárcům a nedovtipům do fotogalerie vstup přísně zakázán!
Epilog: Je mi jasné, že kvalitou fotografií nemohu konkurovat řadě jiných autorů. Leč mým cílem není nic víc, nic míň než zaujmout, pobavit, rozčeřit vody...
|