O životě v bublině
FOTO: Pixabay

O životě v bublině

24. 4. 2024

Každý z nás si přináší do dospělého života určitý žebříček životních hodnot. Ovlivňuje nás rodina, ve které jsme vyrůstali, prostředí, ve kterém jsme kdysi žili a kde žijeme nyní, škola, která nám dala základy vzdělání, a hlavně doba, ve které jsme žili a nyní žijeme.

Každá doba má totiž své ustálené životní hodnoty, ať je to náš vztah k životnímu prostředí, založení rodiny, výchova dětí, úroveň vzdělání, přístup k životu, tvorba materiálních hodnot, jak svých, tak i celospolečenských, a tak dále. Patří sem také budování své kariéry i plnohodnotné trávení volného času.

Kvalita a úroveň těchto obecně platných životních hodnot byla a stále je poplatná nejrůznějším civilizačním úrovním, od dávného starověku, přes antiku a středověk, až po dnešek. Vedle běžných životních potřeb působí také náboženské zaměření té které společnosti, jež definuje celou řadu základních životních hodnot.

Doba ale nestojí na místě, vývoj pokračuje a mnohé naše ustálené životní hodnoty dostávají proto novou náplň. Jinak chtějí žít mladí, jinak chtějí žít ti věkem již pokročilejší, jejichž životní kořeny jsou mnohdy v daleké minulosti a na výrazné změny, které přináší stále nový a nový vývoj, nejsou schopni se zcela adaptovat.

Ať jsme ale účastníky jakékoli věkové skupiny, neměli bychom žít pouze v jediné zájmové bublině, ať už je to bublina kulturní, literární, hospodská, nebo třeba i sportovní. Anebo v  oblíbené bublině všeobecného nezájmu. Je třeba vnímat svět kolem nás jako celek a neupřít se pouze na jeden a týž moment naší existence. Životní hodnoty, vycházející z našich základních potřeb a zájmů, dávají totiž našim životům smysl.

My, věkem již pokročilejší, se svými zájmy a názory, získanými rodinnou výchovou a trochu odlišnými zvyklostmi doby svého mládí, se většinou trochu lišíme od té věkově nejmladší skupiny, která nemá problém se většinově identifikovat s moderními trendy současného světa.

Všichni ale máme a uznáváme nějaké ty obecné životní hodnoty, ať už jsou jakékoli. Nepřemýšlíme většinou o nich, ani si je neuvědomujeme. Prostě je uplatňujeme v našem životě. Podle nich se chováme, děláme svá rozhodnutí, realizujeme své zájmy. Občas také hodnotíme odlišné věkové skupiny.

Pro mne bývá trochu širší pohled na náš současný společenský vývoj i vítaným inspiračním zdrojem mé další tvorby. A není to vždy pohled optimistický. Jsou chvíle, kdy si musím pro sebe s povzdechem říci, že se občas ubírám trochu jinou cestou, než kterou si vybral dnešní svět. Ale i to patří k normálnímu životu. Různorodost názorů je, totiž, jedním z předpokladů dalšího vývoje.

 

* * *

 
 

společnost životní styl
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5.1 b. / 30 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Věra Ježková
Jendo, já vnímám svět kolem sebe ze své introvertní bubliny. A občas si do ní ráda někoho pustím.
Jana Kollinová
Mnohdy je životní výhrou vytvoření vlastní bubliny, která dává pocit bezpečí, domova, jistoty a klidu, a kde její vnější obal je membránou pro samovolný průnik potřebných informací a požitků, které zkvalitní a obohatí seniorský život lidí žijících o samotě. Z takové není potřeba vystupovat, je multifunkční.
Anna Potůčková
Hezky napsaný článek. At člověk chce či nechce, z bubliny se občas musí vystoupit a po nějaké době se do ní vrátit. Někdy tu naši bublinu opustíme na nějaký čas, jindy se do ní vrátíme velmi brzy.
Jiří Dostal
:-) Kterak se státi cvičitelem občanské nauky... :-)
Irena Mertová
Hezký článek. Jako Soňa, vystrkuji tykadla ze své bubliny, někdy z ní vylétnu, ale pak - šup zpátky. :-)
Jana Šenbergerová
Pěkné "mudrování", hezké přirovnání. Bubliny I bublinky se vždycky hodí. Bohužel nakonec většinou prasknou nebo vyprchají. Nicméně je dobré, poskytnou-li i jen dočasnou ochranu. Chtěla jsem napsat útočiště, ale dnes ve mně vůbec nevyvolává pocit bezpečí. A o to nám, myslím, jde.
Soňa Prachfeldová
Lidstvo to od prvopočátku nemělo a ani nyní nemá lehké. Pokrok je obrovský, ale také zneuživaný lidstvem, či spíše těmi nejmocnějšími. Ano je dobré, vylézt ze své bubliny a podívat se i očima druhých. A zase se ráda vrátím do své bubliny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.