Vyplývá to z červencového průzkumu agentury Nielsen pro Radu seniorů. Budoucnost tištěných letáků je však ohrožena aktuálně projednávanou novelou zákona o obalech, která má mj. dodatečně zdanit jejich výrobce a distributory. Ministerstvo životního prostředí se netají snahou tištěné letáky výrazně omezit, případně zcela zrušit. Polovina seniorských domácností v ČR ovšem nemá přístup k počítači, chytrému mobilu ani internetu. Podle předsedkyně Rady seniorů Lenky Desatové lze kroky Hladíkova ministerstva vnímat jako omezování svobodného přístupu k informacím a sociální diskriminaci seniorů.
„Návrh ministerstva životního prostředí na dodatečné zdanění tištěných letáků ve formě recyklačního poplatku způsobí buď jejich úbytek nebo zvýšení spotřebitelských cen. Po letech vysoké inflace a všeobecné drahoty by to pro seniory byla další těžká rána. Mnozí z nich stále obracejí každou korunu a tištěné letáky jsou často jejich jediným zdrojem informací o slevách a výhodných nákupech,“ říká Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.
Čeští senioři výrazně preferují tištěné letáky a často dle nich nakupují
Červencový průzkum agentury Nielsen, kterého se účastnilo přes 1 000 seniorů, zjistil, že 77 % seniorů starších 60 let preferuje tištěné letáky před těmi elektronickými. Ve věkové skupině nad 70 let je to dokonce 84 % oslovených seniorů. Nejvíce seniory v letácích zajímají informace o slevách a akčních nabídkách, tuto možnost zvolilo 92 % dotázaných.
Zásadní význam tištěných letáků pro české seniory dokládá zjištění, že alespoň občas je využívá k nákupu 86 % z nich. Každý třetí český senior využívá informace z letáků k častým nákupům. Pouze 6 % seniorů nenakupuje podle letáků. Není tedy divu, že pro drtivou většinu seniorů je důležité zachování tištěných letáků. Ve věkové skupině nad 60 let jde o dvě třetiny respondentů, u seniorů ve věku 70 a více let dokonce o 74 %.
Polovina českých seniorů nemá počítač, chytrý mobil ani internet
Podle údajů Českého statistického úřadu polovina seniorských domácností v ČR stále nemá přístup k počítači ani internetovému připojení. Čtvrtina seniorů starších 65 let nikdy v životě nepoužila internet, ve věkové kategorii 75+ jde dokonce o každého druhého seniora. Chytrý telefon vlastní lehce přes polovinu seniorů ve věkové kategorii 65-74 let. Nemá ho však ani čtvrtina seniorů starších 75 let. Pouze třetina majitelů chytrých telefonů ve věku 65-74 let stahuje aplikace, zatímco v kategorii 75+ to není ani jedna čtvrtina uživatelů.
„Ze všech uvedených dat jednoznačně vyplývá, že alternativa v podobě online letáků či mobilních aplikací pro seniory z mnoha důvodů nepřichází v úvahu. Pokud jim vezmete tištěný leták, v podstatě je tím odříznete od informací a sociálně diskriminujete. Když jsme MŽP upozorňovali na negativní sociální dopady novely, bylo nám řečeno, že na její přijetí to nemá a nemůže mít vliv. Máme to tedy chápat tak, že panu ministrovi Hladíkovi na seniorech nezáleží? Protože tento způsob komunikace prakticky nic jiného neznamená,“ dodává Lenka Desatová.