Praktická empatie (vcítění)
Ilustrační foto: Pixabay

Praktická empatie (vcítění)

1. 11. 2023

Nejsem odborník psycholog. Je to můj názor, spíše zkušenosti čerpané, jak život šel. Empatie je prosté vcítění do toho druhého. Když to umíme nebo se o to snažíme, máme jednodušší život. Umíme si představit, jak bude druhý asi reagovat, když mu sdělím to a to? Rozzlobí ho mé chování? Co nemá rád a naopak, co ho může potěšit? V jakém rozpoložení se právě nachází? Co ho trápí? Jaký nepříjemný problém ho právě tíží?

Dále se musíme zamyslet, zda je to důležité, abych se musel hádat. Co nastane, když ženu, co mě chce, obejmu, pohladím či políbím? Žádat o něco brzy ráno a před obědem není dobré. Probuzený člověk je nevrlý, dobře naladěný a sytý člověk má pro nás větší pochopení. Jak asi bude reagovat muž, když budete vy ženy vytahovat staré věci a tím „přitápět pod kotlem“? Nevyhrajete, protože chcete ublížit. S problémem, který právě řešíte, to nemá nic společného! Stejně se to obrátí proti vám. To je ta empatie vědět, když udělám podpásovku, jaké to bud mít potom pro vás důsledky? Stojí vám to poplivání zato? Možná se vám ve zlosti uleví, ale dlouhodobě to spíše vztah zhorší.

Empatie se dá natrénovat. Není to nic světoborného. Při každém svém konání nebo sdělení si představte, že jste ten druhý, když mu naši informaci sdělujeme. Zda ho tím třeba nezraníme. Samozřejmě se jedná spíše o muže, protože ženy mají vcítění, až na výjimky, v genové výbavě. Neraďte, pokud o to ten druhý nepožádá, ale vyslechněte a můžete vyjádřit své soucítění. Někdy jsme hluší a slepí. O pronesených slovech nepřemýšlíme a nečteme řeč těla. Škoda. Měli bychom život snadnější. Méně konfliktů a nedorozumění.

Máme doma zavedené takové rituály. Je mi známo, že když má žena ráno vstává, tak se jí nechce. K tomu ještě povinnost jít do práce. Z toho pramení její nepříjemné ranní chování. Pokud jsem vzhůru, tak tiše vyklouznu z postele a udělám ji ovocný čaj s medem a citronem. Otupím tím její agresi. V žádném případě, ale na ni nemluvím a v kuchyni se jí nepletu. Je jen její. S prvním soustem v klidu její averze odejde. Další výboj přijde odpoledne, jak dorazí s taškami s nákupem unavená ze zaměstnání. Zmizím ji na chvíli z obzoru. Přijde za chvíli, již přívětivá s hrnkem kafe a líčí mi své zážitky z práce. Co se dařilo, co ne. Kdo jí namíchl a co veselého zažila. Každý člověk má právo být někdy otravný. Musíme mu dát čas, aby se s tím vyrovnal. Také nějaké důležité rozhodnutí se musí připravit. Rozhodující je příjemné místo, vhodný čas a nálada! Podle její řeči těla poznám, zda je to dnes třeba vhodné, když nikoliv, tak to odložím až budou lepší podmínky.

Jsou to strategie, které se dnes učí. Není to věda. Myslím si, že stačí se zamyslet. Nic to nestojí, jen trochu snahy a výsledky jsou ihned vidět. Je někdy úsměvné, jak někteří arogantní manažeři absolvují drahé kurzy empatie. Přijdou ze školení a vše je zpět. Vystupují opět z pozice síly a manipulují s podřízenými. Nátlakem se produktivita práce nezvýší. Také si myslí, že je nadřízení za to více ocení, když se budou diktátorsky chovat. Jenže rozhodující jsou výsledky. Právě když se chováme lidsky a zaměstnanci jsou spokojenější odvádějí více práce a společnost má více zisku. Proč si ze školení nevezmou poučení? Nechtějí. Mylně se domnívají, že by byli za slabochy a v řízení kolektivu by selhali. Naopak laskavost a přirozená autorita jsou nástroje k úspěchu.

psychika společnost životní styl
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Faldynová
Mám tři vnoučata od dcery, prostřední je empatický po mamince. Dcera je také prostřední dítě a po kom je empatická nemám tušení. Po mě ne. Naučit se dá leccos, ale někdo (třeba já) bude ve vztazích pořád slon v porcelánu a může si nastudovat co chce. Líbí se mi článek Jindřicha Berky proto, že má očividně dobrou vůli se dohodnout. To potřebujeme všichni.
Dana Straková
S empatií to bude asi stejné, jako s inteligencí. Ta je myslím taky vrozená a nemá nic společného se vzdělaností. Jenom se to s tou empatií asi nesmí přehánět, nebo aspoň nečekat, že nám ostatní oplatí stejnou mincí. Děkuji za článek a přeji hezký den
Jan Zelenka
Já si myslím, že empatie se natrénovat nedá. Vychází z podstaty osobnosti člověka. Když byla žena nemocná, převzal jsem celou starost o domácnost, nákupy, vaření, uklízení. Ale neříkám tomu empatie. I když byla zdravá, na chodu domácnosti jsem se výrazně podílel. Empatie se nedá nahradit ani postelí.
Jindřich Berka
Paní Caklová proč nepíšete k věci? Co se vám na mém článku nelíbí? Já to nepíši, abych se s někým hádal. V životě jsou lepší činnosti. Samozřejmě nemusíte mé články číst. Jindra
Jindřich Berka
Paní Caklová, co vás pořád trápí? Proč neustále útočíte? Já vás respektuji, přestože jste jednoduchá, útočná a zlá osoba. Asi sama neumíte nic kloudného napsat. proto plivete neustále po těch, co to umí. Je mi vás líto. Já vám naopak přeji hodně zdraví a spokojenosti. Jindra
Jitka Caklová
Názorný příklad "Kdo umí, umí,. kdo neumí učí". Dle mého názoru má článek výpovědní hodnotu především o autorovi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.