Přišlo jaro, Ferda už dospěl zřejmě do puberty, ostruhy mu ještě nenarostly, ale "holky", ty se mu už líbí moc. Samozřejmě k nelibosti služebně staršího kohouta Lojzíka. Lojzík sice Fedovi přidělil pro získání zkušeností ze svého harému ty tři nejstarší slepice, ale on se mu, pacholek jeden, natřásá i před těmi čtyřmi loňskými, což se Lojzovi ani trochu nelíbí. Je to stejné jako u lidí, tak už to v životě chodí, když doroste další generace. A já jsem rozhodla, že je potřeba opatřit Ferdovi jeho vlastní manželky.
Dědeček se mnou pro ně dojel a já koupila deset krásných černých "havranů". Dědeček se smál, že na sněhu je budou aspoň káňata dobře vidět, já si ale myslím, že černé slepičky budou v přírodě vidět míň, než bílé nebo zrzavé. Taková černá horská slepice se k nám určitě hodí víc. Teď když ještě skoro nemají hřebínky, vypadají skoro jako orli.
Doma se nejdříve zdálo, že Ferda hned pochopil, že to budou jeho holky. Okamžitě před nimi začal provozovat ty svoje tanečky, ale holčičky o to zatím nejeví zájem. Navíc mám obavy, aby mu Lojza nakonec nepřenechal ty svý "starý vitriny" a nechtěl to hejno mladých krasavic pro sebe. Je pravda, že je potřeba toho ty mladé, nezkušené mlaďošky spoustu naučit. Třeba kam se chodí na zelené, kde se popelit, jak se schovat, když kohout vyhlásí letecký poplach a ne s nimi jenom obcovat, což je asi tak všechno, co teď toho mladého frajírka už od rána zajímá. No uvidíme, jak se s tím hoši popasujou.
Naše nové černé Orlušky si tedy zatím "smrdí" v kurníku, ven se jim ještě nechce a já si říkám, že to tak bude lepší, když vyrostou, aby si na ně ostatní slepice nedovolovaly.
Když zrovna neterorizují mlaďošky, začaly naše slepice, jak se udělalo venku hezky zase vymýšlet, kam by zanášely. Když tuhle od rána pršelo, bylo v hnízdech dokonce šest vajec. Slepic je sice sedm, ale ta nejstarší Babuna už nenese, tu si necháváme jenom jako ukázku toho, jak dlouho slepice vydrží. Když tedy pršelo, snášely všechny holky spořádaně v kurníku, ale jak je hezky, najdu tam v hnízdech tak tři nebo čtyři vejce. Dědeček se mi smál a povídal, že on ví, kam mi chodí pipiny zanášet a to co tam najde, považuje za svůj úlovek. Chodí si pro ně jako do lesa na houby. Tuhle si přinesl jedno, druhý den dvě, takže tam musí těch slepic chodit víc, protože on jim tam prý vždycky jedno vajíčko ponechá, aby se neurazily a nešly si hledat jiné místečko. A dneska mu tam přibyly další dvě. Takže je to, co svět světem stojí, pořád stejné. Někdo seje a jiný bez práce sklízí.
My se synem slepice krmíme koupenou pšenicí a darovanou kukuřicí, staráme se, aby byly večer včas zavřené a ráno vypuštěné ven až za světla, aby je nesežrala kuna a podestýláme jim suché seno a čistíme kurník. To že si k čerstvým domácím vejcím dědeček přijde bez práce, jak slepej k houslím, mi nevadí, ale neskutečně mě zlobí, když se s tím na mě ještě vytahuje. To mi vadí stejně, jako když mě vždycky v "Člověče nezlob se" vyhodil před domečkem a smál se mi a strouhal mi mrkvičku kyškyš... Když holt ho to baví, někdo to tak má, ale budiž mu přáno.
Večer jsem koukala, že slepice zase měly nějaký výstup s mladýma černýma Orluškama. Ty malý holky hloupý si jim vždycky sednou na jejich bidýlka a stará garda trvá na tom, že to je jejich místo. Zasedací pořádek se musí bezpodmínečně dodržovat, ty co ještě nic nedokázaly přece na VIP bidýlka nepatří! Kdyby to tak jednoduše šlo zařídit i u lidí :-). Když jsem přišla zavřít okýnko, seděly už velké slepice na svých bidýlkách a ty malé byly vyděšené, nacpané v snášecích hnízdech a dokonce dvě i úplně nahoře nad hnízdy pod střechou. Schytaly asi pár pořádných klobanců, je to léty prověřený způsob výchovy, ale já jsem nenapravitelná a snažím se vztahy mezi nimi urovnávat, takže jsem opět měla výchovnou řeč k těm starým mrchám a ty malé chlácholila. Jestli mě někdo od sousedů slyšel, zákonitě si myslí, že už mi asi hrabe.
V rukavicích, aby mě nepodrápaly, jsem Orlušky přesadila na jejich bidýlka a doufala, že snad už se potom holky s holčičkama dál prát nebudou. Letošní kuřice byly holky malé, a tak musí ještě chvíli růst, než se vyrovnají těm ostatním v hejnu. Teď už o týden povyrostly, po neděli budou zase o týden starší, ale ještě je to pořád málo. Ty loňské byly určitě o měsíc starší a taky začaly brzo snášet. Na to si u těchhle mrňat asi chvilku počkáme. Ovšem, jak se všeobecně ví, černé slepice přece nesou zlatá vejce, ne? To se mi to čekání určitě vyplatí...
