Ilustrační foto: Pixabay

Má podzimní procházka

6. 11. 2024

Někdy se zamýšlím, proč lidé rádi chodí ven. Rozum s tím nemá nic společného. Prostě je nám tam dobře. Náš cit (emoce) nám velí: běž do přírody. Vystoupej na skálu a podívej se na tu nádheru. Lehni pod strom. Vrhni se do vody. Poslouchej ptáky. Přivoň k luční květině. Sleduj pasoucí se zvířata.

Tyto estetické vjemy nám obohacují život. Je to odpočinek od konzumního života. Je to ideální prostředí k relaxaci. Můžeme se jen kochat někde na lavičce, když už nám zdraví neslouží. Pokud jsme čilí, tak se můžeme projít, případně proběhnout.

Je neděle. Žena se chytá vařit sváteční oběd. Ať si užije klid. Každý člověk potřebuje chvilku pro sebe. Já nebudu doma překážet. Vyrážím do přírody. Do „svého“ milovaného lužního lesa.

Boty se mi brodí v barvě. V opadaném listí. Jeden list je sytě rudý, druhý žlutě uklidňuje. Další, další odstíny, které nejdou synteticky vyrobit. Můj zrak objímá tu podzimní výzdobu. Příroda je zdatný malíř.

Sem tam někoho potkám. Přes cestu přeběhne pejsek, který se zatoulal. Dnes míjím samé vychované děti. S rodiči zdaleka mě zdraví. Také dědeček potřebuje své tělo provětrat. Po povodních musím překračovat kmeny padlých stromů. Po cestičce tiše našlapuji. Voda má sílu a mnohde ji podemlela. Kolem těchto překážek již lidé si udělali cestičky. Majitel Městské lesy asi na to nemá lidi, aby kalamitu odstranili.

Na rybníku se předvádějí modelky labutě. Na břehu děti krmí houf kachen. Nasávám tu nádheru. Ten dnešní den nebyl určitě zbytečný. Proč doma polykat roztoče? Houby mě již nepotkaly. Ani výtečné holubinky, do kterých lidé kopou jsem nespatřil. Je deset stupňů. Choulím se do bundy. Mládí mě dávno nehřeje. Je mi ale teplo z malování přírody. Přes purpurově zbarvený strom mě lechtá sluníčko. Azurové nebe na mě mává. Já si to tady užívám. Nakumulovanou negativní energii vypouštím.

Očištěn usedám k obědu. Konzumoval jsem dnes dvě porce. Jídlo a krásu.

příroda psychika životní styl

Autor: Jindřich Berka

Hodnocení:

(4 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Caklová 8.11.2024 15:33

7.11.2024 07:15 :-) :-)Lidské tělo je dokonalý organismus. Mně když něco/někdo dělá dobře a nemusí to ani souviset s erotikou, tak se to ve vagíně tutově ozve :-) :-) (Reakce na NELÍBÍ E.M. a zároveň doplnění mého příspěvku tamtéž. Už nějaký čas vím, že děti nenosí čáp :-) :-)).

VANDA Blaškovič 8.11.2024 11:50

Mne článek rozesmál, nic ve zlém……tak nějak v dáli vidím seriózního vrchního radu, jak skotačí v přírodě se zvířátky na sluncem zalitém paloučku, na ramínku mu sedí veverka a všichni dohromady, držíce se za ruce, zpívají šťastně kolo, kolo, mlýnský, i kdyby trakaře padaly a buchty se pálily…..prostě taková dost vynucená pohodička …dokonce i děti jsou slušně vychované, zdraví i z dálky…no a proč ne?…:) Příroda někdy dokáže divy.

Miro Husli 8.11.2024 11:15

Zdravím pane Berko, článek se mi líbí, klidně pište dál! Škoda jen, že mnoho, možná většina, nepochopila, o čem článek je. Zdraví Miro:-)

Libuše Křapová 7.11.2024 21:20

Každého věc, jak to má zařízeno doma. Podzimní příroda a procházky v ní mám také ráda. Pan Berka podzim popsal hezky. Nemusí s ním někdo souhlasit, každý máme na svůj názor nárok. Ale měl by to umět vyjádřit slušně. A pokud mu něco nesedí, nerozumí proč je jednou něco tak a jindy jinak, tak se přece může zeptat. Samozřejmě slušně. Lidičky, ve světě je tolik válek, opravdu spolu musíme válčit i my v komentářích?

Jitka Caklová 7.11.2024 20:12

Pokud já osobně nejsem taková, či onaká, pak je nemožné, abych to viděla na druhých.

Jitka Caklová 7.11.2024 20:03

:-) :-) Nojo no tak jsem opět byla zahnána, nebo jsem se dobrovolně sama zařadila, do stádečka černých ovcí. Život každého je přece o jeho zkušenostech, prožitcích, aktivitách atp. Osobně v mých příspěvcích zloba, závist, osočování, odsuzování, kritika ani jedůvky nejsou a pokud je tam kdokoliv čte a vnímá vlastními smysly, nechť se sám sebe zeptá proč to tak vnímá.

Jana Jurečková 7.11.2024 17:00

Opravdu nechápu, co je na tom špatného, když paní Berková vaří sváteční oběd. Článek se mi líbil. Také mám ráda přírodu. Člověk do ní musí chodit s pokorou a s respektem, jinak to nejde.

Hana Řezáčová 7.11.2024 16:53

Hezké povídání o podzimní přírodě, o barevné kráse, kterou teď venku můžeme zažít ... "Jedůvky" v komentářích moc nechápu, článek není o práci v domácnosti a o jejím rozdělení mezi partnery - každý to má doma nějak jinak a to "jinak" (než já) přece neznamená špatně

Jana Vargová 7.11.2024 15:38

Otevřu stránky a tiše závidím počet komentářů pod tímto článkem. Pak si je rozkliknu, rázem se vracím na zem - a závist je tatam. Abych nezavdala příčinu další zbytečné komunikaci, slovo "závist" prosím berte jako nadsázku. V "tomto oboru" opravdu nesoutěžím. Všimla jsem si, že mnoho komentářů se vůbec netýká obsahu přečteného, často, velmi často komentátor obsah ignoruje a ostatní seznamuje se svými aktivitami, zkušenostmi. Co dále nechápu, jsou slovní útoky a další a další negativní reakce. Jak by řekla moje maminka: šlápli do enóna a ještě se v tom rochní. Každý má právo svůj názor sdělit, proč však jiný názor ihned odsoudit? Konkrétně tady za mě: pochopila jsem, že autor se chtěl podělit o svoje pocity během podzimní procházky. To, že manželka doma vařila, jsem vzala jako malé zpestření. Textu. No a? Asi to doma mají takto zařízené! Kdyby tam tato zmínka nebyla, ... Článku jsem dala 5*. Líbil se mi. Na íčku jsem několik let a příspěvky ostatních vnímám jako snahu a chuť psát a o své texty se podělit. Z málokoho z nás se stane spisovatel s nějakým bestsellerem, na srdci ale určitě zahřeje, když si náš příspěvek někdo přečte. A reaguje. Pokud negativně, je to pro autora povzbuzení na zlepšení. Svět okolo nás je plný zášti, zloby, odporu, nenávisti. Proč tyto vlastnosti podněcovat i tady? Mimochodem, nikde není psáno, že obsah textu má být vždy jen z reálného života. Mnoho příspěvků je protkáno fantazií. Prosba na konec: vy, kteří rádi píšete a fotíte, nenechte se odradit, a k počítači dál usedejte a zpříjemňujte nám ostatním pokračující stáří.

Jitka Caklová 7.11.2024 12:05

.... a když nic ve zlém, tak je každého věc jestli píše článek, nebo příspěvek. ODLIŠNÝ NÁZOR, NEBO-LI ÚHEL POHLEDU, není kritikou.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Několik slov v mládí může zničit sebevědomí na celý život

To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně obyčejná ženská. Takové věty často říkají osoby, které mají nízké sebevědomí. A často jde o lidi vyššího věku, kteří v dětství nebyli zvyklí slýchat pochvaly a povzbuzování.

Vratislava Hofmanová, redakce

Já jsem tak šikovná! Sebechvála je důležitá, i když pro okolí otravná

Jsem dobrá. Dokázal jsem v životě velké věci. Vypadám dobře. Práce mi dnes šla skvěle od ruky. Vyslovit takové věty je považováno za sebechválu a jak říkávaly maminky – sebechvála smrdí. Současná společnost prosazuje opačný trend – chválit se je žádoucí.

Vratislava Hofmanová, redakce

Některý den uteče, jiný se táhne. Nejen věk ovlivňuje vnímání času

Když člověk stárne, má pocit, že čas ubíhá rychle. Naopak děti se někdy mohou doslova ukousat nudou. Na téma vnímání času probíhá řada výzkumů a objevuje se kolem něj spousta mýtů.

Vratislava Hofmanová, redakce

Užíváme života nehledíc na věk

Léto je tu a my s Robinem i přes můj úraz a kontroly na traumatologii chirurgie si užíváme dnů, kdy nejsou vedra. A když vedra jsou, tak vstaneme brzy ráno a jdeme do lesa až k rybníku. Tam je blahodárný stín.

Eva Krausová

Ideály, vzory a srovnávání se s druhými při stárnutí škodí

Sousedka má méně vrásek. Oblíbená herečka vypadá na svůj věk výrazně mladší. Kolega si našel mladou partnerku. Kamarádka je hubenější. Kdo si v životě zvykl porovnávat sám sebe s druhými, bude to mít ve vyšším věku těžké. Pohodářům a flegmatikům se stárne lépe.

Vratislava Hofmanová, redakce