Za mrazivého dne vysvitlo vzácné sluníčko. Toho musí člověk využít a vyrazit ven. Vyrazila jsem, silnice dobré a když už jsem byla kousek od Hořence, najednou stop. Bouračka, kolona aut, přiletěla žlutá helikoptéra, sanitky a policie. Uvízla jsem v koloně. Srazila se dvě osobní auta, naštěstí bouračka dopadla docela dobře, žádné houkání, žádný pohřebák, jen zničená auta. Hodinová ztráta, ale co je to proti ztrátě života..
Po této nucené přestávce jsem už ani neměla náladu se vyšplhat na ten milý vršek zvaný Čičov. Jenže to slunce i ten kopeček byly na dosah, tak jsem ten svůj cíl nevzdala. A dobře jsem udělala.
Čičov je přírodní rezervace v okrese Louny na stejnojmenném kopci. Také se mu říká Hořenecký Špičák, Spitzberg, nebo Číčov. Malý kopec, 476 m.n.m. u osady Hořenec. Malý, ale krásný a krásný je i rozhled do krajiny Českého středohoří. Už tu o něm několikrát byla zmínka.
Zaparkovala jsem a vydala se nahoru s mojí kamarádkou Mystynkou. Nikde ani živáčka, mráz pěkně štípal do tváří, za chvilku jsem byla na vrcholku a kochala se pohledem na České středohoří. Už bylo poněkud mlhavo, ale výhled byl ještě dobrý. Nade mnou přeletělo letadlo. docela nízko, pilot mi zamával a já jsem opět byla v euforii ze života, z krás, které nás obklopují. Zapomněla jsem na ten tísnivý pocit, který ve mě vzbudila havárie aut.
Pospíchej pomalu. Ano, náš život je opravdu krátký v tomto pozemském čase. Než se nadějeme, jsme u konce naší životní pouti. Ale než tam dojdeme, můžeme ještě hodně dobrého vykonat, pomoci svým nejbližším, přátelům, tomu kdo potřebuje a my můžeme být s nimi. A oni zase pomohou nám.
Moc bych nám všem přála, abychom nebyli naštváni, když leccos nejde podle našich představ. Je období lepší i horší. Když si uvědomíme, že vše ve vlnách přichází i odchází, tak doufejme, že zase nastane zlepšení. Hudrováním na to, či ono, si zbytečně otravujeme život. Ten život, který rychle ubíhá vpřed a my už mu vždy nestačíme. Ano je to tak, náš život visí každou chvilku na vlásku. Asi opravdu mají s námi andělé dost práce a občas je musí řádně bolet jejich andělská křídla. Tak buďme jim nápomocni a dávejme na sebe pozor.
Pospíchej pomalu!
