Do kolika let by senioři mohli pracovat? V čem by se chtěli školit a vzdělávat? Jak jsou spokojeni s vládou a koho by příště volili? Na tyto a další otázky odpovídá anonymní průzkum uskutečněný mezi seniory ve věku 60-82 let na konci dubna.
Od 19. do 30. dubna 2023 jsme uskutečnili dotazování lidí, kterým je 60 nebo více let (značíme jako 60+) a používají internet. Takových lidí je u nás čím dál víc. Například jen podíl osob nad 65 let, které používají internet, vzrostl z 13 % v roce 2010 na 48 % v roce 2022 – ano, skoro polovina lidí ve věku 65+ používá internet minimálně jednou týdně, většinou však denně nebo téměř denně. Je to přes milion spoluobčanů 65+. Nám vyplnilo anonymní dotazník za prvních 24 hodin 460 lidí. To jen ukazuje, že zájem mnoha seniorů o to, vyslovit se k různým životním i společenským situacím je velký. A to je dobře. Celkově tu vyhodnocujeme odpovědi 585 lidí 60+.
Opouštím obvykle používané množné číslo, protože jsem celý průzkum dělal sám, naštěstí vím, jak na to. A ještě jedna věc. Nikdy neměním lidem jejich odpovědi. Fixlování bych považoval za sprosté a nedůstojné. Výjimkou jsou opravy zjevných faktických chyb, např. když někdo napsal, že se narodil v roce 1844 a do důchodu šel roku 2004, tak jsem pochopil, že je to jen překlep. Nebo když člověk zapomněl znaménko @ v kontaktní adrese, kterou diskrétně využívám jen pro komunikaci s ním. Jinak to zůstalo, jak jste to kdo napsali.
Abych zabránil zbytečným pochybnostem, tak ještě pár úvodních vysvětlení: Získané odpovědi neodrážejí názory všech lidí 60+ v celé jejich struktuře (je tu málo mladých seniorů a málo seniorů se základním vzděláním apod.). Nevystihují plně celou seniorskou populaci. Nejde ani tak o to, že jsem se nezeptal všech 2,8 milionů lidí, kterým je 60 a více. To ani nelze, vždycky se musíme spokojit s určitým vzorkem osob a jde o to, aby co nejlépe reprezentoval celou populaci. Výsledky této ankety jsou pouze orientační, neboť mnoho seniorů internet nemá a nikoliv náhodou to bývají ti nejstarší, ti s nižším vzděláním, ti chudší atp., a tito lidé mívají odlišné názory od ostatních, kteří jsou na tom alespoň tak dobře, že mají a používají internet.
Ono je to jako ve volbách. Tam se také – pochopitelně – počítají jen hlasy těch, kteří přišli a hlasovali, nikoliv těch, kteří zůstali doma a voleb se nezúčastnili. A možná právě ti by měli odlišné názory, volili by jinak a změnili by výsledek. V našem průzkumu je to podobné: kdo nemá internet, ten se nezúčastnil, a z těch, kteří ho mají, se zúčastnil jen ten, kdo se chtěl a mohl zúčastnit.
Ale co by to bylo za průzkum, kdybychom se nepokusili jeho výsledky předat těm institucím, které by je mohly využít? V článku se dočtete, které tři to budou. Jistěže je užitečný také hlas konstruktivní opozice, neagresivních demonstrací nebo příslušných odborníků, ale zrovna tak je užitečné vědět, co si myslí lidé, kterých se různé události a problémy týkají. Právě tomu slouží průzkumy tohoto druhu.
Většina dotazovaných pochází z velkého souboru osob, které již dříve souhlasily s tím, abych je občas oslovil. Kromě jednotlivců je osobně neznám. Také přímo z i60.cz se zúčastnilo mnoho desítek lidí. Mnozí vyplňují mé dotazníky pravidelně, ale tentokrát si zde všimlo výzvy 30 dalších lidí a přidalo se k ostatním.
Dotazník obsahoval pět dílčích témat. První popíšu stručně: V ČR jsou velmi rozšířené univerzity třetího věku (U3V). Jsou to vlastně pololetní kurzy na vysokých školách určené seniorům, příp. lidem od 55 let výše. Kurzů jsou stovky a mají různou tématiku. Nejčastěji se senioři zajímají o jazykové kurzy, historii, cizí země nebo o práci s počítači a mobily. Zeptal jsem se tedy, o co by měli největší zájem v rámci širšího tématu „prevence rizik ve stáří“. Dotazovaní se nejčastěji zajímají o to, jak si udržet dobrou paměť (uvítalo by 82% dotazovaných), jak poskytovat první, předlékařskou pomoc (50%), dále jaká jsou a jak uplatňovat práva spotřebitelů a pacientů, jak řešit vztahy v rodině, jejichž součástí je senior, jak poznat dezinformace a hoaxy a jak využívat umělou inteligenci. Jestliže tedy některá univerzita hledá, co seniorům nabídnout, tak tady má žebříček 17 témat podle projeveného zájmu v tématice rizik a nebezpečí, s nimiž se může starší člověk setkat. Sám tyto poznatky předám Technické univerzitě v Liberci, která nyní připravuje podzimní kurzy U3V. Už jsem pro ni začal hledat lektory.
Kdy musí lidé do důchodu?
Předmětem velkého zájmu celé společnosti je odchod do důchodu, přesněji řečeno věk, v němž vznikne nárok na starobní důchod. Obsahem důchodové reformy nesmí být jen posunutí tohoto věku, nýbrž spousta dalších otázek a možností. Přesto politici i veřejnost nejčastěji probírají, kdy se má „jít do důchodu“. Politická opozice tvrdí, že není možné nechat lidi pracovat do pozdního stáří, například do víc než 65 let. Je samozřejmé, že lidé, kteří pracovali těžce fyzicky nebo jsou ohroženi nemocemi z povolání, nemohou pracovat déle, naopak, odešli by do důchodu dříve nebo by přešli na jinou práci a mzda by se jim doplácela. Ale co většina ostatních? Zjišťoval jsem tedy názory právě těch, kteří by – obecně vzato – mohli pracovat déle, neboť to jsou lidé, kteří většinou fyzicky tvrdě nepracovali (90% z nich má maturitu nebo VŠ).
V našem průzkumu šli tito lidé do důchodu v různém věku, od 53 do 72 let. V průměru to bylo v 61 letech. Položil jsem jim tedy jednoduchou otázku: „Kdyby to bylo zapotřebí, byl/a byste tehdy schopen/schopna pracovat i déle, třeba o dva až tři roky?“ Neptal jsem se na ochotu pracovat, na to je těžší si po letech přesně vzpomenout. A odpovědi?
Celá polovina dotazovaných byla tehdy schopna a skutečně také pracovala déle a další třetina sice nepracovala, ale mohla by (!). Dalších asi 5 % by pracovat mohlo, ale v jiné, snadnější profesi. A pouze 14% uvedlo, že déle již nepracovalo a ani by tehdy ze zdravotních důvodů nemohlo. Tady to máte názorně:
Můžeme tak uzavřít, že v našem vzorku seniorů by naprostá většina pracovat mohla déle, než jí vznikl nárok na důchod. Celá otázka odchodu do důchodu je ovšem mnohem složitější, to všichni víme. Nechci tady proto diskutovat ani se čtenáři, ani s opozicí, uvádím jen dílčí fakta.
V průběhu dotazování jsem rovněž obdržel desítky komentářů. Většina byla laděna pozitivně, což se v průzkumech vyskytuje opakovaně. Několik jen nepatrně zkrácených komentářů zde použiju pro oživení textu. Jde o skutečné názory skutečných lidí, ostatně můžete si je dohledat v archivu průzkumu.
Jirka, 75 let: „Moje práce je neustále žádána, protože mám moře zkušeností… Vláda plánuje škrty a omezení těm, kteří se nemohou nijak bránit. Místo toho by měla připravovat pracovní a skutečně výrobní místa ne v čudlíkárnách, ale tam, kde je vysoká přidaná hodnota. Firmy dnes běžně vykořisťují zaměstnance, až se z nich kouří. To nemůže vést k lepšímu, to věděl už Tomáš Baťa.“
Helena: „Myslím, že se problémy kolem důchodců zbytečné zveličují a nebudu daleko od pravdy, že se týkají max. 10 - 15 % z nich… Stát je hlady umřít nenechá. Samozřejmě si v důchodu nemohu dopřát vše, co bych chtěla, ale trochu víc skromnosti by všem nezaškodilo… Řada seniorů pobírajících důchod má navíc vdovský či vdovecký důchod, což není sice závratná částka, ale např. energie to pokryje (pokud nebydlí v luxusu). Myslím si, že většina stěžujících si nemá stěžovat na co. To se ostatně netýká pouze seniorů a zároveň se obávám, že uspokojivé řešení neexistuje.“
Olga, 80 let: „Vždy jsem se uměla o sebe i o rodinu postarat, nebojím se žádné práce a umím si přivydělat… Myslím že i politikům by mělo max. 50 000 Kč stačit.“ A Marcela, 76 let: „Nestěžuji si, nechci žít na dluh svých dětí a vnoučat a umím šetřit a postarat se sama o sebe. Hlavně být zdravá.“
Koho chtějí volit senioři?
Ptal jsem se dále na spokojenost seniorů s vládou a na jejich volební preference. Opět netvrdím, že to platí úplně pro všechny, avšak mnohé to naznačuje. Než se zeptat tří známých, je lepší se zeptat 585 neznámých lidí, viďte?
S vládou panuje v současnosti mezi seniory velká nespokojenost: více než třetina je s vládou velmi nespokojena a další pětina spíše nespokojena než spokojena. Úhrnem 57% hodnotí vládu negativně. Podíl nespokojených a spokojených seniorů (uživatelů internetu) je tedy zhruba 2 : 1. Přesná čísla jsou tato:
Jak jste v současnosti spokojen(a) s vládou Petra Fialy?
- velmi spokojen(a) 6 %
- spíše spokojen(a) 21 %
- těžko se vyjádřit, něco mezi 16 %
- spíše nespokojen(a) 18 %
- velmi nespokojen(a) 39 %
„Naši senioři“ nejsou v průměru negativněji naladění než celá dospělá populace. Podle celostátního březnového průzkumu agentury CVVM vyjádřilo s činností vlády spokojenost 27 procent (z našich seniorů rovněž 27%) a nespokojenost 69 procent Čechů (u nás 57% seniorů).
Lidé rovněž dostali dvě otázky, které běžně pokládají výzkumné agentury – na účast ve volbách a na preferenci jednotlivých stran. Kdyby se v týdnech, v nichž probíhalo dotazování, konaly i volby do poslanecké sněmovny, šlo by údajně 80% lidí „určitě volit“ a 13% spíše ano. Zbývajících 7% by určitě nebo spíše nešlo. Víme však, že účast ve volbách seniorů jako celku bývá nižší. Jenže to je právě tím, že se tu nevyjádřili lidé z kulturně i ekonomicky chudého prostředí, kteří se o politiku málo zajímají (pokud je někdo nevyburcuje opravdu tvrdou „masáží“). Můžeme říci, že „normálně“, tj. když nedojde k divoké mobilizaci voličů, by byl odhad výsledků z tohoto vzorku vcelku adekvátní realitě. Například v lednu jsem uskutečnil podobný průzkum a 630 dotazovaných seniorů v 1. i 2. kole preferovalo P. Pavla, a to v poměru 2:1. Pro 2. kolo byla vytažena hrozba mobilizace a odchodu Čechů na ukrajinské bojiště atd., a tak se náskok P. Pavla snížil.
Nyní k těm stranám. Dotazovaní dostali seznam stran, které by mohly být nejčastěji voleny, včetně čtyřech těch, které nikdy nezískaly potřebných 5% pro vstup do sněmovny. Odpovídali jen ti, kteří napsali, že by k volbám přišli. Z nich 18% nevědělo, kterou stranu by volilo. Ty teď dáme stranou, i když samo o sobě je důležité, že každý pátý by nyní k volbám šel, ale přitom neví, koho by volil (podle mého odhadu to jsou spíše příznivci vládních stran, kteří jsou v deziluzi nad jejich konáním).
Když tedy vezmeme jen ty, kteří by k volbám šli a vědí, kterou stranu by volili, ukáže se tento žebříček volebních preferencí (v % hlasů):
Hnutí ANO 32 %
ODS 20 %
Piráti 10 %
STAN 9 %
ČSSD 7 %
TOP 09 5 %
KDU/ČSL 3 %
KSČM 3 %
PRO 3 %
Přísaha 2 %
SPD 1 %
Trikolora, Zelení nebo jiná strana 1 %
Já je vypsal všechny, aby někdo neříkal, že jsem některou stranu opomenul. Jak vidíte, hnutí ANO by u seniorů získalo 32%, koalice SPOLU by měla 29% a celá vládní koalice 48%. Minulý měsíc se ve výzkumech velkých agentur objevila „Rajchlova“ strana PRO (Právo, Respekt, Odbornost) a jak vidíte, má své příznivce i mezi seniory. Ale nemyslete si, že senioři ty malé strany neznají. Podle tohoto průzkumu 94% zná Trikolóru, 83% Přísahu a 59% PRO.
Při podrobnějším pohledu na demografickou strukturu dotazovaných lze zmínit, že muži častěji než ženy by volili hnutí ANO, ODS a TOP 09, kdežto ženy Piráty a STAN. Nejmladší senioři (do 69 let) bez ohledu na věk, si zvlášť často vybírají PRO, SPD a Trikolóru, ovšem celkové počty takto „hlasujících“ jsou malé, než abychom z toho mohli činit obecnější závěr. Lidé s nižším, nematuritním vzděláním tíhnou relativně častěji k SPD a KSČM, zatímco lidé s maturitou nebo vysokou školou žádnou stranu speciálně oblíbenou nemají.
Nakolik se senioři v naší anketě odlišují od českých voličů jako celku? Můžeme si vzít třeba výsledky průzkumu volebních preferencí - bohužel už z přelomu března a dubna – výzkumné agentury MEDIAN, která patří k nejvíce seriózním (pro to existují jasná pravidla a fakta). V tabulce jsou % osob, které by volily tu kterou stranu.
Ode mne to není vůbec žádný pokus dělat volební model, jak to činí např. právě Median. Prostě si jen ukazujeme, v čem se liší a neliší „naši senioři“. Na prvních čtyřech místech je stejné pořadí jako v celostátním průzkumu a zjištěné preference si jsou podobné Nejvíc se senioři odlišují v tom, že málo podporují SPD: v anketě jsem napočítal 2%, celostátní průzkum lidí 18+ však 10% příznivců.
Co by měla podle seniorů dělat naše vláda a jestli jsou senioři celkově spokojeni se současným životem, to vám dopovíme v zítřejším pokračování.