Jak jsme kdysi chodívali do kina
Úvodní foto: Jan Zelenka, ilustrace v textu: Pixabay

Jak jsme kdysi chodívali do kina

16. 4. 2024

Nelahozeveská náves nebyla jen obyčejnou venkovskou návsí. Bylo to frekventované, společenské centrum vesnice, se dvěma lavičkami pod zámkem.

Malý kousek nad návsí se tyčila mohutná budova lobkovického zámku, naproti byl rozlehlý statek, vedle budova Místního národního výboru s velkou knihovnou, a konečně budova Vinopalny, kde bydleli většinou pracovníci statku.

To nejlepší na konec. Čelem k návsi bylo v budově Vinopalny na rohu kadeřnictví a holičství neurvalého pana Kdýra a hned vedle bylo kino. Nebylo velké, tak asi na sto osob a vzhledem k tomu, že to byla, kromě hospody pod zámkem, dlouho jediná vesnická zábava, bylo při každém promítání stále plné.

Kino měl na starosti starý pan Vrána. Nádražák z místní železniční zastávky. To byl skutečný originál. Je jasné, že jako kluci jsme chodili na každý film, i na ty nepřístupné. Panu Vránovi to bylo jedno, měl rád hlavně plný sál. Seděli jsme v první řadě, která byla za jednu korunu. A o přestávkách jsme zadním vchodem chodili kouřit na dvorek.

Pan Vrána se proslavil zejména jednou originální hláškou, když ještě před začátkem promítání nám do zabudovaného rozhlasu oznamoval příští program. Tím měl být český film Mamzelle Nitouche s Oldřichem Novým v hlavní roli. Pan Vrána byl prostý člověk, na hony vzdálený jakémukoli cizímu jazyku. A tak se z amplionu ozvala ona památná hláška.

„Příští středu a neděli uvidíte francouzský film Manželé Nitoušovi.“

To, že to byl film český, to mu ušlo. Přesto, že toto oznámil ve vesnickém kině, ukázalo se, že nelahozeveští vesničané zase tak hloupí nejsou. Kino unisono zařvalo a celý sál se ještě dlouho smál. Pan Vrána vylezl ze své kinobudky, aby se podíval, co se děje. Někdo z obecenstva na něj zamával a zavolal:

„Nic se neděje, Franto, klidně to pusť!“

Ještě dlouho se o této události v obci mluvilo.

 

 

* * *

 

 

 

 

 

kultura vzpomínky
Autor: Jan Zelenka
Hodnocení:
(5 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdenka Jírová
navodil jste mi svým článkem vzpomínky na kino v mém rodném městě, které se mnoho nelišilo od vámi popsaného prostředí. Hrálo se v sokolovně, kde dopoledne cvičily děti z nedaleké školy. Představení bývala jen 2x týdně. Přestože jsem zde trvale nežila, ráda jsem kino navštěvovala. Bavila mne celá tato událost : městský rozhlas už odpoledne "hlásal", co se bude hrát a od kolika hodin. Vstupné bývalo velmi mírné.
Eva Žůrková
My jsme si v mládí kupovali lístky na filmy "do první brázdy", tedy do první řady. Ale v dnešní době bych tu první řadu už asi "nedala".
Marcela Pivcová
Také ve mně Váš článek vyvolal vzpomínky na návštěvy kina (někdy jsme šly i se Zuzkou, někdy s maminkou). Tehdy jsme zhlédly pár pohádek - Pyšnou princeznu, Trnkův Sen noci svatojánské, a také grotesky s Ch.Chaplinem... Se školou jsme navštěvovaly buď válečné filmy nebo uvědomělé filmy z padesátých let. Z těch jsem měla už předem hrůzu, ke které se přidávala i žaludeční nevolnost. Ale v době vyučování byla návštěva povinná.
Zuzana Pivcová
Vzpomínám na své první návštěvy kina v Lomnici nad Popelkou. Vím, že mě vzali do kina na film, který byl přístupný až od 10 let, a to byla nějaká veselohra s Chaplinem. Rovněž Stvoření světa byl dětem nepřístupný film.
Elena Valeriánová
V našem novém kulturáku se promítalo kino skoro vždy při prázdném sálu, promítalo se v sobotu. Chodili jsme do kina skoro na každé představení. A modlili jsme se, aby přišli ještě alespoň tři diváci. Když nás bylo 5 tak se hrálo. Ale pamatuji si na natřískaný sál když dávali Angeliku nebo Poklad na stříbrném jezeře. Psycho. Jo to byly časy, to jsme byli ještě mladí a zamilovaní. Pane Zelenko, díky za vzpomínku.
Jan Zelenka
Dáma, děkuji za komentáře. Hanko, parádní přebrept!
Blanka Lazarová
Jendo, pobavilo mě. :-) :-) :-)
Hana Řezáčová
Hezké vzpomínky ... U nás na ZDŠ byl velký sál, kde se každou sobotu promítalo - Vinnetou, Angelika atd. atd. - všechno jsem viděla tam ... I nám se oznamovalo co bude příště - jednou jsme se dozvěděli, že uvidíme film, kde bude hrát Gina Lolobrigáda :-)
Anna Potůčková
My jsme v obci neměli kino a tak jsme chodily občas do Holešova - bud do kamenného nebo do letního kina. Někdy bylo narváno, jindy bylo zaplněno třeba jen z poloviny. Úsměvný článek Jendo.
Věra Ježková
Jendo, úsměvný příběh. Já jsem zase jako malá chodila do kina do Domoviny, modernistické budovy, v níž byl na 5. sjezdu KSČ v roce 1929 zvolen jejím předsedou Klement Gottwald. Dosud tam má pamětní desku.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

20%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

18%

Přes 10 000 Kč

20%

Nevím, neumím to odhadnout

22%