Vím tedy přesně, kdy nastává kalendářní podzim, ale kdy nastane podzim života, tak to dodnes netuším. Zřejmě je to u každého jiné.
Podzim života… moc se mi tohle slovní spojení nelíbí. A nevím ani, jak je ten podzim života dlouhý. Taky asi u každého jinak. Byla bych nejradši, kdybych měla období babího léta, a kdyby mi vydrželo co nejdéle. Protože, mezi námi, babí léto je na podzimu to nejhezčí, obzvlášť, když se povede jako to letošní.
Podzim je přitom moc hezký, i když prší a fouká a je zima. K tomuto poznání jsem došla věkem. Když jsem byla mladá, měla jsem nejradši jaro a léto, protože čas byl ještě relativní pojem a život se mi zdál nekonečný. Dnes se mi líbí všechna roční období stejně. Vážím si každého dne, protože, přiznávám, jsem ráda na světě a vím, že život nekonečný není.
To, co se nám v mládí jevilo jako samozřejmé, je s přibývajícími roky darem; zdraví, láska, drobné radosti života. Někdy dá po čertech dost práce udržet si veselou mysl a umět se radovat, ale snažit bychom se měli.
Mám hezký podzim života, ale radši si myslím, že je to moje babí léto.
Užijme a udržme si všichni co nejdéle krásu a laskavost babího léta v nás…