Když jsme ve středu 11. října dopoledne opustili brány starobylého chorvatského Dubrovníku, neměli jsme to na hranice s Černou Horou zase tak daleko. Přechod přes hranice byl plynulý, a my jsme si to v pohodě zamířili k Boce Kotorské. Počasí bylo přímo ukázkové. Tato část Evropy patří k těm nejdeštivějším místům, vysoké hory, které ji obklopují, přitahují dešťové mraky. Nám ale svítilo sluníčko.
Boka Kotorská je největší přírodní záliv na jihu Jaderského moře. Délka zálivu je 28 km. Celé pobřeží zálivu měří 105,7 km. Tvoří ji celkem 4 zálivy, my jsme autobusem objeli jeden, ten Kotorský. Nad ním se vypíná pohoří Lovčen s nejvyšším vrcholem stejného jména. Svahy pohoří spadají až ke klidným vodám zálivu.
Fotografováno z autobusu
Po nádherné projížďce po pobřeží jsme zastavili na prohlídku historického města Kotor, které je také zapsáno mezi skvosty a památky UNESCO. První zmínky o městě jsou již ze 7.století. Staré město obklopují kamenné středověké hradby s pevností, a sahají do hor až k hradu sv. Jana ve výšce 260 m. n. m.
Městské hradby s pevností
Promenáda u přístavu
Hodinová věž ze 16. století
Katedrála sv. Tripona
Středověké křivolaké uličky se spoustou kavárniček a restaurací
I taková loď může kotvit v přístavu
Prohlídka města Kotor skončila, jedeme dál
Míjíme ostrov Sveti Stefan - V.I.P. hotel pro celebrity z celého světa. Rekreoval se zde třeba herec Sylvester Stallone, modelka Claudia Schiffer nebo náš zpěvák Karel Gott
Několik km za ostrovem je cíl naší cesty - malé pobřežní město Sutomore, kde se na tři noci ubytujeme v apartmánech u Zorici. Paní Zorica má manžela ze Slovenska a mají spolu 7 dětí, nejmladší dcera má sedm měsíců. Nejstarší syn vaří, jedna dcera točí pivo a rozlévá víno a jiné nápoje. Tchyně roznáší jídlo a manžel dělá údržbáře. Takový rodinný podnik. Po vydatné večeři jsme si šli ještě zaplavat do moře.
Další den byl čtvrtek a nás čekal celodenní okruh Černou Horou. Napřed jsme přejeli přes město Budva a potom přes hory do města Cetinje, bývalého hlavního města s královským sídlem.
Ve výšce 600 m nad pobřežím Jadranu byla zastávka pro fotografy
Město Cetinje leží v nadmořské výšce 670 m. n. m. Sídlili zde panovníci země. Za vlády Nikoly I. na přelomu 19. a 20. století tu došlo k velkému rozvoji. Po druhé světové válce bylo hlavní město v rámci Jugoslávie přemístěno do Podgorici.
Královský kostelík
Pravoslavný klášter
Královský palác
Pomník nad městem
Při zpáteční cestě jsme míjeli nejvyšší horu pohoří - Lovčen
Další zastávkou bude stará Budva v pozadí - nejkrásnější místo v Černé Hoře
V Nové Budvě se hodně staví výškové budovy z nedostaku místa
První symbol starého města - zvon, který zněl při příjezdu námořníků
Románský kostelík a zvonice
Pohodička nad mořem
Nejstarší kostelík v Budvě
Staré uličky
V přístavu
Druhý symbol Budvy - Budvanská madona, která vítala námořníky z cest
Třetí symbol - krásná a elegantní socha gymnastky
Městská pláž, na které jsme si mohli zaplavat
V plánu byla ještě dvouhodinová plavba po Skadarském jezeře, které se nachází na hranicích Černé Hory a Albánie
Koblížky s medem a balkánským sýrem - moc dobré
Chlebíčky s Pršutem, které nám přichystal sám pan majitel cestovky, byly taky výborné
Sladké piškotové cukroví s ořechovou náplní
Pluli jsme i přes rákosí
Do vody přímo z paluby
Vracíme se, všechno jednou skončí
A to byla večer ještě ryba
V pátek 13. října jsem po snídani vyrazili směr Albánie. Po cestě jsme ještě navštívili přístavní město Bar na jihu Černé Hory. Zaujal nás nový pravoslavný kostel sv. Jana a Vladimíra z roku 2006
Ranní procházka v přístavu
Král Nikola I a jeho sídlo
Nakonec jsme si nakoupili v obchodní domě postaveném v architektonickém stylu Brutalismu - architektuře drsného betonu ze 70. let minulého století
Černá Hora se navždy zapsala do našich srdcí, už se tam nikdy nevrátíme, ale budeme rádi vzpomínat.
Zdroj informací: Wikipedie a náš průvodce Aleš
Přečtěte si také: Perly Balkánu - perla č. 1: Chorvatsko