Učím se rychle aneb
Seniorům pejsci sluší!

8. 10. 2014

Autor: Redakce

Hodnocení:

(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Eva Mužíková 23.6.2016 22:53

Jani, tento článek mi unikl.... líčení zážitků s Čikinou mi připomíná Bertíka...stále něco nosí a nosí a čučí a čučí s tím u postele, dokud nezareaguji.. kolikrát bych ho nejraději už něčím přetáhla, ale... stejně mne to baví... Hezké chvilky s Čikinou, pohlazení ode mne a olíznutí od Bertíka

Eva Krausová 15.3.2015 16:23

Paní Jano, myslela jsem, že Čikinka je malý pes, ale koukám na obrázek, vzala jste si z útulku psa velkého a to má můj obdiv, zvláště pokud nebydlíte v rodinném domě. Článek mne pobavil, máme to všichni stejné s našimi pejsky-ty zážitky. Nechť jich máte ještě hromádku/niko-li psí/ těch zážitků ve zdraví.

Zoja Sedláčková 1.11.2014 14:08

Hezké a typické. Kdysi dávno přinesla domů moje sestra štěňátko sotva do dlaně. Mamka ale trvala na tom aby zůstávalo venku. Jak šel čas, obě jsme z domova odešly, zemřela babička a mamka zůstala s Bobíkem sama. Nejen, že samozřejmě mohl do domu ale i do mamčiny postele, na židli ke stolu. Prostě si ji dokonale ochočil.

Zdenka Jírová 28.10.2014 18:17

Čikinku znám, jeto roztomilý a chytrý pejsek. Zdaleka mě už poznává a "táhne " svou paničku ke mně. Chodíváme na společné procházky a Čikina si je toho vědoma.Já pejska nemám, ale vlastním dvě kočičky , s kterými se také nenudím. S "výchovou" máme asi stejné zkušenosti, mé kočky si mne také dobře vychovaly.

Olga Štolbová 9.10.2014 18:12

Moc hezké vyprávění. Pejsky miluju, ale nemám, protože ještě víc miluju kočky. Taková sametová mazlivá kočulína na klíně, tomu říkám opravdový relax.

Hana Rypáčková 8.10.2014 20:13

Moc pěkné a vtipné čtení, přesně náš pudl Venda.To večerní zahánění do postele,štěká a cuká hlavou,aby bylo jasné, kam máme zamířit.První pes z dob pracovního procesu nebyl tak rozmazlený...

Zuzana Pivcová 8.10.2014 18:41

Vaše vyprávění mii silně připomíná vztah mé kolegyně Ály a jejího jezevčíka Edy. Ten ji má také ochočenou "jak tatranskou veverku". Ale je to správná dvojka. Já mám v současnosti už jen znalosti kočičí, ale vztah má rovněž daná pravidla (ve prospěch koček:-)). Zvířátka jsou báječná.

Zpět na homepage Zpět na článek

Psaní na pokračování 1

Se smíchem spolu s ostatními opouští bránu kasáren. V náprsní kapse uniformy mu hřeje vycházková…

Jindřich Berka

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá

Zápisník starého muže: Dovolená s CKM

Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku. Pro manželské dvojice stačilo, když aspoň jeden byl v požadovaném věku. To moje žena ještě splňovala, a tak jsme jeli k moři jako mládežníci.

Zdeněk Folvarčný

Jak jsme šli na houby a našli „balón“ aneb padesátá léta minulého století

Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly létat ze západu balóny, co mají pod sebou zavěšeny koše, nebo schránky s letáky a jiným štvavým a propagačním materiálem.

František Matoušek