Spojenecké nálety na Němci okupovanou Evropu přinášely během druhé světové války nejen oslabení nepřítele a naději na jeho porážku, ale i mnohá utrpení civilistů. Kromě vojensky důležitých objektů se totiž cílem bomb často stávaly i civilní domy a zařízení. Jedním z těchto tragických omylů bylo bombardování Dobřan na Plzeňsku v noci z 16. na 17. dubna 1943, které si vyžádalo přes 200 obětí.
Bombardovací ofenzíva britského letectva na jaře 1943 měla za cíl především německá průmyslová centra v Porýní, ale i některá města na okupovaných územích, mezi nimi i Plzeň se svojí obří zbrojovkou. Plánovaný nálet na Škodovy závody, které pro německou armádu ročně dodávaly tisíce děl, tanků a granátů, byl dalším v řadě neúspěšných pokusů. Ty předchozí zmařilo počasí.
Za nezdarem z dubna 1943 byl omyl značkařů, kteří nasměrovali bombardéry na Dobřany ležící asi deset kilometrů jižně od Plzně. Na městečko s rozlehlým komplexem psychiatrické léčebny, které bylo po okupaci v roce 1939 přejmenováno na Wiesengrund, dopadlo více než 600 tun bomb. Zahynulo 100 pacientů ústavu, 60 německých vojáků a 35 civilistů. Ze zhruba 750 domů zůstalo bez úhony pouhých 200.
Osudová chyba v navigaci
Jako pravděpodobná příčina fatálního přehmatu značkařů je uváděna německá masivní protiletecká obrana a chyby v navigaci. Piloty také zřejmě zmátl jeden z naváděcích letounů, který byl nad Plzní zasažen a patrně ve snaze o nouzové přistání se dostal nad Dobřany, kde se zřítil nedaleko nádraží. Letoun Lancaster, jehož sedmičlenná britsko-kanadská posádka zahynula, se tehdy stal prvním sestřeleným spojeneckým letadlem nad českým územím.
Další naváděcí stroje pak shodily své osvětlovací bomby v blízkosti Dobřan, které se poté staly cílem bombardérů. Zasažena byla především jihovýchodní část města, kde leží psychiatrická léčebna, jejíž areál připomínal tovární budovy.
Německé úřady tento chybný útok britských bombardérů samozřejmě využily ve své protispojenecké propagandě a dokonce o útoku natočily dokumentární film. Dobřany, které v době okupace patřily do Sudet a měly převahu německého obyvatelstva, začaly ihned opravovat. Do města povolali nacisté sklenáře a pokrývače z Liberce a do prací zapojili i zajatce a francouzské civilisty.
Škodovka jako (ne)jasný cíl
O bombardování Plzně, hlavně tamní Škodovky, se Britové na naléhání československé exilové vlády pokusili již v říjnu 1940. Nálet však zmařilo počasí, stejně jako pokusy z října a listopadu téhož roku, v říjnu 1941 a v dubnu 1942. Teprve při náletu z 13. na 14. května 1943 se podařilo zasáhnout Škodovku. Většina pum ale dopadla vedle a chod továrny nebyl narušen.
Úspěšné byly až spojenecké nálety z let 1944 a 1945. Američané poprvé vážněji zasáhli Škodovku v říjnu 1944. Zbrojovka však byla paradoxně zničena až na samém konci války. Poslední velký letecký útok 8. letecké armády USA ve druhé světové válce z 25. dubna 1945 zlikvidoval zhruba dvě třetiny objektů Škodovky, letiště i elektrárny a zahynulo asi 70 osob. Tomu předcházely nálety z poloviny dubna, při nichž zahynulo zhruba 700 civilistů a které zničily nádraží, ale i čtvrti Doubravka a Slovany.
Dodnes není zcela jasný smysl tohoto náletu několik dní před koncem války. V oficiálních amerických dokumentech je bombardování odůvodněno tím, že jako poslední fungující německá zbrojovka ještě v dubnu 1945 dodávala zbraně přímo na frontu. V té době ještě nikdo netušil, jak blízko je do německé kapitulace, a také panovaly obavy, že Škodovka bude dál vyzbrojovat Němce, kteří se dle nacistické propagandy měli stáhnout do "alpské pevnosti".
Poválečná komunistická propaganda pak prosazovala názor, že Američané chtěli zničit budoucí konkurenci, která se mohla dostat do rukou Sovětům.
