To, že se šedesátníci a starší stávají nejpočetnější věkovou kategorií ve společnosti, je často vykreslováno jako něco hrozivého a špatného. Míněno ve smyslu: kdo je bude živit, už teď pro ně není práce a podobně. Hodně světla do situace vnesla nedávno vydaná zpráva Českého statistického úřadu s názvem Senioři v datech 2022. Ta mimo jiné obsahuje větu: Považovat seniory automaticky za neproduktivní složku obyvatelstva není odpovídající, a to stále výrazněji.
V polovině roku 2022 bylo na trhu práce dvakrát více lidí ve věku šedesát až šedesát čtyři let než v roce 2012 a zatímco před deseti lety v této věkové kategorii pracoval necelých třicet procent lidí, nyní je to téměř padesát pět procent lidí. Což znamená, že více než polovina příslušníků této věkové kategorie je ekonomicky aktivní.
„Vím, že hodně lidí ve věku po padesátce nemůže najít práci, případně se obávají, že o stávající přijdou, ale já mám opačnou zkušenost. Když jsem řekla nadřízené, že odejdu do penze, přímo se zhrozila a od té doby mě přemlouvá, ať ještě minimálně rok, dva pracuju. Dokonce mi začala psát mimořádné prémie,“ vypráví čtyřiašedesátiletá Jana Novotná, která pracuje v sociálních službách. Prošla různými pozicemi v domovech seniorů, od pečovatelky až po pracovnici, která klientům zajišťuje takzvané volnočasové aktivity, tedy různé kroužky, výlety. „Není to lehká práce, je k ní třeba fyzičku, protože dámy a pány často vyvážím na výlety na vozících. Už jen vytlačit vozík po rampě není jen tak a za den takhle přemístím klidně i dvacet klientů, takže mám svaly jako chlap,“ říká. Tvrdí, že mladé ženy tuto práci často dělají jen krátce a pak si hledají jinou. „Prostředí jim nepřipadá atraktivní, nejde to dělat, když nemáte ke starým lidem vztah. Jedna kolegyně mi přímo řekla, že má z toho depresi, že nechce vidět, jak jednou skončí,“ dodává.
Přidáme ti, když zůstaneš
Pětašedesátiletá Renata, která si nepřeje zveřejnit své jméno, uklízí v jednom soukromém zdravotnickém zařízení na severu Moravy. „Jeho majitelé si mě přímo hýčkají. Dělám pro ně pět let a neměnila bych. Když jsem řekla, že se těším do penze, přidali mi hned tisícovku. Je mi jasné, že sehnat někoho na úklid ve zdravotnictví je těžké,“ tvrdí. Přestože plánovala skončit, rozhodla se pracovat dál poté, co zjistila, o kolik se jí zvednou náklady na energie, na provoz domácnosti. „Vím o mnoha lidech v mém věku, kteří pracují jen proto, že chtějí, ale i o těch, které k tomu nutí ekonomická situace. Je to i můj případ. Můj partner například nedávno zkusil rozvážet jídlo z restaurací pro jednu z těch firem, které se tím zabývají. Nedal to. Nebyl schopen pracovat s těmi jejich aplikacemi tak rychle, jak bylo třeba, unavoval ho velký provoz ve městě, který ve firemním autě, na které nebyl zvyklý, nezvládal. Takže naše zkušenost je, že ne každá práce se pro nás v našem věku hodí. Partner celý život pracoval v těžkém průmyslu, tak že on ve svém oboru zůstat nemohl, je udřený. A protože nemá zkušenosti z jiných oborů, lehčí práci jako přivýdělek teď hledá obtížně. O mně je naopak přímo rvačka,“ uzavírá Renata.
Někteří lidé ve věku, kdy by už mohli být v penzi, pracují, protože prostě chtějí, baví je to. Peníze, které vydělají, mají na cestování, na koníčky, na vzdělávání. Jiní pracují, protože musí. Mají složitou rodinnou situaci, někdy ještě nesplacené dluhy nebo se právě v jejich případech krutě odrazily zvýšené životní náklady související se současnou krizí.
Nepostradatelní, přesto podceňovaní
V absolutních počtech se za desetiletí zvýšila zaměstnanost seniorů, tedy lidí ve věku šedesát let a více z 275,9 tisíc na 480,3 tisíc. Pro srovnání statistici uvádějí, že celková zaměstnanost se zvýšila o 272 tisíc. Ve věkové skupině 45–59 let stoupla o 384,5 tisíc, ovšem u mladších kategorií do 44 let došlo k poklesům v počtech pracujících celkově o téměř 317 tisíc.
Každopádně však současná situace na trhu práce ukazuje to, o čem personalisté hovoří už delší dobu. Neplatí, že by lidé ve věku kolem šedesátky byli méně schopní než lidé mladší, naopak. V mnoha zaměstnáních už jejich nadřízeným dochází, že jsou v řadě směrů větším přínosem. Jsou často spolehliví, zkušení, obětaví.
Poslední roky také ukázaly, že lidé vyššího věku jsou schopni pracovat s novými moderními technologiemi. Covidová doba je naučila nakupovat přes e-shopy, komunikovat přes různé nové platformy. „Časté tvrzení, že se starší lidé obtížně učí něco nového, je předsudek. Když dostanou příležitost, mnozí je učí rádi a jsou schopní. Jen k tomu mnohdy nedostávají příležitost,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, odborník na trh práce, který vede oddělení analýz ve firmě LMC.
Právě v oblasti IT a komunikací se podle zprávy Českého statistického úřadu počet lidí ve věku kolem šedesátky a výše zvyšuje, což je pozoruhodná informace. Zřejmě časem přestane platit, že takzvaná ajťák je vždy mladý kluk.
Z hlediska vykonávaných ekonomických činností jsou tedy pracující senioři ve vyšší míře zastoupeni v některých odvětvích, zatímco v jiných je jich velmi málo. K těm prvním patří zejména zdravotní a sociální péče, kde pracuje zhruba každý desátý senior a vzdělávání, kde jich je zaměstnáno 46 tisíc.
Shrnuto: zhruba každý osmý pracující v těchto odvětvích je senior ve věku 60 a více let! To už je tedy číslo, které rozhodně stojí za pozornost a velmi jednoznačně bere vítr z plachet všem těm, kteří starší lidi podceňují.