Jednašedesátiletá Hana před dvěma roky ovdověla a nyní se rozhodla začít žít aktivně, pokusit se nevzpomínat, neuzavírat se před světem. „Odhodlala jsem se, že poprvé vyrazím sama k moři. Vybrala jsem si malý řecký ostrov, o kterém jsem četla samé hezké věci a vydala se do cestovky. Tam mě čekal šok,“ vypráví. Zjistila totiž, že pokud chce jet sama, desetidenní pobyt se jí prodraží o více než pět tisíc. „Zájezd stojí šestnáct tisíc bez stravy. Chci malé obyčejné studio, prostě pokoj s jednoduchým kuchyňským koutem, ne all inclusive hotel, ve kterém budu stát frontu na jídlo. Ovšem mi bylo sděleno, že si musím objednat dvoulůžkové studio a zaplatit jako by v něm byli dva lidé. Ta cena vyrostla příšerně,“ vysvětluje.
Začala hledat možnosti v dalších cestovních kancelářích a zjistila, že situace je všude téměř stejná. Všude po ní chtějí takzvaný příplatek za neobsazené lůžko, což činí obvykle čtyři, pět stovek na den, někde i více.
„Single dovolená se stala novým fenoménem. Vyráží na ni lidé mladí i vyššího věku, skladba single cestovatelů je opravdu pestrá. Svět turistiky však na to není připraven a kdo chce jet sám, je často nucen zaplatit za celý pokoj jako by tam byli dva lidé,“ potvrdil Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří. Nedávno v několika rozhovorech zazněla jeho věta: „Kdo nyní v cestovním ruchu vsadí na jednolůžkové pokoje, uspěje.“ Tvrdí, že cestovní kanceláře se v tomto směru snaží s hoteliéry vyjednávat, ale výsledky se zatím nedostavují.
Donedávna bývala nabídka jednolůžkových pokojů větší, ale problém byl v tom, že zpravidla šlo o větší hotely a tyto pokoje byly malé, na nevýhodných místech. Třeba neměly balkon nebo byly v suterénu a podobně. Lidé, kteří je dostali, se tedy cítili být znevýhodněni. Nikdo přece nechce trávit dovolenou v jakési špeluňce. Navíc přibývá lidí, kteří jsou zvyklí cestovat, umějí si na internetu předem prověřit, jaké je místo, které si vybrali, takže se zvětšuje zájem o zajímavé destinace, oblasti. Typickým příkladem je single žijící devětapadesátiletý Marek z Prahy, který takto popisuje svou zkušenost: „Žiju sám, vyhovuje mi to tak. Projel jsem už kus světa. V poslední době jsem se zamiloval do Řecka, tak se tam vracím. Projíždím malé ostrovy, je to nádhera. Jenže je problém se na ně dostat sám, lety na ně mají zarezervované cestovky a přestupovat na běžných linkách v Aténách se mi nechce, volím raději přímé lety. Takže jsem například loni jel s cestovkou na malý krásný ostrov do jednoduchého apartmánu bez jídla, který měl stál na jedenáct dnů dvacet tisíc a k tomu jsem asi šest tisíc připlácel za neobsazené lůžko. To už je docela velká palba, za to mají lidi pobyt v hotelech s jídlem. Jenže na turisticky přeplněných profláknutých místech, na která nechci. Vím, že malé ostrovy jsou dražší, to je správné, díky tomu tam není ten brutální turistický průmysl. Ale nechápu, proč tam cestovky nenabízejí ubytování pro jednotlivce, když znám spoustu lidí, kteří cestují sami a štve je, že musejí platit ty nehorázné příplatky.“
Cestovní kanceláře zdůvodňují problém tím, že se nejsou schopny dohodnout s majiteli ubytovacích zařízení – ti prý trvají na tom, že chtějí pokoje obsazovat celé a odmítají přistoupit na zvýhodněné ceny pro jednotlivce.
Jedna dáma, která se v cestovní kanceláři zajímala o zájezd do Řecka, se dokonce setkala s naprosto bizarní reakcí. „Mladá žába, která tam prodávala zájezdy, se mě zeptala, proč si tedy nenajdu nějakou kamarádku, se kterou bych jela. Řekla jsem, že mám spoustu kamarádek i manžela, ale chci jet na týden sama k moři na určitý řecký ostrov. Koukala na mě, jako bych jí vyprávěla o přistání mimozemšťanů. Pak řekla něco ve smyslu, že existují weby, na nichž lidé hledají spolucestující, že si tam můžu někoho najít, že tam prý inzerují i muži. Ona si vůbec nedovedla představit, že někdo si chce jet odpočinout sám. Přitom já znám několik žen, které cestují samy. Jedna je mladá vytížená manažerka, která si prostě chce odpočinout. Druhá je vdova, která je introvertka, samotářka. Třetí se stará o nemocného manžela a její děti jí vždy na léto kupují pobyt u moře, aby si trochu vydechla. Ani jedna z nich si nepotřebuje hledat známost na internetu, aby mohla někam vyrazit,“ vypráví.
V současnosti je situace pro single cestovatele čím dál více frustrující, protože v rámci celkového zdražování jsou ceny letenek i ubytování vyšší, než donedávna bývaly. Když se k nim připočte cena takzvaného trestu za samotu, suma se vyšplhá do velkých výšin.
Přitom právě mezi single cestovateli je mnoho takových, kteří se nechtějí spokojit s tím, že budou jezdit stále na stejné místo jen proto, že tam je určitý hotel, který jim poskytne nějaký jednolůžkový pokoj. Naopak, zpravidla jde o lidi, kteří chtějí objevovat nová místa, nespokojí se pláží plnou odpadků a mizerným jídlem, na které čekají frontu v jídelně.
Turistický ruch je oblast, ve které se zatím neprojevilo to, že společnost stárne a mezi zdravými seniory je hodně takových, kteří chtějí cestovat sami. Přitom právě mezi lidmi vyššího věku je mnoho těch, kteří při organizování dovolené využívají služeb cestovních kanceláří, protože si z různých důvodů netroufnou cestovat úplně sami. Chtějí mít vše zařízeno, mít možnost určité podpory, kdyby se dostali do nesnází. Ale nechtějí být proto nuceni hledat si na dovolenou parťáka jen proto, aby obsadili dvoulůžkový pokoj. Vědí totiž, že single dovolená má své kouzlo a nemíní se jí vzdát, i když za to dosud musí nesmyslně platit vysoké sumy.
