"Rozhodně nenecháme nikoho padnout, stát se o lidi v nouzi vždy postará,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, se kterým jsme si povídali i o důchodové reformě či péči o seniory.
Vaši rodiče ještě pracují nebo jsou už v důchodu?
Moji rodiče i rodiče manželky jsou už v důchodu několik let.
Jak jsou spokojeni s výší své penze, neříkali vám, když jste se stal ministrem, abyste něco s těmi důchody udělal?
Neříkali. Rodiče celý život žijí velmi skromně, nikdy si nestěžovali. Moje maminka byla dlouho na mateřské, protože má pět dětí a strávila s námi spoustu času doma, za což jsme jim my, synové, moc vděční. Po roce 1990 pak začala pracovat jako soukromý zemědělec, takže její důchod je nyní velmi nízký. Ale samozřejmě, když je potřeba, tak rodičům vždy pomůžeme a asi je to tak i v jiných rodinách, kde to situace umožňuje. Systémově je to ale špatně, proto jsem rád, že se nám podařilo dotáhnout výchovné, které bude platit od ledna příštího roku a bude představovat 500 korun měsíčně za každé vychované dítě, což je něco, co dosavadní důchodový systém maminkám dodnes dlužil, protože penzistky, které vychovaly děti, mají dnes v průměru o tři tisíce korun měsíčně méně než muži.
Letos se díky valorizacím zvýšily penze třikrát, nicméně kvůli vysokým cenám energií, ale i potravin, budou jistě letošní Vánoce v mnohých domácnostech skromnější. Která skupina lidí je podle vašich analýz na tom nyní nejhůře? Předpokládám, že to jsou především vdovy a samoživitelky…
Pokud se bavíme o lidech pobírajících důchod, tak to určitě budou vdovy či vdovci, kteří žijí v domácnosti sami a invalidní důchodci a co se týče dalších věkových skupin, tak to budou určitě samoživitelky, samoživitelé a různě zdravotně hendikepovaní lidé. To jsou dnes nejvíce ekonomicky ohrožené osoby.
Vláda má pro lidi ohrožené chudobou celou řadu nástrojů, jak jim pomoci, tak pojďme si je v rychlosti projít. Je to jednak příspěvek na bydlení. Kdo má na něj nárok a kolik peněz měsíčně může žadatel dostat?
Příspěvek na bydlení je základní pomocí těm lidem, kteří nemají dostatek peněz na úhradu nákladů spojených s bydlením, tedy dnes jsou to především drahé energie, ale i rostoucí nájmy. Nárok na něj má domácnost, u níž náklady na bydlení přesáhnout 30 procent jejích příjmů a v tom případě pak stát veškeré výdaje, které jsou nad těch třicet procent, to znamená výdaje na plyn, elektřinu, pevná paliva, ale i na nájemné, je schopen uhradit. Samozřejmě je to kalkulováno do určité výše normativů, ale ty se od října upravovaly, takže to dnes vychází tak, že je to až 85 procent domácností, kterým stát hradí veškeré výdaje nad těch 30 procent vícenákladů na bydlení.
Kolik žádostí o příspěvek na bydlení nyní evidujete, protože ještě letos na jaře takový zájem o něj nebyl…
K letošnímu říjnu evidujeme zhruba 190 tisíc žádostí, nejvíce z nich jsme přijali v měsíci září, kdy nám počet žádostí meziročně stoupl zhruba o třetinu.
O jakou velkou částku se jedná, tedy kolik průměrně může ten doplatek pro jednu domácnost činit?
Liší se to podle druhu bydlení a lokality, a podle počtu osob v domácnosti, ale průměrně je to podpora vyšší než 4100 korun, což je určitě významná pomoc a my dnes umíme rychle zareagovat i na zvýšené zálohy na energie tak, aby se lidé nedostali do potíží ani s placením těchto záloh.
Když někomu ani tento příspěvek na bydlení nestačí, může si zažádat ještě o doplatek na bydlení, a pak je tu ještě jednorázová dávka mimořádné pomoci…
Ano, ve výjimečných případech, kdy lidem ani tento příspěvek na bydlení nestačí, mohou si požádat o doplatek na bydlení či o mimořádnou dávku. Nicméně u těchto žádost už je trochu přísnější posuzování, kdy je bráno v potaz i to, zda žadatel má nějaký majetek, tedy jednak nemovitý majetek, ale třeba i nějaké úspory na účtu, což se u příspěvku na bydlení neposuzuje.
Váš rezort společně s ministerstvem průmyslu a obchodu připravuje v souvislosti s vysokými cenami energií vznik statusu tzv. zranitelného zákazníka. Můžete sdělit podrobnosti, o co se jedná a hlavně, kdo a jak bude takového zranitelného zákazníka vyhledávat?
Status zranitelného zákazníka je nyní v návrhu novely energetického zákona a bude v podstatě chránit ty osoby, kterým hrozí odpojení od energií z důvodu neschopnosti jejich úhrad. Na základě spolupráce úřadů práce a dodavatelů energií budou tyto zranitelné osoby vytipovávány a pak ta konkrétní finanční pomoc půjde od státu přímo k tomu dodavateli energií. Rozhodně stát nenechá nikoho padnout.
Odkdy by tato novela měla platit?
Počítáme, že nejpozději od 1. července 2023.
Já bych se ještě teď vrátil na skok k důchodům. Vaše ministerstvo v létě vypustilo informaci o tom, že se vyplatí jít do předdůchodu do konce letošního roku. Úřady pak sotva stíhaly žádosti vyřizovat. Kolik lidí o předdůchod zažádalo?
Ty údaje ještě Správa sociálního zabezpečování zpracovává, takže nemáme úplně přesné číslo, ale je to okolo třiceti tisíc žádostí o předdůchod. Nicméně, to ještě neznamená, že takový počet lidí do předdůchodu nakonec opravdu odejde. Jinak pro porovnání – o starobní důchod ročně požádá kolem devadesáti tisíc pracujících, přičemž každoročně zhruba třicet tisíc lidí jde do předčasného důchodu.
Vaše ministerstvo na druhou stranu chce motivovat pracující důchodce, aby pracovali co nejdéle, a to tím, že by se jim odpustilo pojistné na důchodové pojištění…
Ano, je to návrh, který už teď máme v legislativním procesu, v mezirezortním připomínkovém řízení. Vnímáme to jako motivační faktor k udržení pracujících důchodců podle jejich možností a schopností dále na pracovním trhu. My tím vlastně vypneme ten mechanismus, který je tam dnes, kdy se vám za každý měsíc napočítává relativně drobná částka, která vám následně důchod zvyšuje, nicméně to je mechanismus, který není ani moc motivační, ale ani příliš srozumitelný. Naopak odpuštění pojistného považujeme pro pracující seniory za výhodnější. A my tento návrh kombinujeme ještě s opatřením, které začne platit od 1. února, a to je podpora částečných úvazků, kdy poskytujeme zaměstnavatelům slevu na pojistném u takto zkrácených úvazků, který využívají například částeční invalidé, ženy na mateřské dovolené nebo právě lidé v seniorském věku, kteří si takto ještě mohou přivydělat.
Pod vaším vedením je MPSV nyní asi nejdál v přípravě parametrů důchodové reformy. Nechci zacházet do detailů, ale aspoň obecně a jednoduše – jak by se podle vás měli lidé připravovat na stáří, aby jejich poslední léta života byly důstojné? A pomůže jim v tom připravovaná důchodová reforma?
Je třeba říct, že ty zásadní změny se týkají nás, tedy generace tzv. Husákových dětí, kteří začnou odcházet do důchodu někdy po roce 2030. Když to řeknu zjednodušeně, pro mě je cílem, aby důchodová reforma byla postavena na základním principu – stále zůstává hlavní průběžný pilíř a hlavním zdrojem pro průběžný pilíř jsou peníze, které tam odvedou lidé, kteří pracují a jsou to děti, které před tím někdo vychoval. To znamená, že chci, aby důchodový systém uměl zohlednit nejen zásluhovost za to, kolik jsem vydělal a odvedl na pojistném, ale také, že jsem měl děti a vychoval je pro tento systém. Tedy – pokud jsem pracoval a dosahoval průměrných výdělků a vychoval alespoň dvě děti, budu moci počítat s důchodem, který mi zabezpečí důstojné stáří. Pokud ale z nějakého, ať už zdravotního či osobního důvodu člověk děti nemá, musí počítat s tím, že pro slušný důchod musí ty náklady spojené s výchovou dětí nahradit, a to formou připojištění ve třetím pilíři. Čili pro něj musí být kladen větší důraz na individuální spoření, samozřejmě ale s podporou státu. Takže to je zjednodušeně ten hlavní princip, samozřejmě k tomu je potřeba aktivovat lidi na trhu práce, budeme je muset doplňovat lidmi ze zahraničí, což je důležité pro udržení ekonomického růstu.
Se stářím souvisí i péče o seniory, a to jak v domácím prostředí, tak v různých typech zařízení pro seniory. I v této oblasti chystá váš resort nejrůznější změny, konkrétně zavedení valorizačního mechanismu do úhradové vyhlášky, což by znamenalo automatické navyšování úhrad za péči…
Zvýšení příspěvku na péči je jedou z mých priorit, stejně jako vyšší podpora neformální péče, tedy péče o nemocného či starého člověka v domácím prostředí. Jde o to, aby i práce pečujícího, který často potřebuje pracovat na zkrácený úvazek, byla zohledněna v důchodovém systému. Sám znám řadu případů, kdy lidé pečovali několik let o svého příbuzného, pracovali na zkrácený úvazek a později pak sami ovdověli a jejich důchod byl minimální. Přitom kdyby byla ta opečovávaná osoba umístěna do nějakého zařízení pro seniory, musel by stát vynaložit na péči daleko více peněz. A to chceme změnit.
Připravujete také změny v oblasti kvality služeb v sociálních zařízeních. Co se vám nelíbí, co by se mělo hlavně změnit?
Máme ambici změnit velká pobytová zařízení na zařízení komunitního, rodinného typu, kde bude kladen důraz na zlepšení individuální péče. Tedy připravujeme nastavení materiálně-technických standardů, které například určí, jaký by měl být poměr dvou a jednolůžkových pokojů, aby byla zajištěna větší intimita pro klienty. Ale nastavujeme i nové standardy v oblasti personální, protože je nutné, aby v těchto zařízeních bylo zajištěno dostatek kvalitního personálu.
Jak hodnotíte generační soužití v českých rodinách, tedy vztahy mezi generacemi, protože někdy se mi zdá, že mladí lidé neprojevují moc úcty ke starým lidem a naopak, mnohdy se zase se staršími lidmi jedná jako s dětmi a oni pak právem říkají „Jsme sice staří, ale nejsme blbí…“
Bohužel mám pocit, že se ta situace zhoršuje, že mladí lidé, ale i my jako střední generace, nemáme zdaleka tolik času věnovat se našim rodičům nebo prarodičům. I proto se chceme zaměřit na problematiku tzv. sendvičové generace, kdy jste rodič, ale zároveň se potřebujete starat ještě o své vlastní rodiče, tak aby stát toto dokázal podpořit.
Pro podporu mezigeneračních vztahů by měl sloužit asi i chystaný rodičovský příspěvek pro prarodiče…
Ano, já chci zajistit maximální flexibilitu pro zvládnutí rodičovství a tedy, aby mohl být tzv. rodičák využitelný i pro prarodiče, kteří často mívají v rodinách při výchově dětí důležitou a nezastupitelnou roli. Takže pokud to i tímto opatřením dokážeme podpořit, tak je to určitě dobré.
Máte pět synů, kterým se vzhledem k vašemu pracovnímu vytížení asi nemůžete v průběhu roku tolik věnovat, tak jak se těšíte na vánoční svátky?
Já se na letošní Vánoce těším nejvíce za poslední roky, protože té práce bylo a je opravdu hodně. Takže doufám, že budu moci 23. prosince odjet za rodinou. Nicméně, my máme ty svátky trošku specifické, protože já na Štědrý den, ale i na první a druhý svátek vánoční muzicíruju v kostelích na půlnočních. Ale moc se na to těším, protože se zase po delší době setkám se svými přáteli, kolegy muzikanty, se kterými hraji pětadvacet let. A je to u nás v rodině taková živá tradice, protože na kůr chodil na housle hrát i můj staříček. Já jsem také začínal s hrou na housle, ale pak jsem přešel na kontrabas a později na tubu.
