Všichni jsme si rovni, jenom někteří jsou si zřejmě rovnější...
FOTO: Dana Straková

Všichni jsme si rovni, jenom někteří jsou si zřejmě rovnější...

3. 12. 2024

Každé ráno po probuzení se, ještě v posteli, kouknu na íčko, co vyšlo nového. Ráda si, ještě než z teplého pelíšku vylezu, obzvlášť teď v nastalém chladném podzimu, něco zajímavého přečtu. Občas se k něčemu v komentářích taky vyjádřím, občas mě něčí názory překvapí ať už kladně nebo naopak. A na to tady to naše íčko máme, ne?

Taky mě pochopitelně zajímá, jestli náhodou nebylo zveřejněno něco z mých článků. Když se mi u článku objeví hláška "Schváleno čeká na zveřejnění", potěší mně to, ale už se u toho tolik neraduju jako dříve.. Nemusí to totiž ještě nic znamenat, redakce si může zařazení do magazínu rozmyslet a dobře si pamatuju to zklamání, když se mi článek ztratil.  No vážně, byla u něj hláška o schválení a najednou jsem ho marně hledala. Že bych si ho smazala sama?  No možná jsem si na smazání nějak omylem  klikla,... Ale to přece už po schválení nejde, ne?  Tak jsem vážně nevěděla. Nezlobila jsem se, chápala jsem, že redakci mohl jeho název  připadat provokativní nebo sprostý. Dokonce jsem před kliknutím na zveřejnění měla jisté obavy, ale kolegyně v práci, můj první posluchač a kritik, když jsem jí to přečetla a ptala se, jestli  to tak můžu nechat mi řekla, že klidně. Že dneska se píšou a říkají veřejně daleko horší věci, než je "hovno".

Takže pokud jsem to neudělala sama, je mi toho smazání dodnes trochu líto, obzvlášť po tom  "schválení", kdy jsem kolegyni řekla, že se jí musím omlouvit, že jsem jí nevěřila a že přitom měla s tím ho.... pravdu. No a pak byl článek pryč a já pochopila, že žádnou pravdu neměla!!! Hovno  je totiž pořád sprosté slovo, stejně jako v dobách minulých, s tím nic nenadělám.

No ale doba zřejmě pokročila a po přečtení několika posledních článků na íčku jsem zjistila, že nějaké vulgarismy už zřejmě tolik nevadí. Nebo snad v tom mém bylo i něco jiného, co vadit mohlo? Zajímá vás, o co v tom článku vlastně šlo?  No celkem o nic, tedy by se dalo říct, že vlastně o hovno. Takhle to vypadalo:

Taky vás po ránu napadají blbiny? Já si třeba vzpomněla na hlášku, kterou občas ještě někdo užívá. A možná ani neví, jak vznikla...
"Hovno, hovno, slavný soude."
To prý pronesl jeden z "chuligánů" z party Vyšehradských jezdců, jejich vůdce Jindřich Procházka zvaný Kozina u soudu. Pochopitelně že si tím u soudu nepomohl a všichni nakonec skončili na leta v socialistickým kriminále. Asi to byla jenom parta mladých výtržníků, ale jelikož poslouchali Hlas Ameriky a Laxík tak je v padesátých letech u soudu vydávali za protistátní zločince.

A já to pronesla, když jsem se ráno dočetla na internetu, že jedna naše herečka vypadá "tak úžasně", že jí v metru revizor nevěřil, že už je jí přes 60. No a? Mám jí sice moc ráda, je to ženská, co se vždycky dokázala k tomu, co jí v životě potkalo postavit čelem, ale aby se z toho revizora nepominula, krasavice jedna...

Něco podobného se mi už stalo taky, když jsem jela s vánočním cukrovím Evě a Lence autobusem do Prahy a chtěla jsem seniorskou jízdenku, takže 65+. Ale do Blesku jsem to tehdy nehlásila, ono by je to, pochopitelně o mně, nějaký tetě z venkova, vůbec nezajímalo... Tenkrát jsem si o tom jenom napsala do svého "dívčího deníčku" :

"V autobuse po mně chtěl řidič občanku a když jsem jí lovila z kabelky a brblala, že po té paní přede mnou přece nic nechtěl, tak řekl, že ona na to, že je senior vypadala... A já snad ne? Asi mě to mělo potěšit, ale když jsem musela postavit ty dvě tašky cukroví co jsem sestře a kamarádce vlekla a ještě hledat v kabelce peněženku a v ní občanku, tak to mě spíš štvalo než těšilo. Sestra Eva mi na to řekla, že mám být ráda, že vypadám mladistvě... No to teda nevím... Asi jenom stačilo, že jsem neměla brejle, šátek a hůl.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.4 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Straková
Víte, paní Jírová, že i moji rodiče mluvili slušně a k témuž vedli i mě a sestru? Pamatuju si, jak se na nás zlobili, když jsme si jedna druhé dovolily, v rámci sourozeneckých hádek říct, třeba že je blbá, nebo pitomá. Ani tohle se u nás netolerovalo, tatínek když se rozzlobil a potřeboval si ulevit, říkával "do prkýnka dubovýho" nebo "sakra práce". Můj manžel se tomu směje ještě dnes. U nich doma se na nějaké to slovo nehledělo. Říkávalo se "sprostý jak dlaždič", dnes to vypadá, jako by skoro všichni byli těžce pracující (a ne vysedávající v kanceláři u počítače) a museli si jadrnými výrazy od té dřiny ulevit... Občas si pomyslím, co by asi naši říkali na to, co se dnes píše nebo je možné zaslechnout i v televizi, a nejenom v pořadech pro dospělé. I dětské pořady, i ty kreslené jsou plné násilí, ubližování jeden druhému a ošklivých slov. A to prý ty překlady jsou ještě mnohem mírnější, než originál...
Zdenka Jírová
Mě rodiče učili, že nesmím používat sprostá slova, ani když je používají ostatní, protože to není ani hezké ani slušné. Poslechla jsem je a nepožívám je ani ústně ani písemně, leda při citaci a to je dávám do uvozovek. Nikdy mi v projevu nechyběla. Nedávno jsem nechtíc vyslechla rozmluvu jednoho páru v sousedství a úplně mně to vyrazilo dech. Pán své partnerce něco vytýkal a přitom ji neustále oslovoval " vole". Tolik "volů" nechová žádná zemědělská usedlost, kolik jich použil dotyčný pán. Také jiná sousedka , která se přistěhovala nedávno, většinou své rodinné problémy s dětmi a jejich otci řeší na společné chodbě, tituluje svou matku "vole" a právě tak oslovuje své dvě děti - 3 letého a asi 10 syna. Nedivím se že národ hrubne.
Dana Straková
Přátelé, děkuji vám za vaše komentáře a jenom pro objasnění : Na ten původní článek ze srpna loňského roku jsem už skoro zapomněla, ale po přečtení několika posledních článků na íčku jsem zjistila, že nějaké vulgarismy už zřejmě tolik nevadí. Nejsem přecitlivělá, ale musím přiznat, že jsem při čtení toho, co bylo nedávno na íčku zveřejněno, dokonce jako soutěžní články, měla opravdu chvílema žaludek až v krku a nechápala jsem... To to moje ho... je proti tomu úplné nic. A tak jsem článek trochu oprášila a znovu poslala ke zveřejnění. Jinak samozřejmě chápu, že se nemusí každému líbit i když, kupodivu má za ten první den velice slušný počet čtenářů i komentářů... Jestli mé články čtete, musíte uznat, že se ve vulgaritách nevyžívám a mrzí mě proto, že se to tentokrát někoho dotklo.
Jana Kollinová
Paní Straková, dosud jsem ráda četla Vaše spontánní příběhy podané osobitou formou, ale nyní jsem se ztratila. Stěžujete si na nezveřejnění Vašeho článku nebo chcete zdůraznit něco, co považujete za podstatné a uniklo to redakci? Pokud se příspěvek týká slova a s ním souvisejících slovních spojení, obávám se, že zde nenajdete plnohodnotné ocenění vlastní svéráznosti. Po přečtení příspěvků níže, musím připustit, že se mýlím.
Naděžda Špásová
Dano, docela jsem se pobavila, to lejno používám taky, nejste jediná. A abych pravdu řekla, tak i tady, když čtu některé příspěvky. Ono totiž zlo je i na íčku, když jsem pár dní čekala na zveřejnění článku a požádala redakci o zveřejnění, tak mně místní celebrity sepsuly, nejhorší byla ta na vozejku. Klidně pište dál, přeji hezké Vánoce a štěstí do roku 2025.
Miloslava Richterová
Napsáno vtipně, ale podstata je vulgarismy ano či ne v písemném projevu. Prosím ne, nezaplevelujte náš krásný jazyk, je to nešvar moderní doby. Používají je zde již dva pánové autoři a tímto si škodí. I v současných knížkách se objevuje vulgární mluva, naposledy jsem četla u P. Hartla, je to dle mého názoru podbízivé až odporné :-)
Petr Dvořák
Hovno je sprosté slovo podle okolností. Když si to řeknou děti na pískovišti, nic se neděje, protože matky většinou palci scrollují na mobilu a nemají čas sledovat dění kolem sebe, když se odnikud neozývá žádný křik. Ale pokud slovo hovno užijeme mezi dospělými, hned přispěchá nějaký moralista a vysvětlí nám, že taková slova se přece neříkají. Některé weby to mají zařízeno tak, že cenzuru nedovolených slov provádí jakýsi elektronický strážce morální čistoty, takže když chcete napsat slovo knihovna, smázne vám celý příspěvek. Koho to neotráví, nebo kdo si jako já před odesláním příspěvek zkopíruje, může ho poslat znovu a slovo knihovna nahradí třeba slovy skříň na knihy. A hned se nám lépe, svobodněji dýchá.
Petr Dvořák
Dvakrát do roka, v půlce června a před Vánoci, se nechám ostříhat. Dohola. Velice praktický střih. Až na jedno. Tak dva – tři měsíce po ostříhání po mně revizoři chtějí šalinkartu. Když mně začnou růst přiměřeně dlouhé (nebo krátké?) šedivé vlasy, projdou už kolem mě bez povšimnutí. V Brně je totiž městská doprava od semdesáti let zdarma. Z toho plyne poučení. Dohola vypadám jako švarný jinoch, s vlasy jako vetchý stařeček :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.