Je Světový den vrabců

Několikrát jsem zahlédla pár vrabčáčků na keřích při procházce s Jendou po litoměřickém sídlišti. Ale než jsem stačila vytáhnout foťák, frnkli. Nebýt tématu Fota dne, nevěděla bych, že i vrabci mají svůj Světový den. Řekla jsem si proto, že se o nich něco dozvím. A zapátrala jsem na internetu.

Existují dva hlavní druhy vrabců: vrabec domácí a vrabec polní. Vrabec domácí provází člověka odedávna. Pochází pravděpodobně oblasti Středního východu, postupně se rozšířil po celé Evropě; byl zavlečen i na ostatní kontinenty. Je tak nejspíš nejrozšířenější pták na světě.

U vrabce domácího se rozlišuje 12 poddruhů, u vrabce polního nejméně 9 poddruhů. Vrabci se ozývají širokou škálou švitořivých zvuků, „pravý“ zpěv ve smyslu zpěvu ostatních zpěvných ptáků postrádají. Létají třepotavým letem s velmi rychlým máváním křídel, nejčastěji rychlostí 46 km/h. Po zemi se pohybují hopsáním, pouze výjimečně chůzí.

Vrabec domácí dosahuje délky kolem 16 cm a váhy v rozmezí 24–39,5 g. Má šedobílé tváře a šedé čelo. Samička má celou hlavu v odstínech šedohnědé, samec je výrazněji zbarvený – má tmavě hnědá křídla, šedý vrch hlavy, bílou líc a černou náprsenku. Vrabec polní je o něco menší a štíhlejší než vrabec domácí, s nímž bývá často zaměňován. Na líci má černou skvrnu; samec i samička jsou zbarveni stejně.

Vrabec je stálý pták, který zůstává v oblasti, v níž hnízdí, téměř po celý rok. Většina se pohybuje do vzdálenosti 2 km od svého hnízdiště, zejména v zimě při hledání potravy. Vrabci jsou společenští tvorové. Nejen na krmítku se živí společně, ale pokud mají možnost, i hnízdní páry bydlí rády blízko sebe.

Vrabec domácí žije v těsném sousedství lidských sídel, je vázán na činnost člověka, zejména na zemědělství. Býval typickým městským ptákem, v posledních desetiletích však z měst značně vymizel. Vrabec polní je typický pták otevřené zemědělské krajiny se sady, křovinami a lesíky.

V celé Evropě je v posledních letech zaznamenáván značný pokles počtu vrabců. Na jejich úbytku se podílí proměna krajiny, vesnic i měst. Jako příčiny úbytku vrabců domácích se uvádějí nedostatek potravy (především hmyzu), zánik neupravované městské zeleně, která poskytovala vrabcům vhodný úkryt, mizení křovinaté vegetace, snižování počtů vhodných hnízdních stanovišť, zvýšené hubení vrabců predátory, hlavně krahujcem obecným, ale také strakami nebo kočkami, zvýšený dopravní ruch, znečištěné ovzduší nebo i ptačí malárie. Za hlavní příčinu snižování početnosti vrabců polních je považována intenzifikace zemědělství, která je připravuje o potravu (hmyz), a úbytek rostlin, jejichž semeny se živí.

Výsledky sčítání ptactva na krmítkách v roce 2023 ukázaly, že vrabec polní se umístil na pátém a vrabec domácí na šestém místě – za sýkorou koňadrou, sýkorou modřinkou, kosem černým a hrdličkou zahradní.

Vrabec domácí je velmi společenský pták. Hnízda si buduje často v koloniích, během krmení i námluv se sdružuje do hejn. Hejna formuje i s jinými druhy ptáků, s nimiž společně shání potravu. Vrabci se usazují na trámech pod střechou, ve větracích otvorech, v puklinách zdí i v porostech popínavých rostlin. Hejna vrabců polních jsou nejčastěji k vidění na okraji měst a vesnic.

Samice klade nejčastěji 3–6 bílých, po celém povrchu tmavě skvrnitých vajec; může vynést až pět snůšek ročně. Vrabečci dospějí v druhém roce života, dožít se mohou až dvaceti let.

Vrabci konzumují převážně rostlinnou potravu, a to semena plodin (obilí, kukuřice, slunečnice, mák) nebo plevelů, pochutnají si i na květech, pupenech a bobulích. Jako všežravci loví dospělí vrabci jakékoliv dostupné malé živočichy, jako jsou malé druhy měkkýšů, korýšů, hmyzu, žížal, a dokonce i obratlovců jako jsou plazi či nedospělé myši. Jsou značně přizpůsobiví místní a aktuální potravní nabídce. Svá mláďata krmí výhradně hmyzem. V blízkosti lidských sídel vrabci často hledají jídlo na smetištích nebo u odpadkových košů, na venkově s oblibou navštěvují velkochovy hospodářských zvířat, drůbežárny nebo sklady obilí.

Vrabec se díky svému rozšíření dostal také do přísloví. My Češi říkáme: „Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“ Totéž přísloví mají Němci: „Der Spatz in der Hand ist besser als die Taube auf dem Dach.“ Rusové srovnávají vrabce v rukou s jeřábem na nebi: „Лучше синица в руках, чем журавль в небе.“ Z hlediska významu tohoto přísloví se angličtina nezmiňuje o vrabcích, ale o ptácích. Jeden pták je srovnáván se dvěma v křoví: „A bird in der hand is worth two in the bush.“

Kvůli úbytku vrabců byl organizací Nature Forever Society 20. březen, první jarní den, vyhlášen od roku 2010 jako Světový den vrabců (World Sparrow Day).

Takže vrabčáci, všechno nejlepší a pěkně se nám množte!