S tím vším musí počítat turista, který se při nákupu zájezdu dostatečně nevyptává a neověřuje si informace.
Letní turistická sezóna skončila a cestovní kanceláře už začínají nabízet předprodej zájezdů na další léto. Ne, není brzy, lidé si na takzvané nákupy first minut zvykli. Láká je nejen zvýhodněná cena, ale především to, že nabídka je větší než na jaře či na poslední chvíli. A protože Češi cestují rádi a stejně rádi si sdělují poznatky a zážitky na sociálních sítích a diskusních fórech, ta nejlepší místa bývají vyprodána i rok dopředu.
Otázkou však zůstává, co si kdo představuje pod výrazem nejlepší. Právě v cestovním ruchu je zatraceně těžké dělat hodnocení. Někdo preferuje jednoduchý apartmán v klidném letovisku, kde si sám chodí na večeře do místních podniků, jiný chce all inclusive hotel s animátory a zábavou všeho druhu. Podstatné je, aby si člověk uměl říct, co vlastně chce.
V době, kdy řada turistů nakupuje zájezdy přes internet, je to těžké. Cestovní kanceláře a agentury zveřejňují líbivé snímky a zjistit, kde apartmán či hotel přesně stojí a jak vypadá jeho okolí, je často detektivní úkol. Proto se stále vyplatí zajít si koupit zájezd osobně a pokusit se od prodejce v cestovní kanceláři získat odpovědi na všechny otázky. Ostatně, když jdeme kupovat boty, také si je vyzkoušíme, prohlédneme a pak máme jistotu, že nám prodavač nezabalil místo černých červené. Tak proč v případě zájezdů mnohdy platíme za něco a vůbec netušíme za co?
Zejména lidé vyššího věku nebo s nějakým zdravotním omezením by se měli ptát obzvláště pečlivě.
Tady jsou otázky, které je dobré pokládat.
Je ubytování v rovině nebo ve svahu? Vedou k němu schody?
Zrada často číhá na řeckých ostrovech. Letoviska jsou v mnohých vystavěna v mírném či větším svahu. Právě proto bývají na obrázcích tak hezké, malebné. Jenže, šlapat do ubytování v poledním vedru z pláže není pro každého příjemné posílení kondice, naopak někomu může dovolenou zkazit. Právě umístění v prudkém kopci cestovní kanceláři málokdy zmiňují a z internetových map ho laik málokdy na první podívání vyčte.
Jak daleko je k moři, do obchodu, do restaurace?
Počítejme s tím, že když prodejci zájezdů uvádějí vzdálenost, vždy ji míní vzdušnou čarou. Takže dvě stě metrů k moři může být ve skutečnosti i půl kilometru, pokud k němu musíme klikatými uličkami mezi domy, hotely či olivovými háji. Podobné to je s dostupností obchodu, pokud nejsme v hotelu se zajištěným jídlem. Už jen nošení si balíků vod v místě, kde není pitná voda, může dát člověku pořádně zabrat, když po příjezdu zjistí, že nejbližší supermarket je vzdálený třeba kilometr.
Dá se někam jet autobusem či taxíkem?
Někdo si nedovede představit dovolenou bez toho, aby si na místě půjčil auto, někdo volí organizované výlety nabízené delegáty, jiný preferuje, že si sám vyjede místní dopravou na zajímavá místa. Posledně jmenovaní by si měli předem pořádně zjistit, kde je v místě jejich dovolené autobusová zastávka, jak často a kam místní spoje jezdí. Je pak zklamání, když se třeba dvě starší dámy, které nejsou řidičky, ocitnou na řeckém ostrově, ale nemají šanci se místní dopravou dostat do jeho hlavního města, které je jeho výkladní skříní a velmi se na něj těšily. A to jen proto, že si vybraly nevhodné letovisko, třeba na straně ostrova, kam nezajíždějí místní autobusy. To všechno by seriózní prodejce zájezdů měl vědět, případně poradit internetové odkazy, kde se to dá zjistit.
Je hotel oblíbený rodinami s dětmi?
Důležitá otázka pro lidi, kteří cestují bez dětí, tedy i pro seniory. Pokud preferují bazén, v němž křičí padesát malých dětí, v jídelně se rádi prodírají mezi kočárky a nevadí jim, když na ně od vedlejšího stolu přiletí jogurt, ptát se samozřejmě nemusí. Ti, kteří od dovolené očekávají klid, ale přesto jedou do hotelu s all inclusive službami a bazénem, by se ptát rozhodně měli. Ve většině velkých hotelových komplexů totiž klid opravdu nenajdou a není od věci ptát se rovnou po hotelu určeném výhradně pro dospělé.
Ilustrační fotografie: Pixabay
Kde se podává jídlo? Jak vypadá jídelna?
Zdánlivě zbytečná otázka, ale mnoho lidí bývá rozčarováno tím, že je personál hotelu pošle do zasklené jídelny, kde je horko, chaos, zmatek a když u jídla sedí příliš dlouho, více či méně razantně je jim dáváno najevo, aby už vypadli, že čekají další hosté. Pokud si někdo představuje dlouhé klidné večeře s popíjením vína na terase nad mořem, měl by si předem pořádně zjistit, zda hotel něco takového umožňuje. Nebo si raději vybrat apartmán a takovou příjemnou večeři si tam připravit sám, případně si na ni zajít do restaurace.
Jaká je pláž?
Nejzásadnější otázka. Některé pláže jsou tak často popisovány jako nejkrásnější, až se změnily v hlučná turistická místa, na nichž stojí pivo či zmrzlina o tři eura více než o dva kilometry dál, kde je pláž úplně stejná nebo i hezčí. Dobré je zjistit si, zda je vstup do moře prudký či pozvolný, zda je vhodné mít boty do vody nebo je tam hebký písek. Zejména se to opět týká lidí vyššího věku nebo těch s nějakých zdravotním handicapem, ostatně i těch, kteří třeba jedou s dětmi či vnoučaty. V tomto směru se dvojnásobně vyplatí prozkoumat internetové diskuse, recenze, nebát se na nich nějaký dotaz položit.
Obecně platí, že lidé, kteří rádi cestují, se o cestování i rádi baví. To znamená, že si sdělují informace, hodnocení, ať hezké nebo varovné. Takže vyptávání se a pátrání v této komunitě není považováno za nic nevhodného či trapného, naopak. Zkušení cestovatelé vědí, že úspěch cesty začíná u jejího výběru.