Ale to jen v tom případě, že netrpíte nevolností.
Mám ráda rozhledny, ale na ty vysoké se dívám už jen z pevné země a výhledy si vychutnávám od jejich paty.
Dnes vás pozvu na jednu z rozhleden, která zdobí naše jesenické hory teprve rok i když historie této rozhledny se začala psát daleko dřív. Od myšlenky postavit na vrcholu Sněžníku rozhlednu k její realizaci uběhlo dlouhých18 let. Rozhledna byla slavnostně otevřena 9. července 1899 a nesla jméno německého císaře Viléma Pruského I., na dlouhých 74 let se stala z dálky viditelným symbolem kraje pod Králickým Sněžníkem.
Rozhlednu tvořily dvě kamenné věže s cimbuřím, návštěvníci mohli do krajiny shlížet z výšky 17 a 33 metrů. Stavbu rozhledny stěžovaly povětrnostní podmínky neboť v té době ležela na Sněžníku sněhová pokrývka i osm měsíců v roce. Práce na rozhledně tak probíhaly jen v létě a byly rozvrženy do několika let. Stavební práce byly ukončeny v říjnu 1898 a v následujícím roce bylo dílo dokončeno. Zájem návštěvníků v prvních letech byl velký, postupem doby se počet návštěvníků ustálil asi na 4,5 tisíce ročně. Rozhledna byla přístupna pouze v létě, v zimě byly obě věže obaleny sněhem a celé je svíral ve své mrazivé náruči ledový krunýř. Přišla druhá světová válka a provoz rozhledny byl zastaven a stavba byla vlivem drsného počasí velmi poničena.
Po válce je sice znovu otevřena, ale zájem veřejnosti opadl a nastal čas její pomalé zkázy. Ta byla dokonána demolicí obou poničených věží v říjnu 1973. Polští ženisté rozhlednu v mlhavý podzimní den odstřelili.
Znovuzrozená myšlenka vrátit kraji pod Sněžníkem jeho symbol se objevila v roce 2017 a o rok později již byly na vrcholu Větrov vybudovány základy nové rozhledny.
Na naši dobu úctyhodná rychlost.
V červenci 2021 byla tak otevřena Dalimilova rozhledna.
Nová rozhledna je postavena jako věrná replika té předešlé a vypadá jako z pohádky. Dvě jedinečné kamenné věže se vypínají nad okolní krajinou s překrásnými jesenickými výhledy. Před námi leží Praděd, Červenohorské sedlo, areál Paprsek, ale také hřbety Rychlebských hor.
Věže rozhledny mají vyhlídky s cimbuřím ve stejné výšce jako byla ta původní. I vnitřek rozhledny zachoval co nejvěrněji původní podobu stavby.
První rozhledna stála na Králickém Sněžníku a teď vám položím otázku, víte proč byla ta Dalimilova postavena na vrcholu Větrov (918 m.n.m)? Odpověď je jednoduchá. Místo, kde stávala původní rozhledna je dnes na polském území.
Dalimilova rozhledna je začleněna do Horského areálu Paprsek a kromě výhledů nabízí i jedinečný zážitek ubytování v luxusním apartmánu. Bohužel, luxusní je i cena.
Dalimilova rozhledna je přístupna z Velkého Vrbna, kam můžete přijet osobním autema dále pokračovat pěšky. Je otevřena od 9 do 18 hodin. Návštěvníci se mohou občerstvit přímo na rozhledně v restauraci, kde se však nevaří. Vstup na rozhlednu je zpoplatněn.
Ubytování nabízí i horská chata Paprsek a to celoročně, odkud je to po zelené značce k rozhledně pouze dva kilometry i když v kopcovitém terénu. A v restauraci na Paprsku vaří, kromě jiného, výborné borůvkové knedlíky. S prázdným žaludkem odtud skutečně neodejdou vegetariáni, ale ani masožravci.
V okolí Paprsku jsou četné cyklotrasy a pro zimní pobyt je k dispozici sjezdovka i upravované běžecké trasy. Na své si přijdou i pěší turisté v tiché krajině masívu Králického Sněžníku.
Horský areál Paprsek je ze Starého Města pod Sněžníkem přístupný pouze autem (11km), pěšky, na kole a nebo na lyžích (7km).
Přijměte srdečné pozvání do tohoto zaslíbeného kraje, kde je staronovým symbolem kamenná kráska na vrcholu Větrov.
Informace jsem čerpala z propagačního materiálu a z internetu. Fotografie jsem pořídila při našem výletu, bohužel počasí fotografování zrovna moc nepřálo.