Adolf Born: Nechápu lidi,
kteří se těší do penze

Adolf Born: Nechápu lidi,
kteří se těší do penze

1. 10. 2013

Úspěšný malíř a ilustrátor Adolf Born stále pracuje a má další výstavy. O odpočinku a penzi s ním moc nepohovoříte, to jsou pojmy, kterým příliš nerozumí. Ovšem, když přijde řeč na cestování a vůni jídla, to je jiná.

Máte pocit, že se s přibývajícími léty člověk mění?

Já na sobě nic takového nepozoruji. Dávám si pozor na to, abych se nezabýval zbytečnostmi, a neztrácel tak čas. Ale o to jsem se snažil vždycky. Jestli máte na mysli, zda se nějak mění má kondice k horšímu, tak také nevím. Drobné neduhy tu jsou, ale pracovat jsem schopen stejně jako dříve. Nedovedu si představit, co jiného bych měl dělat. Nechápu lidi, kteří se těší do penze. Co v té penzi dělají, nevíte?

No tak osmdesátku máte za sebou, v tom věku už mnozí nedělají nic.

Vůbec nic? To jen sedí, koukají nebo spí? Zatím nechávám pospávání po obědě starším.

Nezměnilo se nic v tom, že některé činnosti prostě jdou hůře?

Ale naopak, jdou lépe. Výhoda je například v tom, že některé věci už můžete odmítnout, nemusíte se za každou cenu za prací honit. Pracujete, protože chcete. A taky vás to už více nutí dodržovat termíny odevzdání práce, protože si uvědomujete, že můžete být rád, že po vás vůbec někdo nějakou práci chce.

Rozumíte dnešním mladým lidem?

Nerozumím tomu virtuálnímu světu, ve kterém žijí. S počítačem lépe umí moje žena, učí mě to, ale já tak trochu spoléhám na její schopnosti. Ženy jsou inteligentnější než muži, i když si to my chlapi odmítáme přiznat. Jinak mám ale pocit, že mladí lidé hloupnou, ale to je obecný jev. Hloupnou celé národy. Dříve, za první republiky měli lidé širší zájmy. Mnozí sice neměli vzdělání, ale přesto byli schopni diskutovat, mluvit inspirativně. Dnes má kdekdo vysokou školu, ale když promluví, vidět to není.

Vždy jste rád cestoval. V tomto směru se s věkem také nic nemění?

Ne. Nemění se nic na tom, že nemám rád cestování s kolektivem, který se sune tam, kde je mu ukázáno. Cestuju sám. Nejraději mám krátké několikadenní výlety, dnes se tomu tuším říká prodloužené víkendy. Já tomu tak neříkám, pro mě to jsou výlety za uměním. Když je ve Vídni nějaká zajímavá výstava, jedu.

Na jak dlouho jezdíte?

Tak dva, tři dny jsou akorát, více volna obvykle nemám. Rád se podívám do Paříže, Mnichova a dalších měst. Spojení krásné výstavy a dobrých hospod je vždycky inspirativní. Miluju také Řecko a Turecko, to je v podstatě moje druhá vlast. Istanbul má jedinečnou atmosféru, rád tam chodím na velký bazar, pozoruju holky v minisukních a ženy zabalené od hlavy až k patě a celé to prolnutí různých světů, vůni koření a jídla mám moc rád.

 

Adolf Born
Jeden z nejznámějších českých malířů a ilustrátorů se narodil se 12. června 1930. Jeho díla byla vystavována po celém světě a získal za ně řadu cen. Je známý také jako ilustrátor knih, nejpopulárnější jsou jeho postavičky Mach a Šebestová. Je také autorem kostýmů a dekorací k divadelním hrám, operám a operetám. Má titul zasloužilý umělec a cenu za celoživotní přínos animovanému filmu. Výtvarnicí je také jeho dcera Erika.

rozhovor
Autor: Redakce i60
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Milena Červená
Mně začal život vstupem do důchodu.Jsem svobodná,dělam si co chci a kdy chci:-)
jinka.a Tatoušková
já také ne
Anežka Barhoňová
A to já lidi, co se těší do penze, chápu. Ne každý má to štěstí, že má zaměstnání, které je zároveň jeho koníčkem. Navíc jsou zaměstnání, která jsou fyzicky náročná a člověk holt v sedmdesáti nemá fyzičku jako ve čtyřiceti. A pokud má člověk dostatek koníčů, je penze fajn.
Marie Novotná
Do penze jsem se těšila,ale ne abych složila ruce do klína,ale protože mi zatím zdraví slouží ,tak si nějakou tu korunku příležitostně přivydělám a k o n e n e č n ě si můžu cestovat jak se mi zlíbí.Bohužel ne všem stačí důcho na domácnost a ještě mají na výlety.Na místě pana Borna,bych taky do důchodu nespěchala.
Libuše Kozáková
Do důchodu se těší pouze lidé, kteří celý život pracovali. Komu byla práce koníčkem, nebo lépe řečeno, kdo se živil svým koníčkem, ten do důchodu nespěchá. Ale ruku na srdce pane Born, kdyby jste byl třeba prodavač, nebo zedník, netěšil by jste se do důchodu, aby jste se mohl věnovat malování a nebo jinému svému koníčku na plno? Já jsem soustružnice, řemeslo jsem si sama vybrala a nemohu říct, že bych se do důchodu netěšila. Konečně se mohu věnovat fotografování a obrázkům, bez starosti o živobytí a starost o děti.
Olga Štolbová
Pana Borna a jeho tvorbu obdivuju a přeju mu ještě dlouhý život a stálé zdraví,ale pro mě byl odchod do důchodu obrovská svoboda,kterou jsem celý život neměla.Jít a jet kdy chci,kam chci je něco úžasného. Škoda,že ty roky tak rychle letí,plánů mám ještě na tři životy.
Pavla Vítková
Moc hezké povídání s příjemným a laskavým člověkem. Díky za vaši tvorbu pane Borne. Nerozumím příliš umění současné doby, ale myslím, že takových talentovaných umělců, jakým je i pan Born, je dnes pomálu. Ale třeba se pletu a naši vlast bude mít i v dalších letech kdo reprezntovan i v tomto oboru.
Olga Gálová
Ne všichni mají to štěstí. Ne každý má nadání. Ne každý si může celý život plnit své sny. Řekla bych, že je to pouze malinká část populace, která má to štěstí. Ta větší část pracuje. Doslova pracuje. Aby se uživila. Pracuje, aby mohla uživit umělce, aby mohli tvořit. Aby mohli tvořit, a tu otročinu jim zpříjemnit.
Svatava Páleníková
Vážený pane Borne, omlouvám se za to, co nyní sdělím, ale já vás miluju! Vaše obrazy, obrázky, ilustrace knih, animace... Udělal jste tolik pro naše děti, pro naše vnoučata, pro českou kulturu, pro Českou republiku. Díky za vaši práci i za to, že jste poskytl rozhovor pro nás, seniory. Přeji vám především hodně zdraví a také inspiraci pro další tvorbu.
Jana Šenbergerová
To já zase nechápu lidi, kteří se penze bojí. Nikdy mi nebylo v životě líp. V dětství jsem musela dělat, co řekli rodiče, v dospělosti se podřizovat zaměstnavateli a teprve teď, ve stáří si mohu dělat, co chci. Rozhodně nesedím u televize a nepospávám. Dokonce i fakt, že jsem na tom finančně mnohem hůř, mi za tu svobodu stojí. Nejen, že se nenudím, ale občas mám pocit, že by den mohl být delší, abych stihla všechno, co bych ráda. Kdo nedělá fyzicky těžkou práci, ale takovou, která ho baví a naplňuje, ten vydrží pracovat až do smrti. Takže pana Borna chápu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.