Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových
FOTO: Jan Masaryk, jak jsme ho znali, časopis Svět v obrazech 1948

Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových

14. 9. 2023

Když se 14. září 1886 Jan Masaryk narodil, bylo jeho sestře Alici sedm a bratru Herbertovi šest let. Sestra Olga se narodila až o pět let později, a tak Jan vyrůstal jako poloviční jedináček.

Po otci zdědil přímý a bezprostřední vztah k lidem, po matce neobyčejný hudební talent. Také ale zdědil ze všech sourozenců největší díl matčiny psychické lability.

Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových 1

Alice, Olga a Jan, 1895

Dětství a mládí

Otec měl na děti málo času, proto se jim matka snažila vše vynahrazovat. Ačkoli byla sama přísně puritánsky vychovaná, snažila se dětem dopřát hodně svobody. Jan jako miláček rodiny začal svých výsad brzy zneužívat.

Následky se dostavily: když byl v pubertě, pil, kouřil, lhal, mluvil neslušně, dělal dluhy a revoltoval proti otci. Později se přiznal, že „v Praze degeneroval schválně, protože soupeření s otcem, který byl obrácen výhradně k ideálním výšinám, ho přimělo vydat se opačným směrem.“ Pocitu společenské izolace, který nabyl v rodině, a který souvisel s otcovými postoji zejména v době bojů o pravost rukopisů a v době hilsneriády, se zbavoval pomocí nejrůznějších aktivit v prostředí pražské zlaté mládeže. Čím víc ho otec nabádal ke správnému chování a učení, tím víc syn učení ignoroval.

Amerika

Po problémech na gymnáziu ho rodiče raději poslali, ještě před ústní maturitou, v roce 1906 do Ameriky, aby se tam zklidnil. Na cestu dostal od otce malý finanční příspěvek, který měl postačit na cestu lodí a na prvních pár týdnů života. Později se měl uživit tím, „…co se naučil ve škole a doma“. Většinu těchto peněz ale Jan údajně prohrál na lodi v kartách.

Ze začátku bydlel v New Yorku střídavě u sester své matky Charlotty, které o něj s láskou pečovaly, snažily se ho socializovat a platily mu kapesné a výdaje, na které mu nestačil jeho plat liftboye v pojišťovací kanceláři, kde bral 5 dolarů týdně. Všechny tety byly okouzleny jeho šarmem, ale vnímaly i stinné a drsné stránky jeho charakteru. Mimo jiné si všimly, že Jan v podstatě nezná hodnotu peněz a je schopen sebevětší částku hned utratit, aniž by další vydělal.

Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových 2

Dopis z New Yorku, 1906

Bridgeport a Vineland

Počátkem roku 1907 požádal Jan o nové místo významného amerického podnikatele Charlese Cranea, který byl přítelem jeho otce. Práci sice dostal, ale jen jako dělník ve slévárně, kde vystřídal řadu profesí. Byl nádeníkem, formířem, jádrařem nebo prosívačem písku. Finančně si s platem deset dolarů týdně polepšil. Po několika letech už bral pětadvacet. Jeho pracovní morálka ale nebyla dobrá, občas ani nepřišel do práce a jeho chování se vyznačovalo značnými psychickými výkyvy. Nakonec byl ze zdravotních důvodů propuštěn a v říjnu 1912 umístěn do léčebny ve Vinelandu. Byla u něj diagnostikována psychóza s depresivními symptomy, které byly prohloubeny jeho extrémním bohémským způsobem života.

Hodnocení, které mu v továrně v Bridgeportu dali, bylo poměrně drsné: „Po dobu svého zaměstnání byl přemísťován z jednoho oddělení do druhého, nikde nebyl užitečný a každý se ho rád zbavil.“ Pobyt v léčebně byl pro Jana opravdovým nárazem na životní dno. Byl otřesen nejen vyhozením z továrny, ale i skutečností, že se s ním pro jeho nespolehlivost rozešla řada lidí, kterých si vážil. Na základě této neblahé zkušenosti začal Jan přehodnocovat svůj život. Úvodní věty v jeho deníku zněly: „Dnes začínám svůj život znova. Snažím se oživit svůj charakter, a stát se užitečnou bytostí…lhal jsem sobě i každému, s nímž jsem přišel do styku…“

Návrat do Prahy a první světová válka

Znepokojená matka se rozhodla zjistit pravý stav věcí, a proto 26. srpna 1913 přijela z Prahy do New Yorku. Po několika měsících se jí podařilo přesvědčit syna, aby se s ní vrátil zpět domů na dovolenou. Společně spolu nastoupili na loď Washington a 13. listopadu 1913 přistáli Terstu.

Po návratu do Prahy vznikla nová politická situace, vypukla první světová válka a Rakousko-Uhersko vyhlásilo mobilizaci. Odjet zpět do Ameriky se už Janovi nepodařilo. V Hamburku ho chytili a vrátili domů, kde musel od ledna 1915 do října 1918 narukovat do armády. Protože byl jeho otec prohlášen za velezrádce, sloužil Jan celou dobu beze zbraně.

Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových 3

Jan jako voják během 1. světové války

V této složité době posílal matce z vojny lístky polní pošty: „Drahá maminko, nemám už měsíc zpráv a Ty asi taky ne. Pošta vůbec nefunguje. Jsme dosud v Tyrolsku, krásně je tu, ale netěší mne ta krása, rád bych domů se s Tebou pomazlit…Tvůj H.“

Smíření s otcem a vstup do diplomacie

Po válce se Jan konečně sblížil s otcem a začal pracovat v diplomatických službách. Vrátil se do Ameriky, kde byl jmenován prvním diplomatickým zástupcem Československa. Jeho nejcennějším poznatkem z této doby bylo zjištění, že umí snadno navazovat kontakt s lidmi, a že je schopen lépe než jiní propagovat stát, zvlášť pokud ho vnímá jako dílo svého otce. TGM a republika se mu spojili v jedno.

Praha a Hluboš

V Americe však Jana tížila vzdálenost od rodiny. Matka, na které lpěl, byla vážně nemocná. Proto se zřekl své započaté kariéry a v říjnu 1920 se vrátil do Prahy, kde začal pracovat po boku otce, kterému se stal skutečnou oporou. První Vánoce po svém návratu strávil v rodinném kruhu i s matkou na zámku Hluboš u Příbrami, který měl z letních prezidentských sídel nejraději.

Svatba a kariéra

Jan se oženil teprve až po matčině smrti. V roce 1924 si vzal Američanku Frances Crane-Leatherbee, dceru průmyslníka, v jehož slévárně kdysi pracoval. V roce 1925 se pak stal vyslancem ve Velké Británii.  Příchodem do čela vyslanectví se postavil na vlastní nohy a začal svou skutečnou kariéru. V Londýně byl velmi populární. Říká se, že on jediný směl před britskou královnou vyprávět lechtivé vtipy.

Avšak Janova psychická labilita se projevovala pravděpodobně i v jeho manželství. Po sedmi letech, v roce 1931, byli na návrh paní Frances rozvedeni. Jan se pak již nikdy neoženil, i když ženy v jeho dalším životě nechyběly. 

Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových 4

Janova manželka Frances Crane-Leatherbee

Láska k hudbě

Ať byl Jan kdekoliv, nikde nezapomínal na českou a slovenskou hudbu, kterou nejen propagoval, a dokonce i sám hrál. Na klavír doprovázel například pěvkyně Emu Destinnovou nebo Jarmilu Novotnou. Také rád a často navštěvoval koncerty. Jednou přišel o něco později na soukromý klavírní večírek, na němž vystupovala dcera hudbymilovné hostitelky. Jeden z hostů Jana poznal, naklonil se k němu a chtěl se mu přestavit. „Hrozný,“ pronesl. Jan pohotově zareagoval: „Hrozný? Přímo k posrání!“

Smrt TGM a druhá světová válka

V posledních letech života prezidenta T.G.Masaryka mu Jan věnoval mnoho svého času, lásky a péče. Otec zemřel v den Janových narozenin 14. září 1937.

Vyslancem v Británii zůstal Jan až do října 1938, kdy po podepsání Mnichovské dohody, kterou bylo demokratické Československo obětováno Hitlerovi, podal demisi. Po Mnichovu, v období druhé světové války, žil střídavě v Americe a v Anglii, kde hledal pro svou zemi pomoc proti nacistům. V roce 1940 byl zvolen ministrem zahraničních věcí československé prozatímní vlády v Londýně.

Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových 6

„Válečný Masaryk“ je neodmyslitelně spjat s prací pro britský rozhlas. Jeho promluvy k domovu v rámci zahraničního vysílání BBC, po válce vydané v knize „Volá Londýn“, kterými povzbuzoval posluchače doma v protektorátě a dodával jim odvahy, mu přinesly velkou oblibu.

Dvojité výročí Jana a Tomáše Masarykových 5

Jan 1947

Konec

V červenci 1945 se vrátil zpět do Prahy, kde byl přijat s obrovskými ovacemi. Ve funkci ministra zahraničních věcí působil až do své tragické smrti 10. března 1948. Zemřel v šedesáti dvou let pádem z okna Černínského paláce. I když všichni tušíme, co se stalo, jeho smrt je stále zahalena tajemstvím.

  

 

Zdroje:

Vladimír Vaněk, Jan Masaryk, Torst Praha 1994

Pavel Kosatík/Michal Kolář, Jan Masaryk - pravdivý příběh, Mladá Fronta 2016

Ivana Hutařová, Povolání otce: prezident republiky, Nakladatelství Petrklíč 2000

Vladimír Thiele, Úsměvy Jana Masaryka, Nakladatelství dopravy a spojů Praha 1991

Stanislav Polák, Tomáš Garrigue Masaryk, Středočeské nakladatelství a knihkupectví 1990

Stanislav Polák, Charlotta Garrigue Masaryková, Mladá Fronta 1992

 

Fotografie:

Jan Masaryk, jak jsme ho znali, časopis Svět v obrazech 1948 (včetně úvodní fotografie)

Vladimír Vaněk, Jan Masaryk, Torst Praha 1994

 

 

 

Československo historie osobnosti
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindřich Berka
Myslím si, že otec Jana Masaryka se musel obracet v hrobě, kdy jeho syn lezl komunistům do zadku. Každá osoba má pozitivní a negativní stránky. Hřál se na slávě našeho prvního prezidenta, ale mě zklamal. Jindra
Zdenka Jírová
Velmi pěkný článek, nikdy jsem se o Janovi vlastně nedozvěděla. Vždy se mluvilo jen o jeho nešťastné, záhadné smrti. Moc dobře zpracovaný přehled jeho života.
Naděžda Špásová
Aleno, jsi šikovná, určitě to zaujme, ale já politiku ani minulou ani nynější nemusím. Samozřejmě, že o tom něco vím, jako každý kdo chodil do školy.
Vlasta Ledlová
Moc pěkný článek. Pokud jste neviděli, doporučuji také český film Masaryk z roku 2016.
Vladislava Dejmková
I když jsem většinu znala už dříve, je to pro mě zajímavé shrnutí. Dékuji, ráda jsem si článek pŕečetla.
Zuzana Pivcová
Ano, samozřejmě, to byla fakta, která jsem se už v mládí dověděla z uvedeného článku v MS.
Jana Kollinová
Zajímavý článek. Je zřejmé, že TGM je pro Vás historicky i lidsky zajímavá osobnost, o které jste nashromáždila hodně zajímavých informací.
Alena Velková
Zuzko, Janova psychická labilita a fakt, že působil, byť s dobrými úmysly, v komunistické vládě, skutečně může navozovat variantu sebevraždy...na druhou stranu si Jan zakládal na svém šarmu a zevnějšku, takže mi přijde divné, že by sám od sebe skočil po zádech z okna a navíc v pyžamu, když si mohl vzít bezbolestně prášky. Pravdu se ale nejspíš už nedozvíme.
Blanka Douděrová
Moc hezky napsané, pamatuji se na Hluboš a pečlivě zpracovanou výstavu o legiích a TGM. Těším se na další Tvoje příspěvky.
Zuzana Pivcová
Děkuji za článek plný zajímavých informací. Náš strýc z Prahy za první republiky Jana Masaryka trochu znal, říkal, že narozdíl od svého důstojného otce se projevoval jako veselý a "obyčejný" chlapík" a rád postával a vybavoval se s děvčaty, i služtičkami. Nevěděla jsem však nic o jeho psychických problémech, které by mohly, co se týče smrti, nahrávat verzi o sebevraždě. Já si to ale už od roku 1968, kdy jsem o tom nečekaně četla článek v Mladém světě, nemyslím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.