Ilustrační foto: Pexels

Byl 1. červen

3. 6. 2024

Byl 1. červen, večerní čas

ty ses rozhodl opustit nás,

neměl jsi sílu vzdorovat osudu,

toto Ti určitě vyčítat nebudu.

V samotě stojím tu sama,

rodina se teda stará,

padesátšest roků společných,

teď marně hledám ten Tvůj smích,

Pět kluků hledá zas dědu,

s jednou fešandou v sledu.

Bolí to lásko bolí,

dlouho byli jsme svoji,

stejně jsi býval borec,

a teď je pohádky konec.

Báseň věnuji svému muži, který včera 1.června po dlouhé nemoci zemřel. Já a naše děti

Moje poezie rodina

Autor: Jitka Chodorová

Hodnocení:

(5.1 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jitka Chodorová 8.6.2024 12:37

Děkuji Jaruško,.

Jaroslava Handlová 7.6.2024 13:26

Milá Jitko, přijmi mou upřímnou soustrast. Co bolí, to přebolí, ale je k tomu potřeba hodně sil. Přeji je Tobě a též pozůstalým členům rodiny.

Zdenka Jírová 4.6.2024 01:15

Je to smutné, chápu vaši žalost.

Jitka Chodorová 3.6.2024 19:45

Děkuiji všem, samozřejmě to hodně bolí, ale rodina se semknula a jak píše Zuzka, mám úžasné vnuky, ale i syn se choval úžasně. Jsou to prostě frajeři. Jim moc děkuji, ale podílela se celá rodina. I Vám všem děkuji za účast.

Martina Růžičková 3.6.2024 19:45

Dojemné rozloučení ve verších. Upřímnou soustrast.

Zuzana Pivcová 3.6.2024 19:31

Jituško, je mi to s Tebou líto. Vydrželi jste to trápení oba dlouho. Protože nad trápením převažovala láska. Máš báječné děti a hlavně vnuky.

Alena Vávrová 3.6.2024 18:29

Jituško, přijmi i ode mne vyjádření upřímné soustrasti nad odchodem Tvého životního partnera.

Anna Potůčková 3.6.2024 14:58

Jsou to bolestné a smutné verše. Tímto vyjadřuji soustrast Tobě a celé Tvé rodině.

Soňa Prachfeldová 3.6.2024 14:05

Milá Jitko, přijmi moji upřímnou soustrast. Na tu velkou bolest nejsi sama. Jsi v kruhu své milující rodiny. Objímám tě s láskou.

Jan Zelenka 3.6.2024 13:12

Jitko, cítíme s tebou. Už si o problémech psala před časem. Teď hodně sil pro další život. Já ztratil ženu před pěti lety.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

První sníh

Setkání s prvním sněhem bylo smutné. Podal mi ruku na náměstí, upadl na dlažbu a rozplakal se. Bylo…

Dana Kolářová

Phubbing aneb když mobil zkazí rodinnou dovolenou

Nemluví, koukají do mobilu. Nereagují na otázky. Když na toto téma přijde řeč, jsou naštvaní. Výraz závislost v nich vyvolává vztek. Takových lidí je mnoho a zdaleka nejde jen o mladé. Problém často vychází najevo v létě v době dovolených.

Vratislava Hofmanová, redakce

Vzpomínka na rodiče

Kde a jak se moji rodiče seznámili, to nevím. Vím jen, že byli velmi mladí když se brali, zřejmě asi museli, protože ještě tentýž rok jsem se narodila. Svatební obřad se konal pouze ve čtyřech lidech, následoval oběd s nejbližšími rodinnými příslušníky a tím to skončilo.

Jana Stašková

Pavla (64 let): Mám strach o dceru, odmítá si přiznat, že je obézní

Vím, že by se dospělým dětem nemělo mluvit do života. Nechci být poučující, kárající matka. Ale když pozoruji, co se stalo s mou dcerou, trápím se a nedovedu mlčet. Je obézní, ale tvrdí, že nyní je v pořádku mít se ráda taková jaká je.

Redakce

Jak jsem byl za tatínka

Máme vnučky. Dvojčata. Jsou již velké slečny. Je jim 13,5 roku. Jsou to kočky. Svým oblečením již kluky provokují a ti na ně potom pískají. Dobře se učí a jsou vychované. Jsem na ně pyšný. Právě s nimi trávíme dovolenou. Znojmo a Národní park Podyjí.

Jindřich Berka