Je výhodnější sepsat závěť, majetek darovat, anebo tyto věci neřešit a nechat je na dědickém řízení? A jak se mohou potomci zbavit zděděných dluhů? Nejen na to jsme se zeptali advokátky Simony Raškové z advokátní kanceláře Müller&Skalický.
V případě, že nerozhodnu o majetku ještě za svého života a nechám to na dědickém řízení, s jakými náklady musí pozůstalí počítat?
Dědické nebo také pozůstalostní řízení vede notář ve funkci tzv. soudního komisaře. Pro tento úkon si notáře nevybíráme sami, je určen soudem, kterému matrika pošle úmrtní list. Podle zákona polovina majetku ve společném jmění manželů zůstává pozůstalé manželovi nebo manželce, druhá polovina se stává součástí pozůstalosti. Pozůstalost se v první dědické třídě rozdělí rovným dílem mezi manžela nebo manželku a potomky. Z takto získaného majetku nebudou dědici platit žádnou daň, ale musí počítat s odměnou notáři, případně s náklady na posudek, který určí jejich hodnotu.
Kdo si musí sehnat znalecký posudek a kdo ho musí zaplatit?
Hodnota majetku a veškerých pohledávek se oceňuje ke dni smrti zesnulého. V jednodušších případech znaleckých posudků není potřeba. Pokud se například jedná o byt a garáž, bude stačit vyjádření realitní kanceláře, movité věci menší hodnoty se neoceňují. V případě, že se jedná o dům či pozemek nebo např. o starožitnosti, sbírku obrazů či známek, je pak nutné odborné vyjádření znalce o výši ceny. Znalecký posudek stojí v průměru kolem 10.000 korun (dle náročnosti posudku) a na jeho úhradě se zpravidla podílejí všichni dědicové formou úhrady nákladů dědického řízení. Např. u ojetých automobilů také často postačí dohoda dědiců na ceně, která vyjde ze srovnání obdobných modelů s přihlédnutím na stáří a stav vozu. Většinu dalšího movitého majetku, například spotřebičů v domácnosti, stačí také řešit dohodou dědiců. V situaci, kdy zemřelý podnikal, je nutností nacenit hodnotu jeho firmy.
Co když zjistím, že zemřelý měl vysoké dluhy? Předpokládám, že ty se také dědí. Mohou dědicové v tomto případě dědictví odmítnout?
V případech, kdy po sobě zůstavitel nechá například větší množství dluhů nebo majetek náročný na jeho údržbu a hodnotnější aktiva se v dědictví naopak nenacházejí, je možné dědictví nepřijmout. Odmítnout nárok na svůj podíl pozůstalosti může každý dědic, jak dědic ze závěti, tak dědic ze zákona. Odmítnutí je možné učinit ve stanovené lhůtě poté, kdy notář dědicům oznámí jejich právo na dědictví. Je možné se také dědictví předem zřeknout smlouvou se zůstavitelem, tedy ještě před jeho smrtí. Pokud se takto dědictví zřeknu, platí to také pro mé potomky, pokud smlouva neurčí něco jiného. Zřeknutí lze učinit ve prospěch třetí osoby. To však platí jen, pokud se tato osoba stane dědicem. Smlouva musí být učiněna formou veřejné listiny, tzn. sepsána notářem. Dokud je zůstavitel naživu, je možné tuto smlouvu zrušit a dědic tím získá své dědické právo zpět.
Jaké jsou vlastně notářské poplatky za vedení pozůstalostního řízení?
Odměna notáře je stanovena vyhláškou a odvíjí se od hodnoty pozůstalosti, případně může notář žádat náhrady oprávněných výdajů. Takže například u dědictví v hodnotě 3 milionů tak zaplatíte 29 645 Kč. Od roku 2023 došlo k navýšení odměn notářů, strop se posunul tak, že se zavedlo nové pásmo od 30.000.000 až do 100.000.000 Kč. Nad tuto výši se další částka nezapočítává. U zvlášť obtížných notářských řízení může být odměna zvýšena. Další náklady mohou být spojeny se správou dědictví, zejména pokud je jmenován nezávislý správce dědictví a je nutno hradit účelně vynaložené náklady s tímto spojené, obvykle jde opět o složitější a sporné dědické kauzy.
Jak je to s okamžitým obstavení účtů v případě úmrtí jednoho z manželů. I když přístupová práva k účtu mají oba, je nějaká šance dostat se k penězům ještě před projednáním dědictví? Kdo vlastně o tom rozhoduje?
Pokud je bankovní účet psán jen na zesnulého, omezí banka své služby. K uvolnění účtu dojde ze strany banky ve chvíli, kdy jí bude předloženo pravomocné rozhodnutí o dědictví.
Jsou nějak zpoplatněny zůstatky na účtech při dědickém řízení?
Zůstatky na bankovních účtech podléhají i po smrti zůstavitele bankovním poplatkům, jsou i nadále úročeny a odvádí se z nich trvalé příkazy, či tzv. platby SIPO. Jejich změnu by mohl v rámci řádné správy přikázat správce pozůstalosti. Doporučuje se zřízení disponentského oprávnění další osobě, které bude platit i po smrti majitele účtu.
Když bych chtěla řešit majetek ještě za svého života sepsáním závěti, jak mám postupovat?
Závěť, nebo také poslední vůle, je právní listina, ve které zůstavitel (ten, kdo závěť sepisuje), povolává jednu nebo více osob za své dědice. Je to tedy dokument, kterým se po smrti zůstavitele bude řídit notář při dědickém řízení. Závěť může napsat každý, kdo je svéprávný a způsobilý k právnímu jednání. Projev poslední vůle musí být učiněn dobrovolně (bez donucení), srozumitelně (čitelně, jednoznačnými větami) a určitě (určení konkrétních dědiců celým jménem a datem narození). Doporučuji se však při sepisování závěti obrátit na odborníka, tedy notáře či advokáta, neboť pomůže nejen s formálními náležitostmi, tedy aby byla závěť sepsána platně, ale též poradí při rozdělování majetku. Zejména v případě, že máte děti. Ty zákon vnímá jako neopominutelné dědice. Tedy podle zákona musí získat svůj zákonný díl, což je ¼ zákonného dědického podílu u zletilých dětí a ¾ zákonného podílu u nezletilých dětí. Sice za služby odborníka zaplatíte, ale vaši závěť bude moci jen obtížně někdo zpochybnit, neboť je považována v případě, že je sepsána ve formě notářského zápisu, za veřejnou listinu. Notář také založí závěť do neveřejné centrální evidence závětí, do které v rámci dědického řízení pověřený notář nahlíží.
Pokud závěť sepíši, mohu ji pak ještě změnit?
Ano, novější závěť vždy ruší tu předchozí. I přes sepsanou závěť můžete majetek uvedený v závěti darovat, což její účinek také změní, neboť není co dědit. Zároveň je možné již učiněnou závěť odvolat bez jejího nahrazení, a to stejnou formou, ve které byla zrušovaná závěť pořízena, anebo ji jednoduše zničit, skartovat. V takovém případě pak bude v dědickém řízení postupováno dle zákonné posloupnosti.
Darování nemovitého majetku se mi jeví jako nejvýhodnější. Je to tak?
Může se to takto jevit. Z hlediska vyjasnění, kdo který majetek v rodině po fyzické osobě získá, je darování za života nejvýhodnější. Darování majetku přímému příbuznému, ale i např. sourozenci, je osvobozeno od daně z příjmu, což platí i pro osobu, která s vámi ve společně hospodařící domácnosti bezprostředně před darováním žila alespoň rok. Pouze v případě, kdy hodnota darované nemovitosti přesáhne 5 milionů korun, je nutné oznámit dar finančnímu úřadu. Pokud darujete nemovité věci nepříbuzným osobám, tak ty hradí daň z příjmu. Ale pozor, je tam jiné úskalí. V naší advokátní kanceláři jsme již řešili některé spory, které po darování nemovitostí mohou vyvstat. Například se obdarovaní potomci s dárci nepohodnou a snaží se je z domu či bytu získaného darem vystěhovat.
Jak tedy takovým situacím zabránit?
V případě darování domu či bytu, ve kterém chcete dožít, je ideální pojistit se zřízením věcného břemene, které by mělo být součástí darovací smlouvy.
Co když by chtěl obdarovaný nemovitost prodat, nebude pak muset platit nějakou daň?
V takovém případě by měl počkat alespoň 10 let, anebo dva roky před prodejem v nemovitosti bydlet, protože pak nebude muset platit daň z příjmu. V případě dědictví by se pak do této doby započítala i doba, po kterou nemovitost vlastnil zůstavitel, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem.
Když bych tedy chtěla darovat byt svého synovi, musel by se trvale přihlásit do daného bytu? A musí nový majitel ohlásit změnu družstvu vlastníků, jde-li o družstevní byt?
Pokud daruji byt svému synovi, nemá jeho trvalé nebo faktické bydliště vliv na platnost takového úkonu. Zřizovat si trvalé bydliště v darovaném bytě nemusí. Otázka trvalého a faktického bydliště bude hrát roli v oblasti daňové, pokud by se po přijetí daru rozhodl byt prodat a mít tak na tomto zisk. Jak jsem uvedla, danit jej bude, pokud v bytě požadovanou dobu nebydlel a není osvobozen. V případě darování družstevního bytu je potřeba si v první řadě uvědomit, že nepřevádím bytovou jednotku jako nemovitou věc, ale převádím družstevní podíl. Převod družstevního podílu je vůči družstvu účinný až jeho oznámením družstvu. Změna vlastnictví tak musí být družstvu ohlášena.
