Koupání před sto lety? Plovárny u řek, ale i koupaliště navržená slavnými architekty
Koupání ve Žlutých lázních. FOTO: Alexandr Hampl, ČTK

Koupání před sto lety? Plovárny u řek, ale i koupaliště navržená slavnými architekty

18. 7. 2024

V průběhu letních horkých dnů vyhledávali vždy lidé osvěžení u řek, rybníků a jezer. Už před více než sto lety se začaly stavět plovárny a koupaliště. Některé architektonické skvosty přežily dodnes, jako například plovárna Dachova u Hořic, koupaliště Mšeno u Mělníka či Občanská plovárna na Vltavě.

Osvěžení ve vodě a u vody lákalo tisíce lidí už za první republiky, kdy vzniklo hned několik plováren na Vltavě, například Žluté lázně v Podolí, další v Braníku či pod Vyšehradem. Ještě dříve, už kolem roku 1810, byla na Vltavě vybudována nejdříve Vojenská plovárna, sloužící výhradně pro vojáky a později v roce 1840 Občanská plovárna na místě, kde stojí neoklasicistní budova Josefa Ondřeje Krannera dodnes. Postupem let byly kolem Vltavy budovány další plovárny, například u Slovanského ostrova či na Císařské louce.

 

profimedia-0669906747.jpg profimedia-0668487867.jpg
Občanská plovárna a plovárna na Slovanském ostrově. FOTO: ČTK

 

V letech 1929 – 1931 v místech bývalého vápencového lomu firmy Barta a Tichý pod Barrandovskou skálou byl budován také první závodní bazén v Československu. Architektem celého areálu byl Václav Kolátor. Pozemek lomu vlastnil Václav M. Havel, který jej nabídl Českému plaveckému klubu. Bazén byl otevřen dne 16. srpna 1930. Byl součástí vyhlášených Barrandovských teras, se kterými byl spojen schody vinoucími se po skále. S horní restaurací byl spojen jídelním výtahem, kterým se dopravovalo jídlo a pítí pro hosty u bazénu. Bazén o rozměrech 50 × 18 metrů, s hloubkou od jednoho do čtyř a půl metru, doplňovala ikonická skokanská věž s výškou 10 metrů.

 

Plavecky.Bazen.Pod.Barrandovem.rok.1930.gif Barrandovský_plavecký_bazén_(1932).jpg
Plavecký bazén pod Barrandovskými terasami. FOTO: Wikipedia, volné dílo

 

Ovšem nebyla to samozřejmě jen Praha, kde vznikaly nové plovárny a koupaliště. Velké koupaliště s názvem Grado bylo vybudováno v Čelákovicích (dnes okres Praha - Východ). Jeho popularita dosáhla vrcholu v časech první republiky. Mnohatisícové zástupy návštěvníků, které sem víkend co víkend proudily, působí dnes až neuvěřitelně, hovoří o nich však více zdrojů. V roce 1929 uveřejnil bulvární list Expres, že „do Čelákovic každé neděle jede nejméně 15 000 lidí“. Na jedné nedatované pohlednici je uvedeno, že „dne 9. 7. zúčastnilo se přes 20 tis. osob – lázně České Grado v Čelákovicích“  a počet 20 000 zmiňuje ve svém textu z roku 1926 čelákovický učitel František Weinzettl. (Zdroj 100+1).

V roce 1932 bylo otevřeno veřejné koupaliště v Mšeně. Budova lázní s dvěma křídly byla postavena ve slohu art deco. Ačkoliv se styl blíží ke stylu některého z Kotěrových žáků (Františku Jandovi, Čeňku Vořechovi či Jindřichu Freiwaldovi), architekt budovy není znám. Objekt je památkově chráněn, zejména pro svou originálně pojatou architekturu s převažujícími dřevěnými detaily.

 

Městské_lázně_Mšeno_01.jpg
Městské lázně Mšeno. FOTO: Draceane – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia

 

Stejně jako koupaliště v Mšeně si do současné doby zachovalo svou tvář i přírodní koupaliště Dachova u Hořic v okrese Jičín. Areál s pozoruhodnou dřevěnou architekturou vznikl podle návrhu architekta Karla Bachury a pro veřejnost byl otevřen v roce 1925. Od roku 2013 je hlavní budova spolu se strážním domkem kulturní památkou.

profimedia-0669918643.jpg
Přírodní koupaliště Dachova či Dachovy u Hořic. FOTO: David Taneček, ČTK

 

V šedesátých letech vzniklo v rámci akce Z obrovské koupaliště v ostravské městské části Poruba. Vybetonované břehy ohraničovaly vodní plochu 35 000 m2. Koupaliště napájela voda z říčky Porubky, v celkové rekreační ploše 150 000 m2 byla i část lesa.

Poruba.jpg
Areál v Ostravě - Porubě. FOTO: Věnek Švorčík, ČTK

A ještě jednou šedeátá léta, konkrétně rok 1964, kdy byl v Gottwaldově otevřen nový bazén v Bartošově čtvrti.

profimedia-0726163111[63].jpg
FOTO: František Nesvadba, ČTK

 

Lidé si v polovině minulého století užívali vodních radovánek také v jezerech a přehradách. Největší návaly lidí zažívaly břehy Máchova jezera, ale také Vranova a později Vodní nádrže Lipno.

Machovojezero.jpg
Máchovo jezero. FOTO: ČTK

Vranov.jpg
Vranovská přehrada v červenci 1968. FOTO: Emil Bican, ČTK

Vybudováním Lipenské přehrady na horním toku Vltavy bylo vytvořeno umělé jezero s největší vodní plochou v ČSSR a největší polohou ve střední Evropě. Pro uspokojování potřeb návštěvníků této rekreační oblasti byla vybudována četná ubytovací a stravovací zařízení, ve kterých se ročně vystřídalo na 450 tisíc rekreantů.

Lipno.jpg
Lipenská přehrada. FOTO: Jaroslav Sýbek, ČTK

 

S využitím zdrojů: Wikipedia, Archiv Hlavního města Prahy,

 

 

 

 

 

 

koupání léto zábava
Autor: Jan Raška
Hodnocení:
(5.1 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Naděžda Špásová
Za mlada to byly rybníky nebo zatopené lomy. Koupaliště u nás nebyly. Na koupališti jsem byla párkrát, tady ve městě, ale můj gynekolog mi je v podstatě zakázal. Dneska mi stačí bazén na zahradě.
Vlasta Ledlová
Díky za zajímavý článek. Jako děti nás rodiče brali na koupaliště do Mšena u Mělníka. Já jsem tam potom občas jezdila se svými dětmi a moc se líbilo i mým vnoučatům.
Dana Puchalská
Stejně jako Věra. Štvanice byla fajn.
Dagmar Vargová
Díky za moc hezký "retro" článek a super fotky.
Věra Ježková
My jsme se chodili koupat na Benátky – plovárnu a koupaliště na Štvanici naproti jatkám.
Jana Vargová
Zejména koupaliště v Mšenu je krásné. Díky za poutavé čtení.
Daniela Řeřichová
Poutavé čtení a kouzelné fotky. Do Žlutých lázní s dřevěnými převlékacími kabinami jsme chodili s dětmi často, měli jsme to z Braníka kousek, občas zajdu i dnes, i když je to o něčem jiném. Později Císařská louka, Občanská plovárna… Rádi jsme mimo Prahu s mužem vyhledávali romantická přírodní koupaliště, takové bylo mj. v Uhlířských Janovicích, s atmosférou jako z Rozmarného léta. A je jich naštěstí stále dost.
Jitka Hašková
Oprava - místo plat má být plavat!
Jitka Hašková
Tato koupaliště byla ještě za mého mládí. Bydlela jsem na Smíchově, chodili jsme plat na Císařskou louku do Vltavy, za Žlutými lázněmi byly ještě Modré lázně, tam jsme chodili také, v Radotíně jsem s babičkou chodila do lázní - z těch už tam jsou asi jen zbytky. Tam bývaly malé chatičky, kde trávily pražské rodiny celé léto, pamatuji si, že tam byly přes léto 2 babiččiny neteře a synovec s dětmi (od babiččiny sestry z Prahy), chodila jsem si tam s nimi hrát, byly ve stejném nebo podobném věku jako já. Byli tam skromné poměry, ale bylo tam veselo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

18%

Mezi 6 000-10 000 Kč

18%

Přes 10 000 Kč

23%

Nevím, neumím to odhadnout

20%