Další poznatky nové obyvatelky Karlových Varů, 2. díl
Horní zámecký pramen, Karlovy Vary. Všechny fotografie: Jaroslava Handlová

Další poznatky nové obyvatelky Karlových Varů, 2. díl

14. 10. 2022

Každoročně se otevírají u příležitosti Dnů evropského dědictví nejen známé památky, ale také objekty, které jsou výjimečné a nebývají běžně otevřeny pro veřejnost.

Město Karlovy Vary připravilo lákavou nabídku, které využilo velké množství návštěvníků dychtících po poznání. Byly to akce, kterých jsem se ráda zúčastnila.

Podzemí chrámu sv. Máří Magdalény
Před vchodem do podzemí se začali shromažďovat před 10. hodinou první zájemci o prohlídku. Postupně se skupina rozrůstala. Když nás vyšla ven uvítat průvodkyně a oznámila, že dolů můžeme maximálně o 20 lidech, tak to v davu začalo vřít. Mírný déšť zesiloval, každý se chtěl co nejrychleji dostat dovnitř. Měla jsem štěstí, že již při příchodu jsem si zvolila místo v blízkosti vchodu a čekala. Stalo se, že jsem bez jakéhokoliv vlastního přičinění byla vtlačena do otevřených dveří hned s tou první skupinkou.  

Po schodech jsme sešli do krypty a průvodkyně nás zasvětila do tajů opraveného podzemí. Původně stával na tomto místě menší starý kostelík, již z druhé poloviny 14. století. Na počátku 16. století byl renesančně přestavěn. Ke kostelu patřil hřbitov, který však již zcela zanikl. Ještě na konci 16. století byly ostatky karlovarských starostů ukládány do krypty, v níž jsme stanuli. V podzemních prostorách je dochován Oltář Božího hrobu. Jde o světový unikát, protože byl vytvořen s pomocí kamene vřídlovce a hrachovce, a to se nenajde nikde jinde na světě. Spatřili jsme také znázorněné výjevy z Gatsematské zahrady a ještě Kalvárii a Kostnici. Zajímavá byla též ukázka kontrolních vrtů, které se v  místech okolo Vřídla musí pravidelně provádět kvůli hlídání stability podloží.

Současný svatostánek byl zahájen podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera z r. 1732 a dokončen r. 1736. Tento stavitel se dokonale vypořádal s nelehkým úkolem stavby nejen nad původní kryptou, ale navíc ještě ve svahu.
Popisovaný katolický, bělostně zářící barokní chrám, najdete hned nad Vřídelní kolonádou.

Kostel sv. Kateřiny v Olšových Vratech
Tento kostel má zase jinou zvláštnost. Obklopuje ho ohradní zeď s opěrnými pilíři kolem celé stavby, včetně bývalého hřbitova. Tento systém, společně se střílnami umožňoval účinnou obranu vesničanů před případnými útočníky.
První písemná zmínka pochází již z poloviny 13. století. Později byl kostel spravován českým rytířským řádem Křižovníků s červenou hvězdou. Tento řád rovněž dohlížel na farní kostel sv. Václava v nedalekém Lokti.  
Farnost v Olšových Vratech prošla v 15. století zásadní přestavbou. Chrám byl zakryt valbovou střechou, nad níž se tyčí sloupová zvonice zakončená bání. Neobvyklý je plochý strop kostelní lodi, rovné bílé stěny bez jakékoliv výmalby. Vysoká obdélníková okna činí prostor velmi světlým, čistým. Hlavní oltář i varhany a další dochované původní vybavení pochází z let 1840 až 1851. Ve druhé polovině 20. století byla střecha pokryta novou šindelovou krytinou.

Neuvěřitelné náhody
Po skončení poutavého výkladu nám pan průvodce nabídl volná 3-4 místa ve svém autě pro svezení do Karlových Varů. Přihlásili jsme se jen tři. Cestou jsme si povídali. Když jsem zmínila, že bydlím ve Varech nově a pocházím z Havlíčkova Brodu, tak paní sedící za mnou povídá: „A víte, odkud jsem já? Ze Starých Hamrů u Ledče nad Sázavou. Ale tato obec již neexistuje, musela ustoupit stavbě přehrady na Želivce“. Odpověděla jsem ano, znala jsem to okolí docela dobře. Než zmizely některé obce pod vodou, tak jsme tam několikrát byly se sestrou o prázdninách na chalupě u starší sestřenice. Dnes už je ta krajina úplně k nepoznání. Ale Ledeč patří stále do kraje Vysočina, tak je mi to blízké.
Oba pánové nejprve jen tiše naslouchali. Pak průvodce tajemně vyslovil otázku: „Můžu vám taky něco povědět?“ Samozřejmě, my na to obě odvětily stejně zvědavě. „Dobře, já vám tedy prozradím, že mám v Havlíčkově Brodě dům“. Ne, to je pravda? Udiveně jsem se ptala v jaké ulici. Když to řekl a popsal okolí, tak jsem zůstala paf. Hned v sousedním domě tam totiž bydlí moje dcera. To je skoro neuvěřitelný řetěz náhod. Tak vesele pro nás skončil sobotní den.
V neděli jsem se ještě zúčastnila zajímavé procházky s dalším průvodcem kolem domů v lázeňské části s názvem:

Po stopách baroka a klasicismu v Karlových Varech
Nebudu vás unavovat dlouhým popisem, protože bych to tak bravurně jako náš průvodce nezvládla. Máte-li zájem, můžete se podívat aspoň na fotky některých navštívených domů.    

kultura města a obce
Hodnocení:
(5.2 b. / 24 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Měchurová
Jarko, byla jsem v KV jednou, před pěti lety v době festivalu. Moc se mi tam líbilo. Děkuju za připomenutí.
Marie Seitlová
Jaruško, je vidět, že brzy budeš ve Varech znát vše. Krásný článek i fotky.
Jaroslava Handlová
Těší mě vaše příznivé ohlasy a děkuji za všechny komentáře. Zejména si cením poznámek karlovarské rodačky L. K. Budu ráda, když se někdy ve Varech sejdeme.
Dana Kolářová
Zajímavé poznatky i fotky a už se těším na další, Jaruško.
Zdenka Jírová
Moc pěkné fotky i vyprávění. Byla jsem před mnoha lety ve Varech v lázních a mioc se mi tam líbilo. jen podnebí je tam hodně chladné.
Eva Mužíková
Jarko, první článek mi málem unikl, tušila jsem že jsi se přestěhovala. Užívej si nového domova plnými doušky.
Soňa Prachfeldová
Jarko, máš ve Varech a okolí co objevovat , to je dobře. Všude máme krásné kulturní památky, dědictví po předcích a tím se můžeme právem pyšnit. Krásná fotodokumentace.
Lenka Kočandrlová
Jako rozená Varačka to vše znám...V tom kostele v Olšových vratech jsem nikdy nebyla - byl vždy olezlý a zavřený.Tak jsem si ráda prohlédla,jak to tam dnes vypadá. Mezi fotkami je fasáda domu Petr, asi to přejmenovali,tam bývala kinokavárna,kam jsme chodívali na filmy,u toho se mohlo jíst,pít a hlavně kouřit,tak občas plátno bylo v mracích. Chebský dvůr byl dříve obyč hospodou a také se jmenoval jinak - zrovna si ale nevzpomenu,jak. Ono s tím přejmenováváním je to hrozné - Národní dům,Nároďák v centru překřtili na nějaký Ambassador,což ale pravověrný Varák ani nevysloví.
Alena Vávrová
Ahoj Jarko. K. Vary mám moc ráda, byla jsem tam několikrát, ale je to už dávno. Nejlepší byla týdenní dovolená v K.V. Bydleli jsme v tehdy nově zrekonstr. LD Jiskra (patřil MON a přes říčku byl Pupp) a výletovali jsme všemi směry po celém Záp. čes. kraji. Ráda jsem si přečetla článek a prohlédla fotky. Také ti přeji, ať se ti tam i nadále líbí a daří.
Jana Šenbergerová
Jaruško, poprvé jsem tam byla s rodiči ve dvanácti, podruhé se svými dětmi. Vždy se mi tam líbilo. Přeji ti, ať jsi tam navíc spokojená. Možná zrovna tvoje neuvěřitelná příhoda bude důkazem, že "náhody" neexistují. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.