Vzpomínky na taneční
Ilustrační foto: Freepik

Vzpomínky na taneční

14. 9. 2024

Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních! Hurá! Naplněna očekáváním čehosi úžasného s nerozlučnou kámoškou Janou hodiny rozebírají, co na sebe.  Přesněji v čem jít, aby oslnily, až nastane hodina H a ony vstoupí do víru společenského života.

Začaly nákupem luxusních bílých lodiček, samozřejmě do špičky a na vysokém štíhlém podpatku. Švadlena v rodině je poklad, a tak s maminkou probírají krabice šatů po sestrách a sestřenicích. Všechno se může hodit. Listují v módních časopisech, vybírají, a ona sní. Snad dokonce o princi na bílém koni. Prázdniny končí, začíná škola a den D se přibližuje závratnou rychlostí.

Konečně! Dnes! Dnes poprvé. Od rána je nesvá, žaludek jako na vodě, myslí na všechno možné. Hustota železa a ruská slovíčka je to poslední, co ji zajímá. Fofrem domů, sprcha, oblíknout a zase téměř v poklusu na vlak. Ještě zbývá domalovat na wc v hotelu U Holubů  nezbytné linky kolem očí a pak už, značně rozklepaná, vejde na sál.

Zahájení. Pánové, silně připomínající v tmavých oblecích a bílých rukavicích taťuldu Spejbla, dámy rozechvělé a patřičně natěšené. Když se ozve ,,Pánové, zadejte si dámy!“, je jí na omdlení. Kdo pro ni asi přijde? S hrůzou zjišťuje, že většinu kluků převyšuje asi o půl hlavy. Jana už korzuje s docela přijatelným taťuldou, bože, snad tam nezůstane stát? Konečně k ní přistoupí docela milý kluk. A odvážný. Smířil se s partnerkou, která ho převyšuje o několik centimetrů.

Zavěšeni do sebe korzují kolem parketu. Taneční mistr vysvětluje základy společenského chování a o chvíli později  krok waltzu. Dlouhý krok, otočka, krátký krok…Né, tak to není, to je jinak, úpí v duchu a má pocit, že se ty blbý taneční kroky snad nikdy nenaučí. Naučila. Ale kouzlo tance objevila až později, na venkovských tanečních zábavách a plesech. A nejlepší tanečníci? Žádní lvi salónů, kdepak, většinou to byli pánové ,,v letech“. Ti při tanci nenaráželi do okolních párů jako kluci v tanečních. Vzali ji pořádně do náruče a pluli s ní po parketu jak plachetnice po moři.

Často si na taneční vzpomněla. Jak ty kroky vlastně byly? Waltz, ten první tanec, který se učila, už nikdy s nikým netančila. Zato tango, to by se taneční mistr divil, kolik mělo variací. Hlavně po půlnoci.

Ano, tanec je krásný, když se umí. Trošku připomíná život. Máte partnera, co vás pevně uchopí a krásně vede. Cítíte jistotu. A jiného, nedomrlého, co šlape na místě a rybí ploutev je proti jeho ruce pevná. S tím kráčet životem bude asi svízel.

 

PS:

Taneční stále jsou. Netvrdím, že na ně vzpomínám s velkým nadšením. Ale, ruku na srdce, jsou potřeba. Člověk se musí nějak otrkat, zvyknout si, že ne vždy je den zalitý sluncem. Občas se nedaří a jeden by se raději viděl úplně někde jinde a hlavně sám. A právě kvůli těm trapasům a následujícím mindrákům, co zažíváme a co nás provází životem, si myslím, že taneční jsou dobrou přípravkou. Neboť co tě nezabije, to tě posílí.

 

 

 

 

 

 

škola tanec vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 19 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Také jsem si ráda oživila vzpomínky na taneční. S manželem jsme je oba absolvovali u vyhlášených manželů Mědílkových. Tančíme ještě pořád rádi.
Zdenka Jírová
Na taneční vzpomínám ráda, staly se mi i osudnými : můj první tanečník se stal po několika letech i mým manželem. Vydrželo nám to spolu 30 let.
Alena Švancarová
Měla jsem jednoho tanečníka,který se při tanci hodně kýval.Taneční Mistr k němu přišel a řekl mu,že tančí jako osel.
Krejcar Stanislav
Také si na taneční vzpomínám,tehdy nás viděla celá ČSSR !! V televizi byl nový pořad Mates a s ním spojený -Pět splněných přání - Jedna z výherkyn si pála zažít pražský ples v Praze . A to se ji tehdy splnilo - v pražském Obecním Domě v sále Slavkovského. Měli jsme tam zrovna konec tanečních kursů poprvé s kompletní kapelou nikoli jen s piánem. Byl to samozřejmně zážitek pro všechny zůčastněné na parketu, ale i diváky u obrazovek tv. Všichni příbuzní jež nás poznali nám volali a psali ,že nás poznali. To bylo ještě dlouho před Stardance nebo soutěží tance v Ostravě nebo Ustí nad Labem.
Rostislav Mraček
Tak to jsem si krásně početl! Moc hezké! Tanečních mi nebylo dopřáno, ale zase jsem mohl k tanci hrávat. Po několikaleté pauze zase zrovna dnes, v rodinné kapele se svými třemi vnuky.
Alena Vávrová
Jéé! Taneční!! :-)) !! Dík!! Naposledy jsem na ně vzpomínala s bráchou-dvojčetem při oslavě našich společných půlkulatin. I na svoje první šatičky a bílé saténové střevíčky. I na ten pochodový waltz. Dodnes si pamatuji tu melodii. Jo a přišel pro mne čahoun a já mrňka mu při tanci koukala na prostřední knoflík u saka. Nejednou, bohužel. (To už mi pak zůstalo. Manžel byl vyhlášený tanečník, ale byl taky hodně vysoký.)
Marie Seitlová
Na taneční vzpomínám ráda, krásné je měl i syn, vnuk i vnučka. Vždy jsem vzpomínala na své. Patří k mladí.
Lenka Kočandrlová
Tohle šlo mimo mne.Nechtěla jsem být v tanečních za chudinku v jediných šatech (byli jsme celkem chudá rodina) a tak jsem tam ani nechtěla chodit. Tanec mě nikdy nezajímal, ale užila jsem si s dostatek ploužáků s hochy za zvuků živé kapely,ba dokonce jsem absolvovala i několik vesnických tancovaček,kdy jsem podupala nohy všem okolo a zažila opilecké válení tanečníků uprostřed sálu,když už jim rovnováhu porušilo vypití mnohého alkoholu....
Naděžda Špásová
Do tanečních jsem nechodila, nebyly na to peníze. Naštěstí jsem to nepotřebovala, měla jsem kamarádky a kamarády, kteří mě to naučili a hlavně jsem byla učenlivá a mám smysl pro rytmus.
Milan Pepo
Dík za téma na vzpomínání. Z tanečních si moc nepamatuji. Jen takové ty černé lakýrky do špičky, které šíleně stahovaly prsty na nohou a měly docela vysoký podpatek. Jinak oblek, kravata... to mě nikdy nevadilo. A na tančení jsem bohužel stále dřevo. Jednou mi jedna šarmantní slečna řekla, že jsem sympatický , zajímavý muž, ale bohužel tančím jako králíček Duracell. Urážka mne ,,přebolela" tak po roce, kdy si slečna králička Duracella vzala za muže. :-D

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

19%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

19%