Nejsem aktivní senior. No a co?
Ilustrační foto: Ingimage

Nejsem aktivní senior. No a co?

15. 10. 2022

Připadám si nějak nepatřičně, tak zvaně mimo mísu. Nejsem totiž aktivní senior. Jsem líný důchodce, který má rád svůj klid. Nechodím na U3V, nenavštěvuji žádné kluby nebo kurzy, neběhám, necvičím. A to se v současné době jaksi nenosí.

Všude jen čteme nebo posloucháme, jak my, věkem zralí až přezrálí, musíme být stále „in“, ve střehu, v pohybu, v akci, aby nám nezakrněl mozek a nevrzaly klouby. Tu se obdivuje sedmdesátiletá babička na kolečkových bruslích, tam se zase tleská osmdesátníkovi s tenisovou raketou či takřka stoletému páru na tanečním parketu. O nás, důchodcích neaktivních, není slyšet. Ba, jsme vnímáni jako něco, co je nemoderní, nespolečenské, nevhodné. Jako odpad společnosti.

Pracoval jsem poctivě takřka půl století a těšil jsem se, jak si důchod užiju. A ono se mi to docela dařilo. Ráno jsem si pospal, dopoledne uvařil, po obědě odpočinul, odpoledne zahrál šachy a některý večer zašel na pivo. Jenže v poslední době i mí kumpáni podlehli tomu aktivnímu běsnění. Jeden chodí s manželkou na jógu, druhý s hůlkami křižuje vesnicí, třetí se učí na kurzech ždímat maximum ze svého chytrého mobilu. A pořád "nemají čas."

„Pane Vácho, přijďte někdy do našeho klubu seniorů,“ zvala mě tuhle paní Jeřábková, kterou jsem potkal na poště. „Máme pořád nějaké aktivity, určitě si něco vyberete. Neměl byste se stranit kolektivu. Být aktivní ve stáří je důležité i pro psychiku…“

Proboha, co ta ženská ví o mé psychice, pomyslel jsem si. Já už to spojení „aktivní senior“ nemůžu poslouchat. Připadám si jako vyvrhel, jako něco, co do současné společnosti nepatří. Já těm „aktivistům“ nezávidím, ani se jim neposmívám. Ať si dělají, co je baví a na co stačí. Jen se mi zdá, že je toho „musíš být aktivní, jinak zakrníš“ v poslední době už trochu moc.

Jsem spokojen s tím, co mám a s tím co (ne)dělám. Jsem jiný. No a co?!

 

 

aktivní senioři důchodci glosa
Hodnocení:
(4.9 b. / 40 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Naprostý souhlas!
Hana Šimková
Tak nevím lidičky o čem se dohadujete. Kdo chce ať se třeba staví na hlavu a vytahuje se co všechno ještě dokáže. Jistě je mu to přáno , ale nemyslím si, že kdo toho dělá málo, že dřív umírá. O tom ale nechci diskutovat. Každý je jiný a dovolte mu bez napadání, aby si klidně lenivěl.
Miloslava Richterová
Život je pohyb, pohyb je život, učí se už děti ve škole :-)
Jitka Caklová
13:52 - Pan Vácha nemá Váš obdiv, můj ano, Vy nemáte můj obdiv a je to fifty fifty. On na Vás někdo útočí? Jen jsem si Vám 14:32 dovolila poradit, abyste nebyl zklamaný. Víte, ono jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. HOWGH!
Jindřich Berka
Vidíte já vás respektuji a možná vás mám svým způsobem rád. Nezávidím a přeji. Každému. I tomu, kdo mě nemusí. Nemusíte se mnou souhlasit ani obdivovat. Neradím, jen píši, jak to cítím já a samozřejmě každý má jinak, ale můžeme se navzájem respektovat. Na útoky jsem starý. Jindra
Jitka Caklová
Tak si to pane Berko hlavně někam napište, kde a jak chcete skonat, abyste nakonec neskonal, mezi po "vašemu" mrzkými lidmi v domově důchodců :-) Toť pouze můj názor, nic proti i můj obdiv k Vám poněkud pokulhává i to je můj "problém" :-)
Jindřich Berka
Dobrý den, samozřejmě člověk může být líný, být tlustý a nadávat na doktory, ležet na gauči a čekat až přijde zubatá. Ještě aspoň dva obědy a poležení. Já vás respektuji, ale můj obdiv rozhodně nemáte. Nechci poslední roky života hnít zaživa. To myslím obrazně a nikoliv směrem k vám. Já naopak rád dělám něco nového, co mě nastartuje a vím, že ještě žiji. Na flákání bude čas v truhle. Znovu na závěr opakuji. Je to pouze můj názor a můj způsob života, jak ho chci ještě trávit. Nejsem aktivní pro někoho, ani pro ženu. Pro sebe. V tom jsem velký egoista. Bolí mě nohy, ale brázdím krásné okolí, tiká mi pod kůží strojek, ale běžím za míčem a jsem nesmírně spokojen. Protože život tuze miluji a ještě si ho doufám užiji. Chtěl bych skonat doma, nikoliv v domě důchodců, pokud toho budu schopný. Nikoliv mezi po "našemu" mrzkými lidmi. Jindra
Jan Slavíček
Pane Vácho, zajímalo by mě nakolik je tento příběh pravdivý. Dohromady to vůbec nedává smysl. Pokud je tu pár lidí, kteří nevěří logice pohybu ku zdraví a to i mozkovému, tak ať si někam zalezou. Nechtějí být aktivní ve společnosti, tak ať nejsou. Nikdo je ve skutečnosti nenutí. Pak jsou tu třeba mí prarodiči. Z jedné strany se jedná o aktivní ženu, která chodí denně na procházky, má aktivity ve formě jednoduchých her se seniory apod. a to jí je již přes 90 let. Na druhé straně si muž a žena po 80 letech zalezli do svého bytu a nevylézali. Později jim vlezli do hlavy negativní myšlenky o druhém. Muž začal chodit více a více do hospody, zatímco žena skončila v alzheimer centru. Snad chápete o co tady jde. Nikdo ani jednomu páru nikdy nic nevnucoval. Tento článek mě spíš přesvědčuje o tom, že by se to dělat mělo.
Jana Šenbergerová
Pane Vácho, s chutí jsem si přečetla váš článek. Také jsem jiná s tím, že každou jinakost považuji za plus. Mile mě překvapily reakce ostatních. Tak by to mělo být. Smůlu mají jen škarohlídi, ale i ti zřejmě dělají jen to, co je baví.
Jitka Caklová
Pane Dostale, výstižný fór! :-) Ani já jsem ve svém životě, při své oficiální nevzdělanosti, svoje schopnosti neuznávala a díky tomu, zbytečně dlouho netušila, jak jsem dobrá :-) :-) :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.