Je obecně známo, že Češi nadužívají léky. Co je na tom pravdy a jak jsme na tom v porovnání s Evropou?
Ano, je to pravda. Patříme jednoznačně k zemím v nichž je vysoká spotřeba medikamentů. Naši souputníci jsou Maďarsko, Slovensko, Řecko ale také třeba Francie. Oproti tomu například v Nizozemsku je spotřeba léků rapidně nižší. Ale je otázka, co je dobře a co je špatně. Podle mého subjektivního názoru je špatně, že počet užívaných léků raketově roste spolu s věkem uživatelů. To, co jsme v minulosti pozorovali, že ti nejstarší osmdesát plus užívali méně léků než pětašedesátníci, říkávali jsme tomu paradox stáří, to už dneska neplatí. Bohužel, spotřeba léků má stoupající tendenci a ještě horší je skladba těchto užívaných léků. Mě osobně trápí vysoká spotřeba antibiotik, trápí mě i vysoká spotřeba antihistaminik (léky na alergie a různé typy nachlazení). Kde si myslím, že zvyšující se spotřeba užívaných léků pomáhá, je v případě kardiovaskulárních léků. To se odráží na nemocnosti a úmrtnosti na tyto choroby. Snižuje se úmrtnost po infarktu, je nižší počet pacientů, kteří mají komplikace při onemocnění srdce a při onemocnění vysokým tlakem.
A co stojí za tím nadužíváním medikamentů?
To má řadu příčin. Třeba u antibiotik leží příčina částečně u pacientů a částečně u lékařů. Pacienti mají pocit nedocenění jejich choroby, pokud odcházejí od lékaře jen s aspirinem. Lékař mnohdy nemá jistotu, nemá například k dispozici vyšetření typu CRP, a tak z důvodu opatrnosti napíše antibiotika. Důsledkem je nárůst rezistence obyvatel Česka na působení antibiotik.
V poslední době se stává, že řada léků na pultech lékáren nen. Co se skrývá za současnými výpadky léků na našem trhu?
Je možné říct, že u většiny starších léků se účinné substance vyrábějí v Číně, u některých je to polovina, u jiných i 100 procent. Z nich se pak obvykle v Indii produkují tabletky. Obě tyto země se již třetím rokem, podobně jako my, potýkají s covidem a v důsledku toho i s častým omezováním výroby. Můžeme k tomu přičíst i potíže v mezinárodní přepravě. Třeba když lodě s kontejnery uváznou v Suezském průplavu, je na nějakou dobu „vymalováno“. Podobně jako jsme si v Evropě pod vedením Německa vypěstovali závislost na dodávkách plynu z Ruska, tak jsme v lékové oblasti do značné míry odkázani na Číně a Indii. Je otázka, jestli je taková závislost racionální, jestli do budoucna nepřináší nějaké jiné riziko. Já osobně si myslím, že to moc rozumné není, protože není snadné předvídat další vývoj v těchto částech světa.
Má Evropa šanci zajistit si výrobu léků z větší části sama?
Samozřejmě, že má. Avšak přesun výroby léků do Číny a Indie byl zapříčiněn jednak obrovským tlakem na ceny léčiv. Pokud budou evropské státy, kterým záleží pouze na ceně, takto tlačit na efektivitu produkce, výrobcům nic jiného než vyrábět léky v této části zeměkoule, nezbývá. Výroba řady léčivých látek je navíc spojena s řadou ekologických problémů. To si opět vyžaduje značné náklady, speciální opatření. Zachování kompletní výroby léčiv v Evropě je prostě nákladné a vlády usilují o co nejnižší ceny léčiv.
Jak se díváte na širokou nabídku doplňků stravy?
No, doplňky stravy zažívají obrovský boom. Řadu změn hodnotím pozitivně. Je dobře, že jsou třeba k dispozici přírodní léky proti bolesti. Je to důležitá alternativa pro lidi, kteří trpí chronickou bolestí. Ne všichni chtějí užívat syntetické léky. Na druhou stranu mám mnohdy dojem, že doplněk stravy slouží všemu jinému, než k užitku budoucích uživatelů.
Na co byste si dal při výběru doplňků stravy pozor?
To je těžká otázka, na níž nelze jednoduše odpovědět. Moje čtyřicetiletá praxe mě však naučila jednu absolutní pravdu. Pokud doplněk stravy zjednodušeně funguje, to znamená snižuje teplotu, omezuje bolest, zlepšuje to funkci jater či zmenšuje otok kloubů a já nevím, co ještě, má současně kromě žádoucích účinků, i účinky nežádoucí. Doporučuji všem, ať se podívají na příbalovou informaci a pokud je tam napsáno, že doplněk stravy nemá žádné vedlejší účinky, ať si raději takový doplněk stravy nekupují. Protože v takovém případě je otázka, zda je přítomen žádoucí účinek.
U léků si přece můžeme být jisti, že prošly výzkumem a že mají přesně ty účinky které od nich čekáme...
Rozhodně, když se zkoumá a vyvíjí nový lék, zkoumá se v klinických studiích proti tzv. placebu. To je standardní postup. Pacient, který vstupuje do studie, neví, zda bude brát lék či zda bude brát placebo. Stejně tak jako lékař neví, jestli mu bude dávat lék nebo placebo. Proto se té studii říká dvojitě slepá. Po stanovené době užívání se výsledky tzv. odslepí a pak se teprve pozná, zda je lék účinný či nikoliv. Vaši čtenáři mohou být naprosto v klidu, že léky které užívají, jsou dokonale prozkoumané. Toto se ale bohužel u doplňků stravy nedělá. U nich se nezkoumá účinnost a dokonce ani bezpečnost. Zkoumá se pouze zdravotní bezpečnost, dříve jsme ji označovali jako zdravotní nezávadnost. To znamená, že doplněk stravy nesmí být kontaminován bakteriemi, plísněmi, nesmí obsahovat kadmium, rtuť, olovo, případně další škodlivé látky. Zda je konkrétní doplněk stravy doopravdy klinicky účinný, se má za prokázané podle vědecké literatury. Informace o výsledcích různých analýz doplňků stravy je možné dohledat například na Dtestu, který je dostupný na internetu. Toto periodikum pravidelně testuje různé přípravky a výrobky a uveřejňuje hodnocení nezávislých laboratoří.
A jak já jako laik poznám který doplněk si mám vybrat?
Nepoznáte to. Existuje několik vodítek. První je výrobce. Já bych se vyhýbal producentům mimo EU a další vyspělé země. Je třeba být obezřetný. Od nepaměti se lidé nechávali napálit a od nepaměti existují lidé, kteří chtějí ty ostatní napálit. Evropa má přísná pravidla pro zacházení s léky a doplňky stravy, a proto je možné důvěřovat jejich kvalitě. V dnešní době je velmi citlivé objednávání si doplňků stravy nebo dokonce léků přes internet ze zahraničí. V těchto případech není možné se na deklarované informace spolehnout a lidé si mohou způsobit nenapravitelné škody na zdraví. Jiná situace je v případě objednávky z tuzemského internetového obchodu, tady bych byl naopak docela klidný. Kromě výrobce a země původu bych se zajímal o názory lidí. Ty získáte na diskuzních fórech na internetu. Vyhýbal bych se firmám, které mají masivní agresivní reklamu v médiích. Moje zkušenost je taková, že pokud má někdo agresivní reklamu, tak ví, proč ji má. Poradil bych se s lékárníkem a v případě nejistoty ne jen s jedním, poradil bych se případně také s lékařem. Prostě, než bych koupil konkrétní doplněk stravy, se kterým nemám žádnou zkušenost, zajímal bych se o to, co kupuji. Tak jako si vědomě nikdo nekoupí týden starý bramborový salát a nesní ho, tak by měli lidé pečlivě zvažovat, co si koupí jako nový, pro ně dosud neznámý potravinový doplněk.
Co byste našim čtenářům doporučil pro nadcházející období chřipek a covidu?
Rozhodně vitamíny. A z nich především B6, B12, vitamín D. Vitamín C je dobrý při nástupu známek nachlazení. A pokud možno i kyselinu listovou. Tato směs by nám mohla napomoci pomoci udržet imunitu v rovnováze.
Často se nyní skloňuje skutečnost, že lidé po dlouhé době izolace podléhají depresím. Je na to nějaká pomoc z rostlinné říše?
Existují rostlinné léčivé přípravky, které mají dobrý účinek proti depresím. Jak již bylo řečeno, když jsou účinné, mají i nežádoucí účinky. Mohou negativně reagovat s některými léky. Pokud bych chtěl něco takového užívat, musím se poradit s lékařem či lékárníkem a upřímně sdělit, jaké léky beru. K rostlinným přípravkům s antidepresivním působením patří například Rozchodnice růžová, která funguje jako některá antidepresiva. Podobné prokázané účinky má i Třezalka tečkovaná. Ale znovu upozorňuji, že užívání těchto přírodních léčiv v případě, že beru jakékoliv léky, je bezpodmínečné nutné konzultovat s odborníkem.
Vy jste klinický farmaceut. S čím se na Vás lidé obracejí?
Klinická farmacie je jeden z oborů, který je součástí farmacie. Jeho náplní je přiblížit farmacii blíž k pacientovi a orientovat se na konkrétní potřebu pacienta. Nejdůležitější je komunikovat se všemi, pacienty i lékaři. Cílem je spokojený pacient, kterému se dostane individuální léčba šitá na míru s minimalizací případných rizik. Klinický farmaceut využívá poznatků genetiky, laboratorních výsledků, svých zkušeností a poznatků z různých databází. Lékaři dobře vědí, že lékům patrně nebudou rozumět tak, jak jim rozumí kliničtí farmaceuti. A kliničtí farmaceuti nikdy nebudou vědět tolik o diagnostice a léčbě nemocí jako lékaři, ale budou rozumět lékům. Pacientům vždy dobře poslouží spolupráce těchto dvou profesí. Řešíme například interakce mezi podávanými léky, duplicitu léků ale také dávkování. V této sféře je mnoho nešvarů například to, že si přinesu léky z lékárny, vyndám je z popsaného obalu, na němž je uvedeno, kdy mám lék brát a pak se rozhodnu, že si denní dávku všech léků vezmu najednou, což je překvapivě častá chyba. U řady léků je ovlivněno vstřebávání nápoji, potravou, doplňky stravy, nevhodné braní léků může mít někdy i toxické účinky, pokud se v jedné chvíli podají s jiným lékem. Když lékař řekne - tento lék užívat ráno, tento lék užívat večer, ví proč to říká. A pokud si všechny léky nasypeme do hrsti najednou, zhatíme záměr lékaře a sami sebe vystavíme zbytečnému riziku.