Výchova dětí v současnosti
Ilustrační foto: Pixabay

Výchova dětí v současnosti

29. 7. 2023

Vlastně ani nevím, jak začít. To, co jsme prožili v autobusu s ostatními staršími cestujícími, se vymyká všem pravidlům slušnosti a slušného chování, úcty ke starším, ohleduplnosti i taktnosti. 

Vracela jsem od lékaře domů běžnou autobusovou linkou jedoucí do Zlína. Na nastupišti je několik starších lidí, kteří byli na nákupech nebo u lékařů a těsně před odjezdem se najednou objeví spoustu dětí, asi tak okolo 8 -10 let se svým vychovatelem a vychovatelkami. Řidič nechá nejdříve nasednout běžné cestující a naposledy do autobusu pustí zadními dveřmi tyto děti s vychovateli. Zejména vychovatel se hned při nástupu chová poněkud zvláštně. Organizuje, které dítě si s kterým má sednout a po nás, co sedíme na kraji, požaduje, abychom se posunuli, že děti si chtějí sednout. Jenže většina z nás vysedá na prvních zastávkách, a tak děti pouštíme pochopitelně k oknu. No, nelíbí se mu to, že jestli není jedno, kde si sedneme. Odpovídáme mu, že není, že vysedáme na prvních zastávkách. 

Autobus se plní a vychovatelé zjištují, že ne všechny děti sedí, a tak zaznívá od vychovatele další pokyn, aby si děti sedaly po třech a div by nechtěl, aby se scvrkli také běžní cestující. Načež se samozřejmě ozýváme, co je to za výchovu, když děti musí sedět. Jeho odpovědí jsme však byli šokováni. Prý kvůli bezpečnosti. A to už jsme psychicky nevydrželi a pěkně jsme mu dali najevo, zda nechce, aby staří vstali a pustili děti. Opět jsme šokováni jeho pohotovou odpovědí. Prý mají na sedadlo stejný nárok jako ostatní, že zaplatily cestovné a jednou prý na nás, důchodce, budou tyto děti platit ze svých mezd odvody na naše důchody. Tak to jsme už skoro všichni vybouchli jako raketa na Ukrajině a hned jsme mu pohotově vysvětlili, že tyto děti na nás dělat rozhodně nebudou, že budou dělat právě na své současné vychovatele. A já sama jsem jen dodala, že jak si děti vychovají, takové je budou mít a dle toho se k nim budou chovat. A další paní dodala, že doufá, že se mu jeho postoj vymstí v jeho stáří. A vychovatel nás ještě informoval, že v přepravním řádu není nikde napsáno, že děti nebo mladí lidé musí uvolnit místo starším a starým cestujícím. Tak to nás dostalo. Dříve jsme žádné pravidla slušného chování nepotřebovali a věděli jsme že staršího člověka, nebo mamince s bříškem je slušností uvolnit místo. Učili nás tomu rodiče, ve škole a i tehdejší řidiči nás do autobusu nepustili dříve, až nastoupili dospělí. A pokud řidič během jízdy viděl, že někdo ze starších stojí, tak si v autobusu dokázal udělat pořádek. Zejména pokud to byl už opravdu starý člověk.

A jak to dopadlo na dalších zastávkách? Bohužel dost špatně, nasedali další starší lidé a děti seděly a vychovatelé byli vysmátí. Jak ubohé...

Když jednoho chlapce paní požádala, aby pustil sednout staršího pána, tak se vychovatel osočil, že za dítě zodpovídá on. Přece musí sedět kvůli bezpečnosti! A já se ptám, jak bezpečné je sedět po třech lidech na sedadlech, kde patří 2 osoby? A neměl pro děti kvůli "bezpečnosti" objednat zájezdový autobus? Zřejmě jej neobjednal proto, že by to jejich cestování vyšlo mnohem dráž. Ale pro děti by bylo "bezpečné".  

Toto všechno ty děti slyšely, jak je pomalu vychovatel navádí, že nemusí pustit staršího sednout. Co to je za výchovu? Vždyt ten vychovatel by potřeboval sám vychovat. Pak se nemůžeme divit, že mnozí mladí se ke starším chovají nedůstojně, ošklivě, násilnicky a zcela bez úcty a mnohdy i s posmívaním se. Jak asi by se tomuto vychovateli líbilo, kdyby jeho maminka sotva stála na nohách a musela v autobuse koukat na sedící dítě? 

děti glosa životní postoj
Hodnocení:
(4.8 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Helenka Vambleki
Takže, Aničko, předcházející komentář nemá být zaměřený proti Tobě, ale o úhlu pohledu. Kdyby tady někdo napsal jiný článek o chudince vnučce, co se zranila při pádu v autobuse, když byla s oddílem na výletě, tak ji budeme společně litovat a všichni bychom tady svorně spílali vedoucímu, proč na bezpečnost dítěte nedohlídl. Děti jely linkovým autobusem, protože objednat vlastní dopravu je hodně drahá záležitost a málokterý rodič za jednodenní výlet dítěte zaplatí třeba tisícovku a možná i víc.
Helenka Vambleki
Každá mince má rub a líc. Ráda bych si přečetla názor i druhé strany, tak aspoň zkusím se vžít do vychovatele. Řidič nechá správně nejdříve nastoupit staré a nemocné a pak pouští nás s dětmi zadními dveřmi. Já organizuju, které dítě si s kterým má sednout a po důchodcích, co sedí na kraji, požaduju, aby se posunuli, protože děti si musí sednout kvůli bezpečnosti. Já za ně zodpovídám a mne budou honit před soud, jestli se dítě v autobuse zraní při prudkém zabrzdění. Usazení důchodci oponují, že většina z nich vysedá na prvních zastávkách, ale konečně děti pouští k oknu. Autobus se plní a my vychovatelé zjištujeme, že ne všechny děti bezpečně sedí, a tak vyzýváme, aby si děti sedaly po třech. Do toho se ozývají namíchnutí důchodci, co je to za výchovu, když děti musí sedět. Přece kvůli jejich bezpečnosti, za což odpovídáme my. Ještě pořád všechny děti nesedí. Do toho zas důchodkyně, zda nechceme, aby staří vstali a pustili děti. Ale ty děti mají na sedadlo stejný nárok jako ostatní, když zaplatily cestovné. Už mě ty babky štvou, tak to nevydržím: Jednou na vás, důchodce, budou tyto děti platit ze svých mezd odvody na vaše důchody...
Ludmila Černá
Myslím, že je to "kus od kusu". Párkrát jsem jela autobusem, který byl hodně obsazený a nastoupily učitelky s dětmi. Vždycky se snažily je usadit, ale nikdy ne na úkor ostatních cestujících. Naopak. A ještě, v jednom opravdu hodně narvaném autobuse, když jsme vystupovaly, děti vystoupily s námi, aby uvolnily prostor výstupu a pak se zase vrátily zpět. Prostě pan vychovatel byl hlupák.
Jana Jurečková
Paní Webrová, máte pravdu. To jsou dvě věci. Vychovatelka má nad sebou nadřízeného a jeho pokyny se musí řídit. Nemá to nic společného s neúctou ke stáří. Vzpomínám si, že před mnoha lety mi moje máma hlídala děti / školou povinné /, nevím kolik jim bylo, už si to nepamatuji. Dožadovaly se jít někam za vesnici, že se brzo vrátí. Máma jim řekla, že je nikam nepustí, že za ně odpovídá. "Až budete s maminkou, ať si vás pustí kam chce.".....Vychovatelka má taky odpovědnost, jinak by tam nemusela být. Tak mi paní Webrová odpusťte, že jsem špatně zareagovala. Děkuji.
Hana Rypáčková
Jezdila jsem často i daleko se skupinou dětí a vždy jsem hlásila v konkrétním spoji , kolik budu mít dětí ze stanice do stanice. Vlakem brnkačka, dostali jsme vagon, autobus jen do 20 osob nám zajistil spoj. Jinak objednat celý autobus. Poslední spoje většinou vezmou i ke stání. Ve vlaku musí být kupé a sedadla označena , že ze stanice x do stanice y je místenka. Když to není označeno , je řečeno, že si koupí místenka i 2 min před jízdou a jak to tam má průvodčí umístit? Chování vedoucího nebylo taktní.
Marie Webrová
Paní Jurečková tak si představte situaci že vaše vnouče pustí sednout dospělou osobu, stane se že řidič prudce zabrzdí a sama jste snad někdy zažila co to udělá v autě když sedíte, natož když se dítě drží jen sedadla. To by byl uragán stěžování kdyby se mu stal úraz. Také jsem byla vychována k úctě starším, nepochybujte o tom. Bohužel ten vychovatel je jednou nohou v kriminále kdyby se něco stalo.
Jana Jurečková
Pro paní Webrovou - v našich dětských letech také vychovatel zodpovídal za naši bezpečnost, přesto jsme byli vedeni pustit staršího si sednout.
Taťana Veselá
Nevím, nemám takovou zkušenost, naopak. Jak píše pan Berka, svět není černý ani bílý...
Jana Zahradníková
Asi by bylo dobré do přepravního řádu zadat jen místa k sezení a ne k stání. Do autobusu vpustit jen tolik cestujících, kolik je míst. Jak by to vychovatel řešil? Je mi jasné,že by to občas mohl být problém,kdyby jelo víc běžných cestujících, ale co jezdím, nepamatuji,že by byl autobus plný. A vychovatel by musel zajistit dopravu předem / objednat/ . No,ono je všechno o toleranci, o domluvě, o pochopení, o vnímání běhu času, o příkladech v okolí. Je to na opravdu dlouhou debatu.
Jana Kollinová
Nemám takovou zkušenost s omladinou a jejich doprovodem, asi proto, že veřejnou dopravu používám až v posledních dvou letech, přesto se mi jedna vzpomínka vybavila. Do autobusu nastoupily předškolní děti a pokud se nevešly na volná sedadla, nabízeli svá místa ostatní cestující bez ohledu na věk, dokud všechny děti neseděly.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.