Nejmenší historické město na světě mne lákalo už dlouho. A když jsem objevila ubytování v hospodě U kamenného mostu, vydala jsem se s věrnou fenkou na cestu.
Nádherné počasí a starobylé městečko na kamenném ostrohu obtékaném říčkou Střelou lákalo k procházkám. Řeka se kroutí v meandrech, voda proudí po kamenech, prorazila si cestu ve skalách a v lukách se třpytí ve slunci a rozlévá v tichých alejích. Tam cestám poskytuje mělké brody, kde je jen po kolena vody a poutník nemusí vyhledávat lávky. Starý kamenný most přetíná řeku a cesta stoupá k rozbořeným hradbám, loretě, hradu a zámku, kostelu s klášterem.
Náměstí s původními domy, jsou kamenné, hrázděné a dřevěné. Za druhou bránou je zřícenina a věž hradu Cukštejn, židovský hřbitov a cesta se svažuje do údolíčka. Naučná stezka nás dovede kolem břidlicových dolů na vyhlídku na město. K řece se opět stáčí kolem četných mlýnů a hamrů. Některé jsou opravené a slouží k rekreaci, z jiných jsou rozvaliny a jen mohutný strom s křížkem vypráví o starých časech... Nové jsou uspěchané, jen chataři mají čas zajít na pivo a pokec. Trvalých obyvatel je podle starých usedlíků jen 21.
Je to krásné, tiché místo bez světelného smogu, jak sleduje zdejší observatoř pro vědu a výzkum..A má v mém srdci místo.