Vegetariánství: pro koho je vhodné
a kdo by se mu měl vyhnout

Nikdy jsem moc o jídle moc nepřemýšlela,jen aby se jedlo zdravě,aby to všem chutnalo a také abych vyšla s penězi.A jsme všichni zdraví,štíhlí a s chutí do života. Také jsme sportovali,chodili na výlety.I moje děti tak vedly své děti.A stále máme rádi maso i zeleninu i pivo.

Do svých čtyřiceti let jsem jedla "normálně" a cítila jsem se mizerně. Medicína mi nabízela jen farmakologickou léčbu a málo nadějné vyhlídky. Hledala jsem alternativní možnosti a začala laktovegetariánstvím. Změna k lepšímu byla nepřehlédnutelná. Docela dlouho jsem se cítila velmi dobře, ale byla jsem "jiná", což vždy vzbuzuje podezření. Po deseti letech se začaly projevovat problémy a ukázalo se, že mi mléko nesvědčí tak, jak se zpočátku zdálo, navíc ve spojení s obilovinami mi začalo dělat problémy. V té době jsem se poprvé setkala s vitariánstvím - živou stravou, tedy nevařenou. Potíže začaly ustupovat a já se cítila tak, jako nikdy. Energie jsem měla na rozdávání. Proto byl docela šok, když jsem skončila v nemocnici s infarktem. Ukázalo se, že na vině nebyla strava, ale dlouhodobě působící stres (těžké onemocnění dcery a manžela, u kterého skončilo smrtí). Strava mi naopak pomohla tak dlouho vydržet fit. Zotavila jsem se velmi brzy a z klinického hlediska téměř bez následků, ale moje stravování bylo ohroženo nejdříve nemocniční stravou, následně lázeňskou, sice vegetariánskou, ale vařenou. Korunu zkázy tomu všemu nasadil úraz, po kterém jsem skončila v nemocnici o něco déle, následně rehabilitační ústav a teď vařím a trpím. Ale to by bylo na jinou kapitolu. Názory zdravotníků, z nichž mnozí ani neví, co to vitariánství je, ba ani názory tzv. dietologů, kteří kážou vodu a sami pijí víno, neberu ani v nejmenším vážně. Mám víc než dvacetileté zkušenosti a mé tělo přesně ví, co mu škodí a co prospívá. Čím méně mouky, mléka a masa, čím více ovoce, zeleniny a ořechů, tím lépe. Mám to vyzkoušené na vlastní kůži. A také už vím, že co prospívá jednomu, nemusí vždy prospívat druhému. Když živočišné bílkoviny, tak odděleně od všeho, co zavání moukou. Stačí dodržovat několik snadných pravidel a člověk nestačí žasnout, jak moc nás ovlivňuje naše strava. A bohužel také naše okolí.