Ferda, vejce a já

Dano, to já si taky povídám s kočkama, povídala jsem si i s pejsky. Povídala bych si i se slepičkama, kdybychom je tu měly. Moc hezké povídání.

Vtipně napsané, krásně se to čte.

Ještě, než se stal nelahozeveský rodný dům Antonína Dvořáka Památníkem, bylo na dvoře hodně domácích zvířat. Prasata, koza a slepice. Uprostřed dvorku byla kopka hnoje a na ní stál kohout a své stádečko bedlivě hlídal. Jenže pak se dům rekonstruoval na Památník a všechna zvířata musela pryč. Váš článek je moc pěkně napsaný.

Ano, ano. Krásné je ráno, když pod okny kvokají slepice. To zažila jsem u babičky o prázdninách.

...jo a stejně jako Michaela žádám pokračování!

To je tak roztomilý povídání, že toužím stát se chovatelkou slepic. Dano, díky za hezčí neděli.

Krásná, milá a vlídně humorná reportáž "Ze života kura domácího" :-D Při čtení jsem se ve vzpomínkách vracela jak na dvorek k milované babičce, tak do řádků milované knížky "Vejce a já" od Betty MacDonaldové - prostě mi bylo milo a paní Daně za to děkuji :-)

Dano, to jsem se pobavila. Děkuji za hezké povídání. To by mohlo být na pokračování.

Proč nemám slepice? Já chci slepice!!!! "-)))