Přísní a nároční sami k sobě. Nejsou šťastní ani úspěšní
Ilustrační foto: Freepik

Přísní a nároční sami k sobě. Nejsou šťastní ani úspěšní

7. 10. 2024

Za půl roku zhubnu dvacet kilo. Za rok se naučím perfektně anglicky. Až nastoupím do penze, začnu každý den hodinu cvičit. Náročné úkoly jsou v módě. Hlavní je předstírat, že náročné nejsou. Tuto zásadu vyznává čím dál více lidí.

Nelenošit, nepromarnit život, stále se učit něco nového, mít hodně zážitků. Lidé, kteří se řídí těmito pravidly jsou považováni za úspěšné, sympatické. Ideální je, když k tomuto životnímu stylu ještě propagují současný módní trend s názvem sebeláska. Tedy neustále zdůrazňují, jak mají rádi sami sebe, jak o sebe pečují, jak se cítí býti spokojení a šťastní.

Ve skutečnosti mnoho z těchto lidí trpí pochybnostmi, trápí se a nezřídka vyhledají odbornou pomoc kvůli psychickým problémům. Týká se to zejména těch, kteří podlehli dojmu, že je nutné být na sebe přísný, náročný, stále světu dokazovat, že jsou nejlepší. A je jedno, o jaký jde obor. Může se to týkat třeba dámy, která chce být nejlepší babička na světě stejně tak jako dámy, která chce kamarádkám ukázat, že umí nejrychleji zhubnout.

Psycholog Slavomil Hubálek říkával, že nejdůležitější v životě je zvládnout to sám se sebou a ostatní se už pak poddá. Mínil tím, že lépe se mají lidé, kteří mají správně nastavené sebevědomí, sebeúctu a sebedůvěru a tudíž netouží okolí ani sami sebe přesvědčovat, že jsou nejlepší a předvádět co vše dokážou. Problém je v tom, že přibývá lidí, kteří si kladou vysoké cíle a když se jim je nepodaří naplnit, upadají do depresí, trápí se tím, že selhali, že nejsou dost dobří.

Zkušenost s tím mají odborníci z různých oborů.

„Obecně mám pocit, že na sebe s redukcí váhy klienti hrozně tlačí, jsou na sebe velmi nároční. Stojí za to k redukci a k sobě samému přistoupit všímavě a s laskavostí. Pak jde vše lépe,“ říká Jana Šimečková, lektorka kurzů společnosti STOB, která pomáhá lidem hubnout a poznat zdravý životní styl. Právě v tomto oboru si poradci a lektoři v poslední době často všímají, že si lidé kladou příliš vysoké cíle, téměř nesplnitelné úkoly a pak jsou naštvaní sami na sebe, když se jim nedaří.

„Moje zkušenost je taková, že změna životního stylu je možná v každém věku. Ale mám často klienty co prostřídali každou takzvaně zázračnou dietu co byla zrovna moderní a pak je pochopitelné, že mají pocit, že není možná trvalá změna. Zhubli leckdy i 200 až 300 kilogramů za život. To je pro mě neskutečné číslo, ale vlastně je nikdy nikdo nenaučil váhu udržovat. Celý život tedy buď hubnou, nebo přibírají,“ vysvětluje Jana Šimečková a připomíná, že člověk by měl být především vnímavý sám k sobě, poradit se a zároveň sám odhadnout na co stačí a na co ne.

Tady je příběh jednašedesátileté Michaely, která dříve vždy zastávala názor, že člověk má být sám na sebe přísný. „Zapojila jsem se na Facebooku do skupiny, která se chlubila, kolik nachodila kilometrů. Byly v ní mé kamarádky. Říkaly mi, že jsem líná, že se mám hýbat. Podlehla jsem tomu tlaku a začala hodně chodit. Odneslo to moje nemocné koleno. Když mi pak kamarádka volala a ptala se, co dělám, řekla jsem, že odpočívám. Odpověděla, že jsem nemožná, líná, že jsem ještě moc mladá na to, abych odpočívala. Tak jsem s ní vyrazila na výlet. Tím jsem si koleno odrovnala úplně. Lékaři mi vynadal. Měl pravdu. Podlehla jsem pocitu, že musím stále s někým soupeřit, být na sebe tvrdá. Nemusím. Od té doby se nestydím za to, že někdy odpočívám a nemám na nic náladu,“ vypráví.
„Co my se lidi snažíme naučit, je uvědomit si, že když jeden den selžu, tak je to přirozená součást lidského života, ale že v každé minutě anebo v každém následujícím dni mám zase příležitost to udělat nějak jinak,“ vysvětlil psycholog Miroslav Světlák v pořadu Host Lucie Výborné v České rozhlase.

K tomuto názoru se v poslední době připojuje čím dál více lidí. Mnozí odborníci vidí důvod toho, že psychologové a nejrůznější terapeuti mají pořadníky plné nespokojených lidí, kteří si neumí poradit sami se sebou, právě v tom, že v módě je být na sebe nároční. Kdekdo chce být dokonalý, zdolávat vysoké kopce a vysoké cíle. Jenže někdy je lepší zdolat malý kopeček a zdánlivě malý cíl, nevyčerpat všechnu energii, ale nechat si nějakou do zásoby.

 

 

 

 

aktivní senioři psychika životní styl
Hodnocení:
(4.6 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindřich Berka
Myslím si, že je to naopak. Aspoň podle mých zkušeností. Pokud si člověk stanoví cíle, které je si schopen splnit, tak je potom sám se sebou spokojený. Depky jsou většinou z toho, že na to nedosáhnu. Milá paní, co to píšete, on to nedělá kvůli někomu, ale kvůli sobě!!!!! Bez úsilí nic nedosáhnete. Je to jen vymlouvání. Pan psycholog asi nedostal cukrovku jako já. Před 12 lety jsem vážil 120 kg a za rok a půl jsem zhubl 30 kg, kterých si držím dodnes. Proto si zatím nepíchám inzulín a mohu normálně fungovat. Dělám v nemocnici dobrovolníka na chirurgii a vidím denně ty amputované prsty a nohy. Vyučil jsem se. Dál jsem studoval. Proto jsem dnes dnes vrchní rada na penzi s nadprůměrným důchodem. Jinak bych pořád mrčel, že nemohu vyžít. Jsou lidé, kteří se snaží a druzí se se vymlouvají. Aspoň já to tak vidím. Jindra
Jitka Caklová
Toto je minimálně ve dvou rovinách a záleží na situaci, zda se "snažím" něco dokázat, hlavně aby si toho všimli druzí a nebo na sobě skutečně pracuji, abych byla šťastná a spokojená pro sebe, nezávisle na okolí. Záleží na tom, co kdo vnímá pod pojmem "práce na sobě". Když jsem ještě před pár lety říkala, že se "snažím", tak mi člověk, jehož kvalit si vážím, řekl, že snažení je na h...., tehdy jsem mu nevěřila, dnes to vím. Sice nezdolávám výšky, nemám maturitu, VŠ, neumím žádný cizí jazyk, ani nenavštěvuji U3V a přesto sama pro sebe jsem šťastná a úspěšná :-) :-)
Radmila Coufalová
Já myslím, že je hlavně důležité žít sám se sebou v míru, znát své limity, vědět co mě těší. A s nikým se nesrovnávat. Každý máme jiné preference a dostali jsme různé dary, tak jich užívejme.
Oldřich Čepelka
Olgo, souhlas. Jsou lidé vnitřně vyrovnaní, přitom velmi aktivní, většinou úspěšní a žijí spokojené životy. I veřejně známí lidé. Ale nechci jmenovat, abych se nespletl, protože je zas podrobně neznám
Olga Škopánová
Přísní a nároční sami k sobě. Nejsou šťastní ani úspěšní. Myslím, že taková paušalizace lidí, kteří na sobě pracují a snaží se něco dokázat je nefér.
Jana Kollinová
Celý život jsem byla sama k sobě náročná a se sebou nespokojená. Zásadní cíle jsem splnila, a jak jsem se zde již jednou zmínila, v pokročilém věku jsem si pustila k tělu klid a aktuální můj cíl je prostý, za žádných okolností "NEREZIGNOVAT"!.
Oldřich Čepelka
Znám se, i to, v čem se podceňuju. Ale netlačím na pilu. Už jsem zažil tolik vítězství a porážek, že vše přijímám spíš jako živelní pohromy než jako vlastní selhání. Vím totiž, co jsem kdy lidem dal a někdy jim pomohlo. Ale baví mě dávat si cíle, které si musím nejdřív vymyslet, pak se na ně připravit, ale taky se těšit, pak je uskutečnit a nakonec na ně hezky vzpomínat. Zítra jedu na jedno ministerstvo obhajovat dlouhodobý plán, který by v něčem mohl pomoci všem městům a obcím, tak se toho bojím a jsem nervózní - ale až budu odjíždět, tak si řeknu, ať už to dopadne jakkoli: „Co jsi chtěl, to jsi udělal.“ To je pokaždé moje hlavní sebehodnocení. Když jsem před týdnem běžel 10 km Běchovice (a byl až 30. ze 42 ve věkové kategorii) nebo ještě o týden dřív z Pece Obřím dolem na Sněžku, tak to nebylo nezodpovědně náročné ani jsem na sebe netlačil, prostě vím, že na to mám a připravoval jsem se ne pod tlakem, ale s radostí. Celé to začíná a končí v hlavě.
Jitka Caklová
Moje zkušenost je taková, že změna životního stylu je možná v každém věku. V mém případě i bez ohledu na to, co říkají "odborníci" psychologové z toho, co jim kdo "nakuká"
Jiří Dostal
:-) Když zastavit se sám se sebou je protistátní akt... :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.