Nezvaný host aneb o malém  ježečkovi
Všechny fotografie: Jana Hošková

Nezvaný host aneb o malém ježečkovi

19. 10. 2022

Přišel mezi nás na zahradu nečekaně ráno. Zastavil se a pozoroval, co děláme. Nestočil se ani do klubíčka, když jsem k němu pomalu přišla, neutekl, což bylo divné. Díval se na nás, jako když nám chce něco říct, jako když chce o něco poprosit. Tak jsem si to vykládala.

Bylo po studeném, mlhavém ránu, slunce teprve nesměle vykukovalo. Ježeček byl malý, sotva odrostlé mláďátko.

Mé znalosti o ježcích jsou bídné, nikdy jsem je nepotřebovala, ježka jsem viděla v životě takhle zblízka jen párkrát. Jednou se jeden pořádně veliký dral přede mnou v dešti na náš venkovní záchod a málem jsem ho skřípla mezi dveřmi. Vím jen, že zimu kolikrát nepřežijí, pokud jsou malí. A tak jsem zatelefonovala ihned do záchranné stanice, aby mi poradili, co s ním. Vzít dovnitř, zahřát pet lahví s teplou vodou, obalenou ponožkou. Dát „kapsičku“ pro kočky či psy, pokud bude schopen jíst. Pokud ne, musíte ho hned přivézt, je to akutní a musí dostat umělou výživu.

Manžel praštil nářadím a letěl do krámu pro kapsičku. Já zatím obětovala jednu jeho ponožku a udělala vše podle pokynů. Ježeček se přitiskl k teplé lahvi. Jenže náhle z něj začli vylézat všemožní živočichové. Že to mohou být i klíšťata a blechy, to jsem věděla. Ale tohle spíš vypadalo na nějaké mušky a pár mravenců. Zlikvidovala jsem je lahví obalenou ponožkou.

Ježeček se zahřál. Potom nesměle očuchal obsah kapsičky a pustil se do malých kostiček masíčka. Tak sláva, to vypadá nadějně ! Za odměnu se po chvíli pokakal, abych to neměla tak jednoduché. A usnul přitisknut k teplé lahvi v ponožce.

Udělala jsem fotodokumentaci, jak je mým zvykem, a poslala všem svým dětem.

Děti se ihned ozvaly a požadovaly, abychom s dědou ještě okamžitě vyhrabali žížaly a přidali je na jídelníček.  Nápad takového druhu jsem ovšem odvrhla. Žížalu jsem u nás neviděla jak je rok dlouhý a prý ubývají, je jich nedostatek. Tak si holt ježeček musí vystačit s kapsičkou. Další požadavek dětí zněl, abych ho přivezla, že si ho vezmou jako domácího mazlíčka. Když jsem jim barvitě vylíčila, co z ježka vylezlo a co obnáší práce s ním, zájem opadl.

Mezitím jsem se snažila ježka udat na některé stanici, aby mohl přezimovat tam. A byla jsem dokonce ochotna si pro něj na jaře přijet a zase ho u nás vypustit. Ovšem netušila jsem, že tyto stanice jsou rozparcelovány podle toho, kde se jaké zvíře našlo. A tak jsem byla v závěru odmítnuta tou pro nás nejbližší stanicí. Chápu, zvířat tam mají víc než dost, lidé jim je tam nosí, místa se nedostává a starat se o ně taky něco stojí.

Nakonec mi v jedné stanici poradili, že když žere, ještě snad do začátku zimy něco nabere na váze a pokud běhá, mám ho vypustit. On si poradí sám. No to doufám. Nevím skutečně, jak bych se o něj starala v paneláku.

A tak jsem ho vyhřátého, najedeného a odpočatého přenesla na zahradu, udělala mu z krabice domeček, kam jsem přidala i lahev s ponožkou, misku plnou masíčka, přidala nakrájené jablko a položila ho k teplé lahvi. A tajně doufala, že není sirotek a třeba se ještě ukáže jeho máma.

Za nějakou chvíli jsem přišla na kontrolu a byl už pryč. Zalezl asi pod hromadu dřeva.

Tak mu držím palce a snad se na jaře uvidíme. 

 

příroda zvířata
Hodnocení:
(5.1 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Tulejová
Je to hezké povídání o milém tvorečkovi. Také u nás bydlí, nedávno jsem se šla podívat, na co tak hrozně štěká Tim. Psa jsem odvolala a za chvíli už ježek dupkal směrem ke kompostu. Bydlí u nás i ještěrky a večer přilétá pod střechu dravec. Když přiletí, řeknu si, tak už jsme tu všichni.
Alena Tollarová
Ježka jsem už dávno neviděla. Tomuto dorostenci přeji dlouhý ježčí život :)
Naděžda Špásová
Ježci prý těch parazitů mají hodně a rádi se vracejí na stejné místo. Mám kamarádku, žije na vesnici, a ježka přes zimu mívala doma. Jano, zasloužila byste metál.
Jana Hošková
Jinak je mi jasné, že v mém domečku z krabice bydlet nebude, dala jsem to tam jen kvůli té ohřáté flašce, aby se ještě zahřál. :-))
Jana Hošková
Díky za milé příspěvky - vaše zkušenosti i zážitky ! Při kontrole chaty budu myslet i na ježka a přinesu tedy vždycky "kapsičku", pokud tedy bude ježek vzhůru. Ale teď mne dodatečně napadlo, jestli ježek nechytá taky slepýše, řekla bych, že ano. Občas je na zahradě nalezneme a už jsem se o tom zmiňovala v nějakém článku, že si to okolo mne jednou šinul pořádný - minimálně metrový. Jsou to slepýši zlatí. Ale neunikl mi, natočila jsem si ho na video. Jinak tam obvykle výjimečně přesekneme nějakého při sekání trávy, ale ti jsou samozřejmě menší a nejsou bohužel hned vidět.
Anna Potůčková
Nádherný příběh ze života. Ježeček to snad přežije tuto letošní zimu a kdoví...třeba jej na jaře uvidíte opět!
Marie Měchurová
Žijí s námi od léta dva velcí tlustí ježci, kteří se taky přikrmují z misek našich koček. Minuý týden jsem ale narazila na jednoho apatického menšího jedince. Nabrala jsem ho do tašky a dala jsem ho na kompost za šopu. Najednou se probral a neuvěřitelně rychle zmizel mezi uskladněným dřevem. Dala jsem mu poblíž misku s krmením a vodu. Druhý den byla prázdná. Kompost vydává teplo, tak snad zimu přežije.
Vladimír Mrázek
S ježky moc nekamarádím. Lezou mi na chalupě do stodoly a užírají kočkám, pokud krmení nechám na zemi. Zanechávají po cestě exkrementy a jsou přenašeči chorob. Naberu je na lopatu a vynesu co nejdál do úvozu. Ježek přežije leccos, nebojte se o něj.
Miloslava Richterová
Taky k nám občas ježek před zimou zamíří, zahrabe se, přežije, uvidíte.
Ivana T.
Každý rok k nám dorazí na podzim jeden ježek. Někdy to byl pěkný macek, jindy menší. Dostávali žrádlo od psa - granule, konzervu a vodu v misce. A tak i letos, ale jen s tou změnou že misku má u našich dveří, nebojí se a i na sebe nechal sáhnout aniž by se schoulil. Jen vždy mě pozoruje černýma očkama a kolem něj se pohybuje něm. ovčanda, kočky si jej nevšímají. Když si náhodou vleze do psí misky tak ho musím vyšoupnout - nakadil by do ní!! Občas jej slyším jak na mě funí - asi mě chce vystrašit? Také jsme jej přes den našli schovaného na zahradě, kde je na hromadě stará sláma přikrytá vlnitým papírem. Tak až se ochladí moc, tak vím, že se někam ubytuje na zimu - asi pod stodolu. A vím, že to přežije....

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.