Lenka (58 let): Manžel má raději psa než mě. Je to směšné, ale trápí mě to

Tak tohle vám opravdu nezávidím. My máme taky pejska, je na nás dost závislý, na manžela víc. Více ho venčí, ale pejsek nás má rád oba. Jsme s manželem 45 let, ustálilo se to tak nějak samo, s tím už moc nenadělám. Možná by pomohlo, kdyby jste si našla přítele.

Milá paní Lenko, popsala jsem váše trápení opravdu tak, že jsem se na konci za vás vnitřně na vašeho manžela rozčílila. Oni si to chlapi prostě neuvědomují, že ač to vypadá jako banalita, druhému to může hodně ubližovat. My s manželem doma také občas řešíme, že se mi nelíbí, když sedíme třeba na gauči, kde leží i náš pes (kterého mám také velmi ráda), že ho manžel pohladí a až potom se otočí na mě a řekne, že mě pohladí taky, aby mi to nebylo líto. Je to malichernost, ale mně se také nechce být na druhém místě za psem :-). Jinak máme hezký vztah, ale tohle mě teda štve, takže vám rozumím. Manžel se tomu směje, ale jen kdyby to bylo obráceně, tak by se ho to také dotklo. Dokonce si pamatuji kolegyni z práce, která svému psovi úplně propadla, ale tam se to stalo kvůli tomu, že její manžel jí pořídil psa, kterého ona nejdřív nechtěla. Jenže s ním nikdo jiný nemohl chodit na procházky, tak chodila kolegyně. Ale měli náročného psa na pohyb, trávila s ním venku i 4 hodiny denně. A to se manželovi nelíbilo, jenže jí ho pořídil, tak nemohl nic říkat. Napadlo mě, že byste si mohla pořídit dalšího pejska a ten by byl jen váš. Ona ta láska ke zvířatům je krásná, vrací nám potom všechno mnohokrát víc zpátky svojí radostí a vítáním, ale pes nikdy nemůže nahradit vztah k manželce. Držím palce, určitě je zapotřebí něco změnit, když vás to trápí.