Místo mého srdce: Paříž
Ilustrační foto: Pixabay

Místo mého srdce: Paříž

26. 2. 2023

Nastupujeme do autobusu, který nás odváží na poznávací zájezd do jarní Francie. Cílem je hlavně Paříž. Za necelých dvacet hodin tak uvidíme na vlastní oči Eiffelovu věž, Montmartre i Louvre s jeho slavnou Monou.

Konečně si tak splním dávný sen navštívit „krásku na Seině,“ jak se tomuto městu také přezdívá. Jen času je proklatě málo. Pouhé tři krátké dny. Po nepříliš příjemné noci strávené na cestě se rozlámaní a nevyspalí pouštíme do poznávacího maratonu. Prohlížíme obrazy a sochy, hledáme náhrobky se slavnými jmény na hřbitově, klušeme zahradami. S pocity závodníků běháme od jedné památky ke druhé. Kostely mi začínají splývat, povznášející zážitky z paláců a muzeí jsou nahrazeny poznatky z front před pokladnami a záchodky.

Pobíhám Paříží v touze shlédnout toho co nejvíce, i když vím, že všechno, co bych chtěla uvidět, stihnout v tak krátkém čase prostě nelze. Najednou „cvak.“ Snad to bylo nějaké smítko, kousek omítky, nebo mi padl do oka pohledný Francouz. Najednou nevidím nic, okolí se ztrácí v soukromé mlze. Oko bolí a pálí jako čert. Dočasně jsem skoro oslepla. Slzím. Naštěstí je blízko lavička, kam se téměř poslepu dopotácím.

Peloton zájezdu se řítí dál beze mne a já tu jen bezmocně dřepím a brečím bolestí i lítostí. Uplyne hodinka, dvě, stále jsem upoutaná k jednomu místu pod Eiffelovou věží. Oko se pomalu uklidňuje. Paříž voní jasmínem, mluví a šeptá desítkami jazyků, nabízí dotek měkkého trávníku i chladivého kamene. Nesměle mrknu a s překvapením zjišťuji, jak je zde krásně.

Slunce se chystá k západu, ale park je stále zaplněný lidmi. Ubylo hektických turistů, přibyli ti, kteří tolik nespěchají. Děti si hrají s míčem, studenti sedí na trávníku, milenci se drží za ruce a nad nimi se proti zrůžovělému nebi rýsuje tmavá silueta babičky Eiffelky.

Najednou je mi lhostejné, kolik mi toho uniklo z naplánovaného programu našeho zájezdu. Právě jsem se totiž zamilovala do tohoto místa pod věží. Do města, ve kterém se zdá, že se lidé dokáží radovat a vychutnávat si život nějak intenzivněji. Je to povahou obyvatel, je to tím městem, nebo jsem podlehla jen klamnému zdání?

Netuším, vím jen jedno. Našla jsem místo svého srdce: „J'aime Paris.“

Paříž.jpg
FOTO: Anna Nejezová

 

 

 

 

cestování Místo mého srdce 2023
Hodnocení:
(5 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Vím,že Paříž už neuvidím,taková je prostě realita. Francií jsem pouze projížděla. Manžel tam kdysi byl,moc se mu tam líbilo.
Naděžda Špásová
Ve Francii jsem byla 2x. Byl to jih a já bych nikam jinam nejela. Zamilovala jsem se do NIce a Provence, bohužel už se tam asi nepodívám. Paříž mě neláká, každý si oblíbí to své z této krásné země.
Marie Seitlová
Francie je krásná a Paříž obzvlášť. Ale chce tam být déle, byla jsem tam týden a viděli jsme hodně. Takovou plavbu po Seině večer, kdy je město rozsvíceno a Eiffelovka je krásně zlatá bych si ještě jednou dala. Projeli jsme také Normandii, Bretaň a zámky. Byla to krásná 14 denní dovolená s výbornou průvodkyní.
Eva Kopecká
Byla jsem tam několikrát, zážitky silné, na snad nejznámější hřbitov na světě nikdy nedošlo a mě to mrzí.
Lenka Kočandrlová
Líbilo by se mi podívat se do Paříže,ale za mlada,teď už ne. Chodila jsem nuceně 4 roky na francouzštinu na gymplu,tehdy by to mělo pro mne význam. Jenže v těch letech bylo téměř 100 % jasné,že se do Francie nepodívám,tím pádem mi připadalo učit se tento jazyk zcela zbytečné a dnes mi sem-tam v mysli vytane nějaké slovíčko z té doby.....nic více.
Jarmila Komberec Jakubcová
Před cca 10 léty jsem byla s kamarádkou na zájezdu "předvánoční Paříž" a bylo to opravdu velmi pěkné. Za pět dní jsem poznala část města s jeho zajímavostmi. Jen byla škoda, že nám byla trochu zima. Tak jsem tam jela ještě na jaře. Dík za článek, který mi opět Paříž přiblížil.
Jan Zelenka
V Paříži jsem bohužel nikdy nebyl a je mi to moc líto. Já bych si kupodivu moc rád prošel hřbitov Père-Lachaise, kde leží ti nejvýznačnější představitelé francouzské kultury.
Eva Klímová
Paříž je kouzelná , byla jsem nadšená i když to byl "náročný" poznávací zájezd , ale měly jsme úžasného průvodce . Také vzpomínám .
Taťana Veselá
Hezke. Ke ctyricetinam jsme si s kamoskami nadelily tydenni Pariz a vzpominam s laskou dodnes...
Blanka Lazarová
Kdo by nechtěl vidět Paříž ! Já určitě, ale nejlépe tak před 40 lety, bez toho návalu turistů. Pár let po revoluci jsem byla okouzlena a při pohledu do alba si občas oživuji vzpomínky.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.