„Ještě pár měsíců a budu dobře vychovaná.“ Touto větou jsem ukončila jeden z příběhů, popisujících naše soužití s psí slečnou z útulku, aniž bych tušila, co bude následovat. Rozhodnutí uchovat si vůdčí roli ve smečce, nabyté studiem několika odborných prací veterinářů i chovatelů o výchově štěňat selhalo a skončilo u základní poslušnosti pejska.
Já se vyvíjím dále. Díky Čikině, kterou podezřívám z úmyslu získat maximální profit ze všeho co se děje kolem ní, ostatně v současnosti není výjimkou, se stále zdokonaluji. Někdy vzdoruji, ale při pohledu na neodolatelné variace získání přízně znejistím a následuji neverbální pokyny.
Vlečena na vodítku procházím Zámeckou zahradou s pocitem vzorné chovatelky, přestože po roce vím, že totéž si myslí i čtyřnohá společnice. Nabízí překvapení v keřích, plašení kachen, strašení veverek, a když uspokojí své pudy, znechucena mojí neschopností přidá na tempu a obvykle nepředvídatelně zrychlí. Běh se neslučuje s mým věkem a nezbývá než ukázat, kdo je u nás hlavou rodiny. S viditelnou neochotou zpomalí, zaboří čumák do země, tvrdohlavě zkoumá každou píď půdy v dosahu, a ve finále táhnu já ji jako dřevěného kačera z doby dětství mého dědečka.
Večer mám vymezený čas na sledování televizních programů. Kolem desáté hodiny přijde s výzvou ke spánku. Jen se dívá a po vysvětlení, že ještě nejdu spát, poslušně odejde. Neuplyne ani deset minut a je zpět s plyšákem v tlamičce. Nabízí přetahovanou, prohry a vítězství, a odmítnuta odchází zpět na místo. Ponechá mi krátký čas na rozmyšlenou do chvíle, kdy obvykle na obrazovce dochází k vyjasnění zápletky, vrací se s plyšákem v tlamě a mává s ním přede mnou zuřivě ze strany na stranu jako s neposlušným štěnětem. Většinou se vzdám a jdu si lehnout. Jednou jsem „večerku“ přetáhla a vplížila se do postele v domnění, že nejsem pod kontrolou. Omyl! Ulehla jsem a po chvíli přemítání nadzvedla pokrývku s úmyslem dojít pro sklenici vody. Neakceptovatelná troufalost. Bdělý miláček mě tlapkami zastlal zpět do postele a vrčením mi naznačil „Pokud se pohneš, tak s tebou zatočím!“ Pochopila jsem.
Je to nekonečný příběh, věčná inspirace, a pokud chcete poznat bezmeznou lásku, nabídněte některému pejskovi nebo kočičce z útulku domov. Bude šťastni. Seniorům pejsci sluší!